Britští vědci popsali typické příznaky omikronu. Jsou čím dál podobnější chřipce

Hlavním příznakem onemocnění covid-19 je v současné době bolest v krku. Vyplývá to ze zdravotních údajů 17 500 lidí, kteří minulý týden ve studii britských vědců uvedli, že jim vyšel pozitivní test na koronavirus. Dalšími nejčastěji zmiňovanými příznaky byly bolest hlavy, ucpaný nos a kašel.

Vysoká teplota, horečka a ztráta čichu nebo chuti, které anglická zdravotní služba NHS uvádí jako nejvíce pravděpodobné příznaky covidu-19, byly u zkoumaných pacientů mnohem méně časté. Lidé více hlásili chraplavý hlas, kýchání, únavu, bolesti svalů či závratě.

Studie s názvem React-1, ve které odborníci z londýnské univerzity Imperial College pravidelně vyhodnocují PCR testy u vzorku 150 tisíc náhodně vybraných obyvatel z celé Anglie, tak ukazuje, že příznaky se postupně měnily. Vědci se domnívají, že by to mohlo být způsobeno tím, jak virus v průběhu času mutuje.

Bez ztráty čichu

Od dob, kdy v populaci koloval původní kmen koronaviru SARS-CoV-2, který se poprvé potvrdil v čínském Wu-chanu, se objevilo několik variant, z nichž nejnovější je omikron a jeho subvarianty.

Podle autorů studie React-1 se u této varianty méně často vyskytuje ztráta čichu a chuti. Místo toho lidé hlásí více příznaků podobných nachlazení a chřipce.

Vědci se v poslední fázi výzkumu zaměřili na původní variantu omikron, která se v Anglii šířila v březnu. Od té doby převládly dvě rychle se šířící subvarianty omikronu zvané BA.4 a BA.5, které způsobují další nové infekce. 

„Covid je v populaci stále rozšířený. I když lidé v minulosti infekci prodělali a jsou očkovaní, stále se nakazí,“ řekl Tim Spector, který vede studii nazvanou Zoe, v jejímž rámci lidé zaznamenávají své příznaky do mobilní aplikace. „Přestože si všichni chceme co nejlépe užít pěkného počasí, lidé se budou muset sami rozhodnout, zda jim chození na velké akce, práce z kanceláře nebo používání frekventované veřejné dopravy stojí za riziko,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Chlumský rybník se promění v útočiště původních druhů, hlavně mihulí a pstruhů

Z Chlumského rybníka u Volar na Prachaticku vznikne vodní oáza pro chráněnou mihuli potoční a pstruha obecného. Samotné obnově předcházel tříletý výzkum. Rybáři začali rybník vypouštět a odstraňují z něj současnou rybí obsádku, která neodpovídá přírodním podmínkám Šumavy. Vytvoří tak prostor pro původní druhy. Na projektu spolupracují vědci, město Volary, rybáři i Správa Národního parku Šumava.
před 11 hhodinami

Ceny Česká hlava získali vědci za výzkum lidské řeči, imunity i historie

Ceny Česká hlava získali letos vědci například za výzkum lidské řeči, imunity, reprodukce či za výzkum vedoucí k novým lékům. Národní cenu Česká hlava, kterou schválila v říjnu vláda, získal například Jan Černocký z Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického v Brně za počítačové zpracování řeči.
před 18 hhodinami

Čínští vědci se v kosmu dostali na píď od absolutní nuly

Na čínské vesmírné stanici panovala nejnižší teplota ve známém vesmíru, pouhých deset biliontin stupně Celsia od absolutní nuly. Mohlo by to pomoci s vývojem nových kvantových technologií i lepších senzorů.
před 19 hhodinami

Lidé s rakovinou plic v sobě mají více mikroplastů, ukazuje výzkum

Mikroplastům se v moderním světě nedá vyhnout, drobné částečky umělých hmot jsou prakticky všudypřítomné. Nový evropský výzkum ukázal, že pacienti s rakovinou plic mají v plicních tkáních vyšší množství mikroplastů než zdraví lidé. Lékaře proto zajímá, jestli zde nemůže existovat nějaká souvislost.
před 20 hhodinami

Čeští vědci znovuobjevili „ztraceného“ vodního hlodavce z Etiopie

Téměř sto let vědci nezaznamenali žádný výskyt pozoruhodného vodního hlodavce z rodu Nilopegamys. Teď se ho podařilo znovuobjevit v biosférické rezervaci Yayu na jihozápadě Etiopie. Na nálezu mimořádně vzácného savčího rodu Nilopegamys se podílel etiopsko-český výzkumný tým včetně odborníků z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.
před 22 hhodinami

Vlny veder budou mnohem horší než to, co známe nyní, varuje německá studie

Extrémní vlny veder, které Evropa letos i v předchozích letech zažila, jsou pouze předzvěstí toho, co lidstvo v důsledku klimatických změn čeká. Tvrdí to autoři nové studie, která vyšla v odborném časopise Nature Communications. Podle nich v budoucnu budou vlny veder delší, rozsáhlejší a také mnohem závažnější.
před 23 hhodinami

Zlepšení kvality ovzduší by mohlo ročně zachránit přes devět milionů životů, odhadli vědci

Podle odhadů vědců z Cambridgeské univerzity by dodržování doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) týkajících se znečištění ovzduší mohlo v zemích s nízkými a středními příjmy každoročně zachránit více než devět milionů lidských životů.
10. 11. 2026‌‌

Na Marsu jsou zřejmě aktivní sopky. Zásadně to zvyšuje šanci na existenci života

Vědci na Marsu zaznamenali zvýšenou koncentraci chlorovodíku, což navzdory předchozím předpokladům naznačuje, že je planeta vulkanicky aktivní. Objev zároveň vyvolává otázku, jestli pod povrchem rudé planety nemohou existovat vhodné podmínky pro život.
10. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.