Covid přišel z wuchanského tržiště, říkají autoři dvou rozsáhlých výzkumů

Máme přesvědčivé důkazy o tom, že epicentrem a původem epidemie covidu-19 byl trh s mořskými plody a volně žijícími živočichy ve Wu-chanu, oznámili autoři dvou recenzovaných studií, které vyšly v odborných časopisech tento týden.

Jedna ze studií ukázala, že první známé případy onemocnění byly nápadně soustředěny v okolí tohoto trhu, druhá zase díky genetickým informacím sledovala časový vývoj epidemie.

Společně z nich vyplývá, že v listopadu nebo na začátku prosince 2019 se do lidské populace ve Wu-chanu dostaly dvě varianty viru Sars-Cov-2. Ten byl rozšířený mezi některými savci, zatím stále neznámého druhu, kteří se prodávali na trhu v tomto městě na konci roku. Musel tam být zřejmě delší dobu, protože se na lidi, kteří tam pracovali nebo nakupovali, přenesl rovnou dvakrát –⁠ z každého tohoto zdroje se pak nemoc šířila dál svou vlastní cestou.

Virolog David Robertson z University of Glasgow, který na jedné ze studií pracoval, uvedl, že tyto důkazy podle něj jasně vyvracejí falešnou hypotézu, podle níž virus pochází z laboratoře.

Epicentrum pandemie

Tento výzkum trval dva roky, vědci pro něj využívali zkušenosti, které za tu dobu nasbírali, a také značného pokroku, jímž celá virologie prošla.  To jim pomohlo vyřešit zásadní hádanku o prvních údajích o pacientech. Hned v prvních týdnech epidemie byly s covidem-19 ve Wu-chanu hospitalizovány stovky lidí, jenže jen asi pět desítek z nich mělo přímou a dohledatelnou souvislost s výše popsaným trhem.

„Byla to opravdu záhada, nikdo tehdy nedokázal většinu případů spojit s trhem,“ vysvětluje profesor Robertson. „Ale když teď o viru víme, co o něm už víme, tak bychom od něj očekávali přesně tohle. Spousta lidí totiž onemocněla jenom velice lehce, takže se normálně pohybovali v komunitě a přenášeli virus na ostatní. Proto bylo pro epidemiology tak složité ty těžké případy vzájemně spojit.“

Tento výzkum odhalil, že velké procento prvních pacientů bez známé vazby na trh žilo v jeho blízkosti, přestože tam ani nepracovali, ani nenakupovali. To je další indicie, která podporuje myšlenku, že trh byl epicentrem epidemie, uvedl profesor Michael Worobey, hlavní autor výzkumu z Arizonské univerzity. Jako první se zřejmě nakazili tamní prodavači a spustili tak „řetězec nákaz mezi členy komunity v okolí“.

„Ve městě o rozloze více než 7770 kilometrů čtverečních se většina prvních případů vyskytla v oblasti několika obytných bloků a trh se zvířaty se nacházel také přímo tam,“ řekl profesor Worobey.

Genetická mapa tržiště

Studie se zaměřila také na samotný trh. Vědci vytvořili mapu vzorků, jež byly pozitivní na virus –⁠ získali ji pomocí stěrů tekutin z kanalizace a stánků na tržišti.

„Většina pozitivních vzorků se soustředila kolem jihozápadní strany trhu,“ popisuje profesor Robertson. „A to je místo, kde podle našich zpráv prodávají takové druhy zvířat, jako jsou psíci mývalovití. Takže máme potvrzeno, že zvířata, o nichž nyní víme, že se mohou nakazit virem Sars-Cov-2, který způsobuje covid-19, se tam prodávala koncem roku 2019.“

Hypotéza úniku informací z laboratoře je mrtvá

Na počátku pandemie řada respektovaných vědců spekulovala o původu viru, protože o něm nebylo dost informací. Jenže toto téma se stalo natolik zpolitizovaným, že se spor změnil z odborného na politický. 

Hypotéza, která říkala, že virus mohl uniknout z nějaké čínské tajné laboratoře, například té, která se opravdu nachází přímo ve Wu-chanu, ale postupně přestala být pro vědce zajímavá, protože se pro ni nenašly žádné důkazy ani indicie. A podle profesora Stuarta Neila z Kings College nedokáže vysvětlit ani tyto údaje. „Teď jsme si na základě fragmentovaných důkazů, které máme k dispozici, tak jistí, jak jen můžeme být, že se jednalo o přelití ze zvířete na člověka, ke kterému došlo na trhu.“

Řada expertů se shoduje, že přeplněné trhy s živými zvířaty jsou ideálním místem pro přenos nových nemocí ze zvířat. A samostatná studie nedávno ukázala, že během 18 měsíců do začátku pandemie se na trzích ve Wu-chanu prodalo téměř 50 tisíc zvířat osmatřiceti různých druhů. Profesor Neil dodává, že pandemie je s velkou pravděpodobností důsledkem „nezdravé, kruté a nehygienické praxe, před kterou byly čínské úřady varovány“.

Hledání viníka v laboratoři je podle něj jen zbytečným rozptylováním se od reálných problémů, jež může způsobit, „že se to bude opakovat, protože jsme se zaměřili na špatný problém“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 20 mminutami

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
před 17 hhodinami

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
před 18 hhodinami

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
před 22 hhodinami

Zemřela Margaret Hamiltonová, která vyvíjela programy pro NASA

Ve věku devadesáti let zemřela americká softwarová inženýrka Margaret Hamiltonová, která vedla tým, jenž vyvíjel letový software pro program Apollo amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Informoval o tom její někdejší zaměstnavatel, Massachusettský technický institut (MIT).
před 22 hhodinami

Největší soukromá archeologická společnost na světě končí, stovky vědců jsou bez práce

„Archeologie jako byznys s růstovou strategií“ – takový byl záměr americké soukromé společnosti Chronicle Heritage, která zaměstnávala stovky archeologů, antropologů a paleontologů. Na začátku října přestala fungovat, možná i kvůli obavám z budoucího nedostatku financí.
včera v 11:08‌‌

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
7. 10. 2026Aktualizováno7. 10. 2026‌‌

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
7. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.