Lidé počítají celou dobu „špatně“, ukázala studie. Řadit čísla zleva doprava je pro mozek nepřirozené

Počítání zleva doprava je v naší kultuře pokládáno za přirozené. Nový výzkum ale ukazuje, že lidský mozek ve skutečnosti počítá rychleji zdola nahoru.

V západní kultuře je normální, že lidé píší čísla zleva doprava. Uspořádání tímto horizontálním směrem je známé jako „mentální číselná řada“ a popisuje důležitý způsob, jakým čísla a množství v prostoru vyjadřujeme.

Studie ukazují, že lidé dávají přednost umístění větších čísel vpravo a menších čísel vlevo. Lidé jsou obvykle rychlejší a přesnější při porovnávání čísel, když jsou větší čísla napravo a menší nalevo. Lidé s poškozením mozku, které narušuje jejich prostorové zpracování, vykazují také podobné poruchy ve zpracování čísel. Pozoruhodné je, že i jazykové kultury, jako je například ta arabská, které píší zprava doleva, píší čísla jako na západě – tedy zleva doprava. 

Protože je to tak „normální a přirozené“, proběhlo zatím jen málo výzkumů, které by otestovaly, jestli je právě horizontální rozměr tím nejdůležitějším, který si s čísly spojujeme. Teď to skupina psychologů udělala.  Vědci zjistili, že lidé ve skutečnosti zpracovávají čísla rychleji, když jsou zobrazena vertikálně – a s menšími čísly dole a většími nahoře.

Fenomén, který přesahuje člověka

Podle autorů práce je lidská asociace mezi čísly a prostorem výrazně ovlivněná jazykem a kulturou, ale pozoruhodné je, že tyto vztahy existují také u jiných druhů, než jsou lidé. 

Například testy na třídenních kuřatech ukázaly, že tato zvířata hledají menší hodnoty častěji vlevo, ale ty větší vpravo –  tedy podobně jako lidé. Vědci to už v minulosti ověřili na hromádkách s různě velkým počtem obilných zrnek. To naznačuje, že některé asociace mezi prostorem a čísly mohou být v mozku zakódovány bez ohledu na kulturu.

Jak zkoumat čísla?

„Abychom otestovali, jak rychle dokáží lidé zpracovávat čísla v různých uspořádáních, připravili jsme experiment, v němž jsme lidem na monitoru ukazovali dvojice čísel od 1 do 9 a oni pak pomocí joysticku ukazovali, kde se nachází větší číslo,“ popisují autoři. Pokud byly na obrazovce například číslice 6 a 8, správnou odpovědí bylo číslo 8. Účastník by ji označil tak, že by co nejrychleji pohyboval joystickem směrem k osmičce. Vědce pak zajímala doba odezvy – tedy, za jak dlouho lidé dokáží joystickem pohnout.

Ukázalo se, že rychlejší odezva byla pouze tehdy, když byla čísla umístěna na vertikální ose. A současně platilo, že když bylo větší číslo nad menším, reagovali lidé mnohem rychleji než při jakémkoli jiném uspořádání čísel. 

To podle autorů naznačuje, že naše mentální číselná řada ve skutečnosti vede zdola nahoru – od menších čísel dole k těm větším nahoře. Ve skutečném životě je tedy vlastně nejintuitivnější a pro mozek nejsnáze uchopitelnou řadou číselník tlačítek ve výtahu. 

K čemu to je?

Čísla ovlivňují prakticky každou část lidského života – jsou v našich životech všudypřítomná. „Způsob, jakým se učíme používat čísla a jakým nám konstruktéři zobrazují číselné informace, může mít důležitý vliv na to, jak rychle a přesně se rozhodujeme,“ doplňují autoři výzkumu. „Naše zjištění a další nedávná studie mohou mít důsledky pro designéry, kteří se snaží pomoci uživatelům rychle pochopit a používat číselné informace. Moderní zařízení umožňují velmi inovativní možnosti zobrazení čísel, což by mohlo lidem pomoci efektivněji a bezpečněji používat technologie,“ dodávají. Význam to podle nich může mít zejména při činnostech, kde jde o čas – například při řízení letadel nebo v další kritické infrastruktuře.

Další důsledky by z toho mohly vyplývat pro vzdělávání – podle vědců by se mělo začít uvažovat a zkoumat, zda by nebylo výhodnější učit děti používat vertikální číselné řady, místo těch horizontálních, jak se to dělá doposud. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Antibiotika mohou zhoršit reakci kojenců na očkování, zjistila studie

Lidstvo nemá účinnější ochranu dětí před nakažlivými nemocemi, než jsou vakcíny. Řada faktorů ale může zhoršit reakci na ně. Vědci teď našli řešení na rozšířený problém.
před 8 hhodinami

Projděte si zprávu o evropském klimatu v mapách

Loňský rok byl pro Evropu nejteplejším v historii s rekordními teplotami na téměř polovině kontinentu a s rozsáhlými záplavami zejména v jeho západní části. Ve zprávě o stavu klimatu v Evropě to v úterý uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus.
05:50Aktualizovánopřed 12 hhodinami

První jaderná elektrárna v USA začala využívat umělou inteligenci

Jak jaderná energetika, tak i umělá inteligence jsou užitečné nástroje, které ale při nesprávném využití mohou způsobit obrovské škody. První americká atomová elektrárna teď nasadila umělou inteligenci pro zjednodušení práce lidských zaměstnanců.
včera v 15:00

„Do září zjistíme příčinu autismu,“ slibuje americký ministr zdravotnictví

Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se zavázal k „masivnímu testování a výzkumnému úsilí“, aby do pěti měsíců určil příčinu autismu, píše server BBC. Odborníci varují, že nalezení příčin poruchy autistického spektra – složitého syndromu, který lékaři zkoumají po desetiletí – nebude jednoduché a snahu označili za zcestnou a nerealistickou.
včera v 12:00

Sahara bývala bujnou zelenou savanou s neznámým obyvatelstvem

Saharská poušť je jedním z nejvyprahlejších a nejpustších míst na Zemi. Táhne se od východního pobřeží severní Afriky k jejím západním břehům a toto území, které lze svou velikostí přirovnat k Číně nebo Spojeným státům, pojme jedenáct zemí. V dávných dobách však nebývalo tak nehostinné jako dnes. Ukazuje to i analýza nalezených ostatků.
včera v 10:39

První slonovinové nástroje lidé vyráběli mnohem dřív, než se čekalo. Našly se na Ukrajině

První nástroje vyrobené lidmi ze slonoviny mohly sloužit jako dětské imitace práce dospělých. Naznačuje to rozsáhlá analýzu artefaktů nalezených na Ukrajině.
včera v 07:30

Umělá inteligence spotřebuje do roku 2030 stejně elektřiny jako Japonsko

Datová centra budou do roku 2030 potřebovat dvakrát více energie než v současné době. Celková poptávka po elektřině z datových center se zvýší na 945 terawatthodin (TWh), což je o něco více než spotřeba elektřiny v Japonsku. Hlavním pohonem růstu bude umělá inteligence (AI), poptávka po elektřině z datových center pro AI by se měla do roku 2030 zvýšit až čtyřnásobně.
13. 4. 2025

Vědci popsali temnou diverzitu české krajiny. Ukazuje, jak moc je poškozená

V oblastech silně ovlivněných lidskou činností chybí rostlinné druhy, které by se na podobných stanovištích jinak přirozeně vyskytovaly. Jev označovaný jako temná diverzita zkoumají dvě stovky botaniků z celého světa v projektu DarkDivNet. Čeští odborníci pomohli vytvořit metodickou koncepci a shromáždili data z několika území v Čechách a na Moravě.
12. 4. 2025
Načítání...