Erupce sopky Tonga vyvrhla do vzduchu tolik vody, že by to mohlo oteplit planetu

Lednová erupce podmořské sopky Hunga Tonga-Hunga Ha'apai v jižním Pacifiku vynesla do vzduchu nebývalé množství vody. Tato pára odpovídá asi deseti procentům jejího celkového množství v atmosféře, zůstane v ní mnoho let a podle vědců z NASA pravděpodobně ovlivní klimatické poměry na Zemi.

K erupci došlo 15. ledna. Sopka je široká asi dvanáct kilometrů a její kaldera leží asi 500 metrů pod mořem. Už den předtím sice vulkán vysílal nad vodu přes pět kilometrů vysoký oblak páry a popela, to byla ale jen předehra k samotnému výbuchu. Sopka poslala do atmosféry popel, plyny a páru až do výšky 35 kilometrů, což je za dobu měření rekord.

„Nikdy jsme nic podobného neviděli,“ uvedl pro stanici NPR expert na atmosféru Luis Millán, který pracuje v Laboratoři tryskového pohonu NASA. Studii, ve které tento fenomén prokoumal, vydal odborný časopis Geophysical Research Letters.

Obrovské množství vody pravděpodobně zvýší teplotu

Velké sopečné výbuchy, jako byl ten na Kermadekových ostrovech, v minulosti ovlivnily klima, obvykle ale teploty snižovaly. Do stratosféry totiž vyvrhovaly aerosoly rozptylující světlo, a ty pak fungovaly jako jakási clona, která slunečním paprskům bránila v dosažení Země.

V případě sopky Tonga se ovšem do atmosféry nedostaly částečky popela, ale hlavně vody. A protože vodní pára teplo zachycuje, mohla by erupce dočasně o něco zvýšit teploty, uvedli vědci.

Obvykle trvá přibližně dva až tři roky, než se aerosoly ze sopek ze stratosféry uvolní. Vodě z 15. ledna by ale mohlo trvat pět až deset let, než se zcela rozptýlí. Vzhledem k tomu a také kvůli mimořádnému množství vody, které se do vzduchu dostalo, může být Hunga Tonga-Hunga Ha'apai „první pozorovanou sopečnou erupcí, která neovlivnila klima ochlazením povrchu způsobeným sulfátovými aerosoly, ale spíše oteplením povrchu,“ uvedli vědci ve svém článku.

NASA uvádí, že data pro studii pocházejí z přístroje Microwave Limb Sounder (MLS) na družici Aura, který měří vodní páru, ozón, aerosoly a plyny v zemské atmosféře.

8 minut
Petr Brož z Geofyzikálního ústavu AV ČR o erupci sopky u souostroví Tonga
Zdroj: ČT24

Sopka narušila tok vody ve stratosféře

Lednový výbuch podle NASA navíc výrazně narušil pohyb vody ve stratosféře, v níž se také nachází většina ozonu v atmosféře.

Obvyklý mechanismus, kterým voda stoupá do stratosféry, je tak spolehlivý, že jej vědci označují za jakýsi magnetofon, který zaznamenává roční teplotní cykly prostřednictvím střídajících se pásem suchého a vlhkého vzduchu stoupajícího z tropů. 

Leden je v tomto sezónním cyklu obvykle uprostřed suchého období, ale „Hunga Tonga-Hunga Ha'apai narušila tento proces pravidelností jinak podobný tlukotu srdce,“ uvedli vědci.

NASA chce změny, které mohla tato sopečná erupce způsobit, dál sledovat. Teprve další roky jí ale dají více dat, z nichž by mohla vycházet. Má to podle ní smysl nejen pro předpověď dopadů v blízké budoucnosti, ale i pro lepší pochopení toho, jak mohou budoucí erupce ovlivnit klima planety. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci zkoumali noční můry, může to pomoct odhalovat zdravotní problémy

Rozsáhlý výzkum ukázal, jak rizikové jsou pro lidské zdraví noční můry – ti, kteří jimi trpí velmi často, se dožívají nižšího věku. Zjištění výzkumu by se podle vědců ale dalo využít, aby se lépe předvídaly zdravotní problémy.
06:15Aktualizovánopřed 15 hhodinami

K ISS odletěla soukromá mise firmy Axiom

Soukromá mise společnosti Axiom Space po řadě odkladů odstartovala k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Posádku tvoří Šubhánšu Šukla z Indie, Tibor Kapu z Maďarska, Slawosz Uznański-Wiśniewski z Polska a bývalá astronautka NASA Peggy Whitsonová. Na ISS už bylo téměř tři sta lidí, ale ještě nikdy nikdo z Indie, Maďarska nebo Polska. Astronauti k ISS letí raketou Falcon 9 soukromé společnosti SpaceX.
včeraAktualizovánovčera v 20:15

Nositelná zařízení mají sledovat zdraví všech Američanů, navrhuje Kennedy

Americký ministr zdravotnictví oznámil novou strategii, jak by USA mohly zvládat tamní zdravotnickou krizi. Měla by ji pomoci vyřešit přenosná elektronická zařízení, jež budou monitorovat zdravotní stav celé populace.
včera v 16:47

Sto padesát milionů Američanů se ocitlo pod tepelnou kupolí. Vedra atakují 40 stupňů

Východ Spojených států zasáhla tento týden vlna veder, která přinesla do řady měst – včetně New Yorku, Washingtonu nebo Bostonu – na červen extrémní teploty blížící se až 40 stupňům Celsia. Varování před horkem podle agentury AP platí v oblastech, kde žije více než 150 milionů lidí. Přes 100 stupňů Fahrenheita, tedy 37,8 stupně Celsia, se teplota může vyšplhat na celém východním pobřeží USA od Maine až po Floridu.
včera v 14:16
Načítání...