Covid přišel z wuchanského tržiště, říkají autoři dvou rozsáhlých výzkumů

Máme přesvědčivé důkazy o tom, že epicentrem a původem epidemie covidu-19 byl trh s mořskými plody a volně žijícími živočichy ve Wu-chanu, oznámili autoři dvou recenzovaných studií, které vyšly v odborných časopisech tento týden.

Jedna ze studií ukázala, že první známé případy onemocnění byly nápadně soustředěny v okolí tohoto trhu, druhá zase díky genetickým informacím sledovala časový vývoj epidemie.

Společně z nich vyplývá, že v listopadu nebo na začátku prosince 2019 se do lidské populace ve Wu-chanu dostaly dvě varianty viru Sars-Cov-2. Ten byl rozšířený mezi některými savci, zatím stále neznámého druhu, kteří se prodávali na trhu v tomto městě na konci roku. Musel tam být zřejmě delší dobu, protože se na lidi, kteří tam pracovali nebo nakupovali, přenesl rovnou dvakrát –⁠ z každého tohoto zdroje se pak nemoc šířila dál svou vlastní cestou.

Virolog David Robertson z University of Glasgow, který na jedné ze studií pracoval, uvedl, že tyto důkazy podle něj jasně vyvracejí falešnou hypotézu, podle níž virus pochází z laboratoře.

Epicentrum pandemie

Tento výzkum trval dva roky, vědci pro něj využívali zkušenosti, které za tu dobu nasbírali, a také značného pokroku, jímž celá virologie prošla.  To jim pomohlo vyřešit zásadní hádanku o prvních údajích o pacientech. Hned v prvních týdnech epidemie byly s covidem-19 ve Wu-chanu hospitalizovány stovky lidí, jenže jen asi pět desítek z nich mělo přímou a dohledatelnou souvislost s výše popsaným trhem.

„Byla to opravdu záhada, nikdo tehdy nedokázal většinu případů spojit s trhem,“ vysvětluje profesor Robertson. „Ale když teď o viru víme, co o něm už víme, tak bychom od něj očekávali přesně tohle. Spousta lidí totiž onemocněla jenom velice lehce, takže se normálně pohybovali v komunitě a přenášeli virus na ostatní. Proto bylo pro epidemiology tak složité ty těžké případy vzájemně spojit.“

Tento výzkum odhalil, že velké procento prvních pacientů bez známé vazby na trh žilo v jeho blízkosti, přestože tam ani nepracovali, ani nenakupovali. To je další indicie, která podporuje myšlenku, že trh byl epicentrem epidemie, uvedl profesor Michael Worobey, hlavní autor výzkumu z Arizonské univerzity. Jako první se zřejmě nakazili tamní prodavači a spustili tak „řetězec nákaz mezi členy komunity v okolí“.

„Ve městě o rozloze více než 7770 kilometrů čtverečních se většina prvních případů vyskytla v oblasti několika obytných bloků a trh se zvířaty se nacházel také přímo tam,“ řekl profesor Worobey.

Genetická mapa tržiště

Studie se zaměřila také na samotný trh. Vědci vytvořili mapu vzorků, jež byly pozitivní na virus –⁠ získali ji pomocí stěrů tekutin z kanalizace a stánků na tržišti.

„Většina pozitivních vzorků se soustředila kolem jihozápadní strany trhu,“ popisuje profesor Robertson. „A to je místo, kde podle našich zpráv prodávají takové druhy zvířat, jako jsou psíci mývalovití. Takže máme potvrzeno, že zvířata, o nichž nyní víme, že se mohou nakazit virem Sars-Cov-2, který způsobuje covid-19, se tam prodávala koncem roku 2019.“

Hypotéza úniku informací z laboratoře je mrtvá

Na počátku pandemie řada respektovaných vědců spekulovala o původu viru, protože o něm nebylo dost informací. Jenže toto téma se stalo natolik zpolitizovaným, že se spor změnil z odborného na politický. 

Hypotéza, která říkala, že virus mohl uniknout z nějaké čínské tajné laboratoře, například té, která se opravdu nachází přímo ve Wu-chanu, ale postupně přestala být pro vědce zajímavá, protože se pro ni nenašly žádné důkazy ani indicie. A podle profesora Stuarta Neila z Kings College nedokáže vysvětlit ani tyto údaje. „Teď jsme si na základě fragmentovaných důkazů, které máme k dispozici, tak jistí, jak jen můžeme být, že se jednalo o přelití ze zvířete na člověka, ke kterému došlo na trhu.“

Řada expertů se shoduje, že přeplněné trhy s živými zvířaty jsou ideálním místem pro přenos nových nemocí ze zvířat. A samostatná studie nedávno ukázala, že během 18 měsíců do začátku pandemie se na trzích ve Wu-chanu prodalo téměř 50 tisíc zvířat osmatřiceti různých druhů. Profesor Neil dodává, že pandemie je s velkou pravděpodobností důsledkem „nezdravé, kruté a nehygienické praxe, před kterou byly čínské úřady varovány“.

Hledání viníka v laboratoři je podle něj jen zbytečným rozptylováním se od reálných problémů, jež může způsobit, „že se to bude opakovat, protože jsme se zaměřili na špatný problém“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 22 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...