Lidé počítají celou dobu „špatně“, ukázala studie. Řadit čísla zleva doprava je pro mozek nepřirozené

Počítání zleva doprava je v naší kultuře pokládáno za přirozené. Nový výzkum ale ukazuje, že lidský mozek ve skutečnosti počítá rychleji zdola nahoru.

V západní kultuře je normální, že lidé píší čísla zleva doprava. Uspořádání tímto horizontálním směrem je známé jako „mentální číselná řada“ a popisuje důležitý způsob, jakým čísla a množství v prostoru vyjadřujeme.

Studie ukazují, že lidé dávají přednost umístění větších čísel vpravo a menších čísel vlevo. Lidé jsou obvykle rychlejší a přesnější při porovnávání čísel, když jsou větší čísla napravo a menší nalevo. Lidé s poškozením mozku, které narušuje jejich prostorové zpracování, vykazují také podobné poruchy ve zpracování čísel. Pozoruhodné je, že i jazykové kultury, jako je například ta arabská, které píší zprava doleva, píší čísla jako na západě – tedy zleva doprava. 

Protože je to tak „normální a přirozené“, proběhlo zatím jen málo výzkumů, které by otestovaly, jestli je právě horizontální rozměr tím nejdůležitějším, který si s čísly spojujeme. Teď to skupina psychologů udělala.  Vědci zjistili, že lidé ve skutečnosti zpracovávají čísla rychleji, když jsou zobrazena vertikálně – a s menšími čísly dole a většími nahoře.

Fenomén, který přesahuje člověka

Podle autorů práce je lidská asociace mezi čísly a prostorem výrazně ovlivněná jazykem a kulturou, ale pozoruhodné je, že tyto vztahy existují také u jiných druhů, než jsou lidé. 

Například testy na třídenních kuřatech ukázaly, že tato zvířata hledají menší hodnoty častěji vlevo, ale ty větší vpravo –  tedy podobně jako lidé. Vědci to už v minulosti ověřili na hromádkách s různě velkým počtem obilných zrnek. To naznačuje, že některé asociace mezi prostorem a čísly mohou být v mozku zakódovány bez ohledu na kulturu.

Jak zkoumat čísla?

„Abychom otestovali, jak rychle dokáží lidé zpracovávat čísla v různých uspořádáních, připravili jsme experiment, v němž jsme lidem na monitoru ukazovali dvojice čísel od 1 do 9 a oni pak pomocí joysticku ukazovali, kde se nachází větší číslo,“ popisují autoři. Pokud byly na obrazovce například číslice 6 a 8, správnou odpovědí bylo číslo 8. Účastník by ji označil tak, že by co nejrychleji pohyboval joystickem směrem k osmičce. Vědce pak zajímala doba odezvy – tedy, za jak dlouho lidé dokáží joystickem pohnout.

Ukázalo se, že rychlejší odezva byla pouze tehdy, když byla čísla umístěna na vertikální ose. A současně platilo, že když bylo větší číslo nad menším, reagovali lidé mnohem rychleji než při jakémkoli jiném uspořádání čísel. 

To podle autorů naznačuje, že naše mentální číselná řada ve skutečnosti vede zdola nahoru – od menších čísel dole k těm větším nahoře. Ve skutečném životě je tedy vlastně nejintuitivnější a pro mozek nejsnáze uchopitelnou řadou číselník tlačítek ve výtahu. 

K čemu to je?

Čísla ovlivňují prakticky každou část lidského života – jsou v našich životech všudypřítomná. „Způsob, jakým se učíme používat čísla a jakým nám konstruktéři zobrazují číselné informace, může mít důležitý vliv na to, jak rychle a přesně se rozhodujeme,“ doplňují autoři výzkumu. „Naše zjištění a další nedávná studie mohou mít důsledky pro designéry, kteří se snaží pomoci uživatelům rychle pochopit a používat číselné informace. Moderní zařízení umožňují velmi inovativní možnosti zobrazení čísel, což by mohlo lidem pomoci efektivněji a bezpečněji používat technologie,“ dodávají. Význam to podle nich může mít zejména při činnostech, kde jde o čas – například při řízení letadel nebo v další kritické infrastruktuře.

Další důsledky by z toho mohly vyplývat pro vzdělávání – podle vědců by se mělo začít uvažovat a zkoumat, zda by nebylo výhodnější učit děti používat vertikální číselné řady, místo těch horizontálních, jak se to dělá doposud. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 22 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24
Načítání...