Britští vědci popsali typické příznaky omikronu. Jsou čím dál podobnější chřipce

Hlavním příznakem onemocnění covid-19 je v současné době bolest v krku. Vyplývá to ze zdravotních údajů 17 500 lidí, kteří minulý týden ve studii britských vědců uvedli, že jim vyšel pozitivní test na koronavirus. Dalšími nejčastěji zmiňovanými příznaky byly bolest hlavy, ucpaný nos a kašel.

Vysoká teplota, horečka a ztráta čichu nebo chuti, které anglická zdravotní služba NHS uvádí jako nejvíce pravděpodobné příznaky covidu-19, byly u zkoumaných pacientů mnohem méně časté. Lidé více hlásili chraplavý hlas, kýchání, únavu, bolesti svalů či závratě.

Studie s názvem React-1, ve které odborníci z londýnské univerzity Imperial College pravidelně vyhodnocují PCR testy u vzorku 150 tisíc náhodně vybraných obyvatel z celé Anglie, tak ukazuje, že příznaky se postupně měnily. Vědci se domnívají, že by to mohlo být způsobeno tím, jak virus v průběhu času mutuje.

Bez ztráty čichu

Od dob, kdy v populaci koloval původní kmen koronaviru SARS-CoV-2, který se poprvé potvrdil v čínském Wu-chanu, se objevilo několik variant, z nichž nejnovější je omikron a jeho subvarianty.

Podle autorů studie React-1 se u této varianty méně často vyskytuje ztráta čichu a chuti. Místo toho lidé hlásí více příznaků podobných nachlazení a chřipce.

Vědci se v poslední fázi výzkumu zaměřili na původní variantu omikron, která se v Anglii šířila v březnu. Od té doby převládly dvě rychle se šířící subvarianty omikronu zvané BA.4 a BA.5, které způsobují další nové infekce. 

„Covid je v populaci stále rozšířený. I když lidé v minulosti infekci prodělali a jsou očkovaní, stále se nakazí,“ řekl Tim Spector, který vede studii nazvanou Zoe, v jejímž rámci lidé zaznamenávají své příznaky do mobilní aplikace. „Přestože si všichni chceme co nejlépe užít pěkného počasí, lidé se budou muset sami rozhodnout, zda jim chození na velké akce, práce z kanceláře nebo používání frekventované veřejné dopravy stojí za riziko,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 11 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 12 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 14 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 16 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 18 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...