Většina výzkumů zabývajících se dopadem klimatických změn na život se zaměřuje na to, jak extrémní počasí ovlivní společnost. Změna klimatu ale může zasáhnout i základní každodenní lidské činnosti, které jsou přitom důležité pro běžný život a jeho kvalitu. Ve studii vydané v časopise One Earth vědci popsali, jak zvyšující se teploty obírají lidstvo o spánek.
Podle nové studie se budou teploty na Zemi zvyšovat tak, že každého člověka na světě připraví na konci století průměrně o 50 až 58 hodin spánku ročně. Nejhorší dopady pocítí lidé v zemích s nižšími příjmy a také starší osoby a ženy.
„Naše výsledky naznačují, že spánek, tento základní regenerační proces, který je nedílnou součástí lidského zdraví a produktivity, mohou vyšší teploty poškozovat,“ uvedl autor studie Kelton Minor z Kodaňské univerzity. „Abychom mohli přijímat kvalitní politická rozhodnutí o klimatu, musíme lépe pochopit celé spektrum pravděpodobných budoucích dopadů na klima.“
Horké dny zvyšují počet úmrtí a hospitalizací, ale také zhoršují pracovní výkonnost. Věda ale zatím zcela nepochopila, jak se vlivem změn proměňuje fungování biologických i dalších mechanismů. Nedávné údaje ze Spojených států naznačují, že kvalita spánku se v obdobích horkého počasí snižuje, ale jak mohou teplotní výkyvy ovlivnit změny spánku u lidí žijících v různých klimatických podmínkách světa, zůstávalo stále nejasné.
Celému světu se zkracuje spánek
„V této studii přinášíme první důkaz v planetárním měřítku, že vyšší než průměrné teploty zhoršují lidský spánek,“ upozorňuje Minor. „Ukázali jsme, že k tomu dochází především tím, že se zpožďuje doba, kdy lidé usínají, a současně se zkracuje doba, kdy se během horkého počasí probouzejí.“
K provedení tohoto výzkumu použili vědci anonymizované údaje o spánku získané z chytrých hodinek nebo náramků, které umožňují sledovat údaje o organismu právě v době spánku. Tato data zahrnovala sedm milionů záznamů od více než 47 tisíc dospělých osob z 68 zemí na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy.
Studie ukázala, že za velmi teplých nocí, kdy teploty překročí 30 stupňů Celsia, se spánek zkracuje v průměru o téměř čtvrt hodiny. S rostoucí teplotou se také zvyšuje pravděpodobnost, že odpočinek bude kratší než sedm hodin.
„Naše tělo je skvěle přizpůsobené k udržování stabilní teploty těla, závisí na tom totiž nás život. Každou noc náš organismus dělá něco pozoruhodného, většina z nás si to ale vůbec neuvědomuje. Odvádí teplo z našeho těla do okolí tím, že rozšiřuje cévy, čímž se zvyšuje průtok krve do rukou a nohou,“ vysvětluje Minor a dodává, že aby tělo mohlo předávat teplo do okolí, musí být teplejší než okolní prostředí.
Nejchudší oblasti jsou nejohroženější
Dřívější kontrolované studie ve spánkových laboratořích zjistily, že lidé i zvířata hůře spí, když je v místnosti příliš teplo nebo příliš chladno. Tento výzkum byl ale omezený tím, jak se lidé chovají v reálném světě: upravují teplotu prostředí, aby jim bylo příjemnější.
V současném výzkumu badatelé zjistili, že při běžném životním režimu se lidé zřejmě mnohem lépe přizpůsobují chladnějším venkovním teplotám než teplejším podmínkám. „Napříč ročními obdobími, demografickými skupinami a různými klimatickými podmínkami vyšší venkovní teploty trvale narušují spánek, přičemž míra ztráty spánku se postupně zvyšuje s rostoucí teplotou,“ říká Minor.
Jedním z důležitých zjištění bylo, že lidé v rozvojových zemích jsou těmito změnami zřejmě postiženi více. Je možné, že v tom může hrát roli větší rozšířenost klimatizace v bohatších zemích, ale příčin může být více.
Vědci také upozorňují, že protože je vliv oteplování na ztrátu spánku v celosvětovém měřítku nerovnoměrný, měl by nový výzkum brát v úvahu zejména zranitelnější skupiny obyvatel, hlavně ty, kteří žijí v nejteplejších – a současně historicky nejchudších – oblastech světa.
V budoucnosti by tento tým rád spolupracoval s globálními klimatology a experty na spánek, aby výsledky rozšířil na další skupiny lidí. Minor doufá, že by tak mohli lépe pochopit souvislosti, které zatím zůstávají skryté.
