Kalifornie se propadá, zemědělci čerpají moc vody. Problém se nedá snadno zastavit, varuje studie

Dno vyprahlého kalifornského údolí Central Valley se propadá. Příčinou je, že masivní čerpání podzemní vody pro zemědělství i města vede k sesedání půdy. Nová studie Stanfordovy univerzity ukazuje, že toto propadání bude pravděpodobně pokračovat po desetiletí až staletí, i kdyby se pokles spodních vod podařilo zastavit. K zastavení propadů bude třeba, aby se hladina vody zvýšila.

„Pokud se nepodaří zajistit, aby se hladiny těchto vodních zdrojů vrátily zpět na dřívější hodnoty, bude se půda propadat, potenciálně o desítky centimetrů ročně, a to po celá desetiletí. Ale pokud se zvednou, tak se téměř okamžitě situace zlepší,“ uvedl hlavní autor nové studie Matthew Lees. Jeho výzkum vyšel 2. června v časopise Water Resources Research.

Studie zkoumala důsledky sucha, které se v tomto státě rok od roku zhoršuje. Měnící se klimatické podmínky tam totiž nahrávají stále teplejšímu počasí a nedostatku srážek. První čtyři měsíce roku 2022 znamenaly v Kalifornii nejsušší začátek roku od roku 1895. Hladiny v nádržích jsou tak nízké, že už druhý rok po sobě je řada míst závislých na zavlažování z federální sítě nádrží a kanálů připravená na to, že z ní letos žádnou vodu nedostanou. Jedná se přitom přibližně o tři miliony akrů zemědělské půdy.

Tápání ve tmě

„Je klíčové lépe porozumět základním mechanismům, které řídí vztahy mezi hladinou spodní vody a deformací zemského povrchu,“ uvedla další autorka studie Rosemary Knightová. 

Problém je v Kalifornii způsobený tím, že na povrchu je málo vody. Zemědělci ji ale nutně potřebují k tomu, aby zavlažovali úrodu – a nejvíc ji potřebují během vegetačního období, kdy jí je ale současně nejméně. Když tedy zemědělci vodu nenajdou v nádržích, získávají ji ze země, těží zásoby té podzemní.

Když ze země zmizí voda, vrstvy půdy sesednou, stanou se koncentrovanějšími a hutnějšími – a povrch tedy poklesne.

Údolí Central Valley produkuje přibližně čtvrtinu potravin v USA, je tedy klíčové pro americkou potravinovou soběstačnost i stabilitu cen jídla. Současně se tu nachází většina z kalifornských podzemních rezervoárů vody, které jsou podle přelomového kalifornského zákona z roku 2014 označené jako kriticky ohrožené nadměrným čerpáním. Tento zákon vyžaduje, aby se do roku 2040 vyrovnaly odběry a zásoby podzemních vod na vybraných místech. 

Země není pevná

„Zdánlivě nehybný pevný povrch, na němž žijeme, je ve skutečnosti dynamický a pohyblivý a neustále se mění. Tyto změny zasahují do našeho života mnohem více, než si většina z nás uvědomuje,“ řekl Lees. „Problém s poklesy půdy je skvělým příkladem.“

Nový výzkum simuloval 65 let propadání půdy poblíž města Hanford v údolí San Joaquin Valley, které tvoří zhruba jižní polovinu rozsáhlého údolí Central Valley. Simulace vyšla z kombinace satelitních dat o poklesu půdy, záznamů ze soukromých vrtů a měření hladiny vody z 50. let 20. století. Výsledkem je fyzikální model podloží oblasti, včetně vrstev sedimentů a jílů, které se při poklesu hladiny vody zhutňují podobně jako vymačkaná houba.

Výsledky naznačují, že vrstvy půdy v celém údolí se budou zhutňovat, a tedy propadat ještě celé desítky let až staletí poté, co se hladina vody stabilizuje. „To je hodně důležité zjištění,“ píší ve studii autoři. Plány udržitelného hospodaření pro tuto oblast totiž až doposud předpokládaly, že poklesu půdy zabrání i pouhá stabilizace podzemní vody. „Jenže tento předpoklad je chybný,“ upozornila Knightová. Pokles se zpomalí pouze tehdy, pokud zásoby v podzemních vodních nádržích ze srážek nebo z řízených projektů doplňování vody začnou převyšovat odběry.

Nové modelování také ukazuje, že zhutnění v nejhlubší vrstvě systému podzemních vod má na svědomí více než 90 procent poklesů ve studované oblasti za posledních dvacet let. „Pokud je zásadní zabránit poklesu půdy, pak je mnohem lepší čerpat vodu z mělké zóny než z hluboké,“ dodal Lees.

Studie se sice zaměřuje jenom na relativně malou oblast, ale autoři tvrdí, že výsledky jsou pravděpodobně reprezentativní pro všechny klesající oblasti v celém údolí San Joaquin Valley a jejich metodika je natolik univerzální, že se dá použít k pochopení tohoto fenoménu i v podobných systémech po celém světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
před 6 hhodinami

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
před 8 hhodinami

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
před 12 hhodinami

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
před 14 hhodinami

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
před 15 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
včera v 15:46

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
včera v 13:50

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
včera v 12:33

Evropský pohled