Australské korály zasáhlo masivní bělení. Zasaženo je devadesát procent zkoumaných míst

Australští vládní vědci uvedli, že více než devadesát procent korálů Velkého bariérového útesu, které letos zkoumali, bylo zasaženo takzvaným bělením. Za posledních sedm let tato katastrofa zasáhla největší korálový ekosystém na planetě už počtvrté.

Vyblednutí korálů znamená, že symbiotické mikroskopické řasy žijící uvnitř nich umírají vlivem změn v oceánu – zejména kvůli teplejší vodě. Řasy poskytují korálům energii, takže když zmizí, koráli mnohdy přijdou nejen o barvu, ale také o život.

  • V češtině se používá podoba slov koráli i korály. Zatímco výraz koráli označuje živé organismy, pojem korály popisuje jejich kamenné schránky. První je tedy životné („koráli umřeli“), druhé neživotné („korály jsou poškozené“).

Kvůli tepelnému stresu umírají řasy spojené s korály po celém světě. Tento případ je ale něčím výjimečný: je to první bělení útesu během období La Niña, které je spojeno s nižšími teplotami Tichého oceánu, uvedl úřad Great Barrier Reef Marine Authority ve své výroční zprávě zveřejněné v polovině května. Podle ní bylo bělením postiženo 91 % zkoumaných oblastí.

Austrálii tato pohroma zasáhla v jednadvacátém století opakovaně – ta v letech 2016, 2017 a 2020 poškodila dvě třetiny korálů na útesu u východního pobřeží Austrálie.

Vědci doufají, že se většina zasažených korálů ze současné události zotaví, uvedl David Wachenfeld, hlavní vědec výše uvedeného úřadu. „Podle prvních náznaků úmrtnost nebude příliš vysoká,“ poznamenal ve středu Wachenfeld. „Doufáme, že se většina vybělených korálů vzpamatuje a skončíme s výsledky podobnými roku 2020, kdy sice došlo k masovému bělení, ale úmrtnost byla nízká,“ dodal. Problém by podle něj nastal, kdyby se opakoval scénář z let 2016 a 2017, kdy naopak koráli umírali masivně.

Jediná cesta k ochraně: zastavit oteplování

Simon Bradshaw z australské skupiny Climate Council, která sleduje změny klimatu, uvedl, že zpráva dokazuje, že přežití útesu závisí na výrazném snížení globálních emisí během desetiletí. „Je to prostě srdcervoucí. A opravdu děsivé,“ řekl Bradshaw. „Ukazuje to, že náš bariérový útes má velmi vážné problémy.“

Loňský prosinec, první měsíc léta na jižní polokouli, byl nejteplejším prosincem, který útes zažil od roku 1900. Zpráva uvádí, že koncem února zase nastala vlna veder v oceánské vodě. To všechno korálům škodí.

Role Velkého bariérového útesu je nenahraditelná nejen pro Austrálii, ale celosvětově – představuje totiž přibližně deset procent světových ekosystémů korálových útesů – tvoří ho síť více než 2500 útesů, která pokrývá přes 348 tisíc kilometrů čtverečních.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
před 13 hhodinami

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
před 15 hhodinami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
6. 10. 2026‌‌

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
6. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
6. 10. 2026Aktualizováno6. 10. 2026‌‌

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
6. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.