Nejstarší známý předek člověka už uměl chodit, ale přesto mohl šplhat po stromech jako opice, naznačuje studie, která zkoumala asi sedm milionů let staré kosti a která u některých odborníků vyvolává pochybnosti.
Prašimpanz, nebo první chodící člověk? Vědci se přou o podivný nález v Čadu
Vědci analyzovali fosilní pozůstatky druhu Sahelanthropus tchadensis (Sahelantrop čadský), které byly před 21 lety objeveny v pouštích Čadu ve střední Africe. Tehdy tento objev posunul rodovou linii hominidů o milion let nazpět.
Otázku, zda tento druh chodil vzpřímeně, studie sice nezodpověděla, ale francouzský tým vědců tvrdí, že Sahelanthropus nejspíše skutečně uměl chodit. Jak moc rovně, je ale stále otázkou.
Jiní odborníci ale v souvislosti se studií publikovanou v časopise Nature vyjádřili pochybnost. Rozhořela se tak debata o způsobu života Sahelanthropa, a dokonce i o tom, jestli vůbec patří do lidské evoluční větve. Základní problém spočívá v tom, jak málo kosterních pozůstatků pro tuto analýzu badatelé měli.
Vědci ve své studii zkoumali stehenní kost a dvě předloketní kosti nalezené v oblasti Toros-Menalla v poušti Džurab v Čadu. Tým analyzoval 23 znaků, které jsou podle vědců spojené s pohybem po dvou končetinách a naznačují bližší příbuznost s člověkem než s opicemi.
Novější fosilie hominidů, včetně kostry Lucy, která je stará tři miliony let, naznačují, že pohyb po dvou je určujícím rysem naší linie. „Stehenní kost je podobnější tomu, co známe u lidí, včetně zkamenělin lidí, než u opic,“ popsal spoluautor studie Franck Guy.
Víc člověk, nebo spíš šimpanz?
„Tyto kriticky důležité fosilie si zaslouží lepší zacházení, než jaké jim poskytnul tento nekvalitní článek. Studie vybírá důkazy, ignoruje další, nedávno publikované studie, které ukazují na jiné závěry, než které se autoři snaží obhájit, a nezkoumá jiné, stejně pravděpodobné, ne-li pravděpodobnější, interpretace těchto fosilií,“ reagoval na nejnovější výzkum Bernard Wood z Univerzity George Washingtona. Byl spoluautorem předchozí studie, jež dospěla k závěru, že Sahelanthropus se obvykle nepohyboval po dvou končetinách.
Všechny tři kosti se podle Wooda podobají šimpanzům více než jakémukoli jinému žijícímu lidoopovi, včetně moderního člověka. To neznamená, že Sahelanthropus byl šimpanz, ale pravděpodobně byl šimpanzům blízce příbuzný a stejně tak jeho životní styl. Nebyl to vzpřímený, na zemi žijící lidoop, jaký by pravděpodobně patřil k našim nejstarším předkům, domnívá se Wood.
Odborník na původ člověka z Přírodovědného muzea v Londýně Fred Spoor, který se na výzkumech nepodílel, naopak označil novou studii za přesvědčivou.
