Lidé počítají celou dobu „špatně“, ukázala studie. Řadit čísla zleva doprava je pro mozek nepřirozené

Počítání zleva doprava je v naší kultuře pokládáno za přirozené. Nový výzkum ale ukazuje, že lidský mozek ve skutečnosti počítá rychleji zdola nahoru.

V západní kultuře je normální, že lidé píší čísla zleva doprava. Uspořádání tímto horizontálním směrem je známé jako „mentální číselná řada“ a popisuje důležitý způsob, jakým čísla a množství v prostoru vyjadřujeme.

Studie ukazují, že lidé dávají přednost umístění větších čísel vpravo a menších čísel vlevo. Lidé jsou obvykle rychlejší a přesnější při porovnávání čísel, když jsou větší čísla napravo a menší nalevo. Lidé s poškozením mozku, které narušuje jejich prostorové zpracování, vykazují také podobné poruchy ve zpracování čísel. Pozoruhodné je, že i jazykové kultury, jako je například ta arabská, které píší zprava doleva, píší čísla jako na západě – tedy zleva doprava. 

Protože je to tak „normální a přirozené“, proběhlo zatím jen málo výzkumů, které by otestovaly, jestli je právě horizontální rozměr tím nejdůležitějším, který si s čísly spojujeme. Teď to skupina psychologů udělala.  Vědci zjistili, že lidé ve skutečnosti zpracovávají čísla rychleji, když jsou zobrazena vertikálně – a s menšími čísly dole a většími nahoře.

Fenomén, který přesahuje člověka

Podle autorů práce je lidská asociace mezi čísly a prostorem výrazně ovlivněná jazykem a kulturou, ale pozoruhodné je, že tyto vztahy existují také u jiných druhů, než jsou lidé. 

Například testy na třídenních kuřatech ukázaly, že tato zvířata hledají menší hodnoty častěji vlevo, ale ty větší vpravo –  tedy podobně jako lidé. Vědci to už v minulosti ověřili na hromádkách s různě velkým počtem obilných zrnek. To naznačuje, že některé asociace mezi prostorem a čísly mohou být v mozku zakódovány bez ohledu na kulturu.

Jak zkoumat čísla?

„Abychom otestovali, jak rychle dokáží lidé zpracovávat čísla v různých uspořádáních, připravili jsme experiment, v němž jsme lidem na monitoru ukazovali dvojice čísel od 1 do 9 a oni pak pomocí joysticku ukazovali, kde se nachází větší číslo,“ popisují autoři. Pokud byly na obrazovce například číslice 6 a 8, správnou odpovědí bylo číslo 8. Účastník by ji označil tak, že by co nejrychleji pohyboval joystickem směrem k osmičce. Vědce pak zajímala doba odezvy – tedy, za jak dlouho lidé dokáží joystickem pohnout.

Ukázalo se, že rychlejší odezva byla pouze tehdy, když byla čísla umístěna na vertikální ose. A současně platilo, že když bylo větší číslo nad menším, reagovali lidé mnohem rychleji než při jakémkoli jiném uspořádání čísel. 

To podle autorů naznačuje, že naše mentální číselná řada ve skutečnosti vede zdola nahoru – od menších čísel dole k těm větším nahoře. Ve skutečném životě je tedy vlastně nejintuitivnější a pro mozek nejsnáze uchopitelnou řadou číselník tlačítek ve výtahu. 

K čemu to je?

Čísla ovlivňují prakticky každou část lidského života – jsou v našich životech všudypřítomná. „Způsob, jakým se učíme používat čísla a jakým nám konstruktéři zobrazují číselné informace, může mít důležitý vliv na to, jak rychle a přesně se rozhodujeme,“ doplňují autoři výzkumu. „Naše zjištění a další nedávná studie mohou mít důsledky pro designéry, kteří se snaží pomoci uživatelům rychle pochopit a používat číselné informace. Moderní zařízení umožňují velmi inovativní možnosti zobrazení čísel, což by mohlo lidem pomoci efektivněji a bezpečněji používat technologie,“ dodávají. Význam to podle nich může mít zejména při činnostech, kde jde o čas – například při řízení letadel nebo v další kritické infrastruktuře.

Další důsledky by z toho mohly vyplývat pro vzdělávání – podle vědců by se mělo začít uvažovat a zkoumat, zda by nebylo výhodnější učit děti používat vertikální číselné řady, místo těch horizontálních, jak se to dělá doposud. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 23 hhodinami

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...