Australské korály zasáhlo masivní bělení. Zasaženo je devadesát procent zkoumaných míst

Australští vládní vědci uvedli, že více než devadesát procent korálů Velkého bariérového útesu, které letos zkoumali, bylo zasaženo takzvaným bělením. Za posledních sedm let tato katastrofa zasáhla největší korálový ekosystém na planetě už počtvrté.

Vyblednutí korálů znamená, že symbiotické mikroskopické řasy žijící uvnitř nich umírají vlivem změn v oceánu – zejména kvůli teplejší vodě. Řasy poskytují korálům energii, takže když zmizí, koráli mnohdy přijdou nejen o barvu, ale také o život.

  • V češtině se používá podoba slov koráli i korály. Zatímco výraz koráli označuje živé organismy, pojem korály popisuje jejich kamenné schránky. První je tedy životné („koráli umřeli“), druhé neživotné („korály jsou poškozené“).

Kvůli tepelnému stresu umírají řasy spojené s korály po celém světě. Tento případ je ale něčím výjimečný: je to první bělení útesu během období La Niña, které je spojeno s nižšími teplotami Tichého oceánu, uvedl úřad Great Barrier Reef Marine Authority ve své výroční zprávě zveřejněné v polovině května. Podle ní bylo bělením postiženo 91 % zkoumaných oblastí.

Austrálii tato pohroma zasáhla v jednadvacátém století opakovaně – ta v letech 2016, 2017 a 2020 poškodila dvě třetiny korálů na útesu u východního pobřeží Austrálie.

Vědci doufají, že se většina zasažených korálů ze současné události zotaví, uvedl David Wachenfeld, hlavní vědec výše uvedeného úřadu. „Podle prvních náznaků úmrtnost nebude příliš vysoká,“ poznamenal ve středu Wachenfeld. „Doufáme, že se většina vybělených korálů vzpamatuje a skončíme s výsledky podobnými roku 2020, kdy sice došlo k masovému bělení, ale úmrtnost byla nízká,“ dodal. Problém by podle něj nastal, kdyby se opakoval scénář z let 2016 a 2017, kdy naopak koráli umírali masivně.

Jediná cesta k ochraně: zastavit oteplování

Simon Bradshaw z australské skupiny Climate Council, která sleduje změny klimatu, uvedl, že zpráva dokazuje, že přežití útesu závisí na výrazném snížení globálních emisí během desetiletí. „Je to prostě srdcervoucí. A opravdu děsivé,“ řekl Bradshaw. „Ukazuje to, že náš bariérový útes má velmi vážné problémy.“

Loňský prosinec, první měsíc léta na jižní polokouli, byl nejteplejším prosincem, který útes zažil od roku 1900. Zpráva uvádí, že koncem února zase nastala vlna veder v oceánské vodě. To všechno korálům škodí.

Role Velkého bariérového útesu je nenahraditelná nejen pro Austrálii, ale celosvětově – představuje totiž přibližně deset procent světových ekosystémů korálových útesů – tvoří ho síť více než 2500 útesů, která pokrývá přes 348 tisíc kilometrů čtverečních.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko má 5493 památných stromů. Podívejte se na všechny

Památné stromy mají význam nejen přírodní, ale také historický a kulturní. Proto je také stát chrání pomocí zvláštních zákonů. Interaktivní mapa ukazuje všechny, které v Česku rostou.
před 10 hhodinami

S léky na hubnutí se uživatelé méně hýbou, naznačil výzkum

Cílem hubnutí není jenom být štíhlý, ale to, aby člověk nebyl nadměrnou hmotností omezený, co se týká pohybu, zdraví a všech dalších aktivit. Jenže pouhé užívání léků k tomu nemusí stačit, uvádí nový výzkum, který naznačil, že po lécích na hubnutí se uživatelé hýbou méně než předtím.
před 14 hhodinami

Matematici se obávají dopadů AI. Čech vysvětluje, proč podepsal deklaraci

V „Leidenské deklaraci“ mezinárodní skupina vědců varuje, že umělá inteligence ohrožuje samotné základní hodnoty matematiky. Přišli teď s návrhem, jak v tomto oboru dál postupovat.
před 17 hhodinami

Vědci poprvé nafilmovali žraločího „Vetřelce“ v přirozeném prostředí

Žralok šotek patří vzhledem k těm nejpodivnějším žralokům, jaké věda zná. Ale až doposud pocházela pozorování dospělců jen z exemplářů, které ulovili rybáři a případně je ještě živé vrátili do moře, a z jednoho náhodného setkání u hladiny. Tito tvorové se totiž zdržují v hlubinách. Právě tam, v Tonžském příkopu u Austrálie, teď expedice australských biologů tohoto tvora poprvé pozorovala v jeho přirozeném prostředí, téměř dva kilometry pod hladinou.
před 18 hhodinami

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
14. 6. 2026

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než dříve. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026
Načítání...