Australské korály zasáhlo masivní bělení. Zasaženo je devadesát procent zkoumaných míst

Australští vládní vědci uvedli, že více než devadesát procent korálů Velkého bariérového útesu, které letos zkoumali, bylo zasaženo takzvaným bělením. Za posledních sedm let tato katastrofa zasáhla největší korálový ekosystém na planetě už počtvrté.

Vyblednutí korálů znamená, že symbiotické mikroskopické řasy žijící uvnitř nich umírají vlivem změn v oceánu – zejména kvůli teplejší vodě. Řasy poskytují korálům energii, takže když zmizí, koráli mnohdy přijdou nejen o barvu, ale také o život.

  • V češtině se používá podoba slov koráli i korály. Zatímco výraz koráli označuje živé organismy, pojem korály popisuje jejich kamenné schránky. První je tedy životné („koráli umřeli“), druhé neživotné („korály jsou poškozené“).

Kvůli tepelnému stresu umírají řasy spojené s korály po celém světě. Tento případ je ale něčím výjimečný: je to první bělení útesu během období La Niña, které je spojeno s nižšími teplotami Tichého oceánu, uvedl úřad Great Barrier Reef Marine Authority ve své výroční zprávě zveřejněné v polovině května. Podle ní bylo bělením postiženo 91 % zkoumaných oblastí.

Austrálii tato pohroma zasáhla v jednadvacátém století opakovaně – ta v letech 2016, 2017 a 2020 poškodila dvě třetiny korálů na útesu u východního pobřeží Austrálie.

Vědci doufají, že se většina zasažených korálů ze současné události zotaví, uvedl David Wachenfeld, hlavní vědec výše uvedeného úřadu. „Podle prvních náznaků úmrtnost nebude příliš vysoká,“ poznamenal ve středu Wachenfeld. „Doufáme, že se většina vybělených korálů vzpamatuje a skončíme s výsledky podobnými roku 2020, kdy sice došlo k masovému bělení, ale úmrtnost byla nízká,“ dodal. Problém by podle něj nastal, kdyby se opakoval scénář z let 2016 a 2017, kdy naopak koráli umírali masivně.

Jediná cesta k ochraně: zastavit oteplování

Simon Bradshaw z australské skupiny Climate Council, která sleduje změny klimatu, uvedl, že zpráva dokazuje, že přežití útesu závisí na výrazném snížení globálních emisí během desetiletí. „Je to prostě srdcervoucí. A opravdu děsivé,“ řekl Bradshaw. „Ukazuje to, že náš bariérový útes má velmi vážné problémy.“

Loňský prosinec, první měsíc léta na jižní polokouli, byl nejteplejším prosincem, který útes zažil od roku 1900. Zpráva uvádí, že koncem února zase nastala vlna veder v oceánské vodě. To všechno korálům škodí.

Role Velkého bariérového útesu je nenahraditelná nejen pro Austrálii, ale celosvětově – představuje totiž přibližně deset procent světových ekosystémů korálových útesů – tvoří ho síť více než 2500 útesů, která pokrývá přes 348 tisíc kilometrů čtverečních.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 2 mminutami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 23 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026
Načítání...