Australské korály zasáhlo masivní bělení. Zasaženo je devadesát procent zkoumaných míst

Australští vládní vědci uvedli, že více než devadesát procent korálů Velkého bariérového útesu, které letos zkoumali, bylo zasaženo takzvaným bělením. Za posledních sedm let tato katastrofa zasáhla největší korálový ekosystém na planetě už počtvrté.

Vyblednutí korálů znamená, že symbiotické mikroskopické řasy žijící uvnitř nich umírají vlivem změn v oceánu – zejména kvůli teplejší vodě. Řasy poskytují korálům energii, takže když zmizí, koráli mnohdy přijdou nejen o barvu, ale také o život.

  • V češtině se používá podoba slov koráli i korály. Zatímco výraz koráli označuje živé organismy, pojem korály popisuje jejich kamenné schránky. První je tedy životné („koráli umřeli“), druhé neživotné („korály jsou poškozené“).

Kvůli tepelnému stresu umírají řasy spojené s korály po celém světě. Tento případ je ale něčím výjimečný: je to první bělení útesu během období La Niña, které je spojeno s nižšími teplotami Tichého oceánu, uvedl úřad Great Barrier Reef Marine Authority ve své výroční zprávě zveřejněné v polovině května. Podle ní bylo bělením postiženo 91 % zkoumaných oblastí.

Austrálii tato pohroma zasáhla v jednadvacátém století opakovaně – ta v letech 2016, 2017 a 2020 poškodila dvě třetiny korálů na útesu u východního pobřeží Austrálie.

Vědci doufají, že se většina zasažených korálů ze současné události zotaví, uvedl David Wachenfeld, hlavní vědec výše uvedeného úřadu. „Podle prvních náznaků úmrtnost nebude příliš vysoká,“ poznamenal ve středu Wachenfeld. „Doufáme, že se většina vybělených korálů vzpamatuje a skončíme s výsledky podobnými roku 2020, kdy sice došlo k masovému bělení, ale úmrtnost byla nízká,“ dodal. Problém by podle něj nastal, kdyby se opakoval scénář z let 2016 a 2017, kdy naopak koráli umírali masivně.

Jediná cesta k ochraně: zastavit oteplování

Simon Bradshaw z australské skupiny Climate Council, která sleduje změny klimatu, uvedl, že zpráva dokazuje, že přežití útesu závisí na výrazném snížení globálních emisí během desetiletí. „Je to prostě srdcervoucí. A opravdu děsivé,“ řekl Bradshaw. „Ukazuje to, že náš bariérový útes má velmi vážné problémy.“

Loňský prosinec, první měsíc léta na jižní polokouli, byl nejteplejším prosincem, který útes zažil od roku 1900. Zpráva uvádí, že koncem února zase nastala vlna veder v oceánské vodě. To všechno korálům škodí.

Role Velkého bariérového útesu je nenahraditelná nejen pro Austrálii, ale celosvětově – představuje totiž přibližně deset procent světových ekosystémů korálových útesů – tvoří ho síť více než 2500 útesů, která pokrývá přes 348 tisíc kilometrů čtverečních.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skoro tři miliony „úhořů“ na jednom místě. Vědci popsali obří mumraj u Tasmánie

Mořští biologové zdokumentovali hejno téměř tří milionů ryb, které se pravidelně objevuje u jedné podmořské hory poblíž pobřeží Tasmánie jižně od Austrálie. Vědci dokázali spočítat, kolik tvorů hejno tvoří, díky kombinaci hned několika metod.
před 1 hhodinou

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
včera v 09:00‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily

Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
30. 10. 2026‌‌

Polární vír se může rozpadnout už začátkem listopadu. To se zatím nikdy nestalo

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.
30. 10. 2026‌‌

Vědci: Za oběžnou dráhou Pluta je další „zakrslá“ planeta. Může být obrem mezi trpaslíky

Za oběžnou dráhou Pluta pravděpodobně obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Ledové těleso astronomové objevili s pomocí teleskopu umístěného v Chile a označili 2026 ED138. K potvrzení toho, že jde skutečně o trpasličí planetu, jsou nicméně zapotřebí další pozorování.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.