Vážné případy covidu-19 jsou pravděpodobnější na místech se silným znečištěním

Podle německé studie může oxid dusičitý, který je jednou z nejčastějších znečišťujících látek v ovzduší, přispívat ke zranitelnosti covidem. V místech, kde byla koncentrace této látky nejvyšší, bylo také nejvíce hospitalizovaných.

Závažné případy covidu se podle týmu berlínských vědců vedených Susanne Kochovou vyskytují častěji ve vysoce znečištěných oblastech. 

Studie, jejíž závěry skupina prezentovala na konferenci Evropské společnosti anesteziologie a intenzivní péče v Miláně, zjistila, že u obyvatel míst s vysokou úrovní znečištění ovzduší oxidem dusičitým, je vyšší pravděpodobnost, že po nakažení covidem-19 skončí na jednotkách intenzivní péče a budou potřebovat plicní ventilaci, nebo dokonce napojení na mimotělní oběh (ECMO).

Oxid dusičitý neboli NO2 se uvolňuje do atmosféry při spalování fosilních paliv, například v automobilech. Plyn má škodlivé účinky na lidské plíce, při jeho vdechování dochází k poškození takzvaných endotelových buněk, které tvoří tenkou membránu vystýlající vnitřní stranu srdce a cév. Hlavní funkcí těchto buněk je kontrolovaný a výběrový transport látek přes cévní stěnu. Pokud ale dojde k jejich poškození, brání to přenosu kyslíku ze vdechovaného vzduchu do lidské krve.

„Naše výsledky ukazují jasnou pozitivní souvislost mezi dlouhodobým vystavením oxidu dusičitému a úmrtností na covid-19,“ uvedli vědci v prohlášení. 

V podstatě od počátku koronavirové pandemie na začátku roku 2020 někteří experti varovali, že právě místa s vysokým znečištěním mohou být nemocí nejzranitelnější. Opírali se o starší data o jiných infekcích, které napadají plíce, ale také o první zkušenosti se samotným covidem. Tato data ovšem nebyla příliš přesvědčivá. I později se jen málo studií soustředilo na vztah mezi závažností onemocnění a znečištěním okolního prostředí. 

Velký kontrast mezi regiony

Kochová a její tým použili údaje o znečištění ovzduší a vypočítali průměrné hodnoty oxidu dusičitého pro jednotlivé oblasti v Německu. Nejvyšší koncentraci NO2 zaznamenal tým ve Frankfurtu, zatímco nejnižší v Suhlu, malém okrese v Durynsku.

Skupina vědců současně prozkoumala údaje o tom, kolik pacientů s covidem v německých nemocnicích vyžadovalo během jednoho měsíce v roce 2020 léčbu na jednotce intenzivní péče a umělou plicní ventilaci. Údaje pak výzkumníci ještě upravili s ohledem na řadu dalších faktorů, jako jsou například vážnější zdravotní problémy ještě před propuknutím covidu.

Definitivní výsledky ukázaly, že v průměru bylo pro pacienty s covidem v každém z deseti regionů, které měly nejnižší dlouhodobou expozici oxidu dusičitému, zapotřebí 28 lůžek na jednotce intenzivní péče a 19 ventilátorů. Tyto údaje ostře kontrastovaly s průměrnou potřebou 144 lůžek na jednotkách intenzivní péče a 102 ventilátorů v deseti okresech s nejvyšší dlouhodobou expozicí.

Německá studie neprokázala příčinnou souvislost mezi znečištěním ovzduší a závažným covidem, připustili vědci. Naznačuje ale pravděpodobnou příčinnou souvislost, která by mohla vysvětlit vztah mezi těžkým průběhem covidu a koncentrací oxidu dusičitého v atmosféře.

Zadřené brzdy

Koronavirus se váže na receptor ACE-2, skrze nějž pak proniká do lidských buněk. Tento receptor má spoustu úloh, přičemž jedna z nich pomáhá tělu regulovat hladinu bílkoviny angiotenzinu II, bílkoviny, která zvyšuje zánětlivost. Jinými slovy, ACE-2 pomáhá organismu brzdit záněty.

Jenže když se virus SARS-CoV-2 na receptor naváže, mechanismus se zadře a organismus namísto hladké brzdné dráhy začne zánět brzdit chaoticky – jako by dostal smyk. Zajímavé je, že znečištěné ovzduší způsobuje velmi podobné uvolnění kontroly nad angiotenzinem II.

Kombinace covidu a dlouhodobého vystavení znečištěnému ovzduší by tedy vedla k silnějším zánětům, horšímu průběhu covidu, a tedy v důsledku k častější potřebě hospitalizace, tvrdí autoři výzkumu.

„Vystavení znečištěnému ovzduší může přispět k řadě dalších onemocnění, včetně infarktů, mrtvic, astmatu a rakoviny plic, a bude poškozovat zdraví ještě dlouho po skončení pandemie covidu-19,“ dodala Kochová. „Abychom zlepšili kvalitu ovzduší, je nutný přechod na obnovitelné zdroje energie, čistou dopravu a udržitelné zemědělství. Snížení emisí pomůže nejen omezit klimatickou krizi, ale také zlepší zdraví a kvalitu života lidí na celém světě.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 7 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...