Hlas matky během dospívání ztrácí sílu. Mozek tím teenagery připravuje na budoucnost

Řada rodičů se diví, jak moc se jejich potomci mění při dospívání. Některým se zdá, že je jejich děti snad vůbec neposlouchají. Nová studie dokazuje, že to není tak daleko od pravdy – děti během dospívání totiž opravdu přicházejí o schopnost vnímat své matky více než jiné lidi.

Tým vědců ze Stanfordovy univerzity zjistil, že přibližně ve třinácti letech začíná mozek dospívajících silněji reagovat na hlasy, které nepatří jejich matkám. V článku, který vyšel v odborném časopisu The Journal of Neuroscience, skupina popsala, že je to důležité pro proměnu dětí v dospělé.

Už v roce 2016 stejný tým vědců zkoumal, jak děti reagují na hlasy svých matek. Tehdy zjistili, že ratolesti dokážou nejen přesně rozpoznat hlas své matky, ale ten zároveň aktivuje i oblast mozku zodpovědnou za zpracovávání informací. Zjednodušeně řečeno to znamená, že slova matky jsou pro dětský mozek důležitější než slova kohokoliv jiného.



Teď vědci provedli podobné testy na mozcích dospívajících. V novém experimentu nejprve nahrávali matky, které říkaly nesmyslná slova. V druhé fázi potom tyto záznamy přehrávali jejich dospívajícím potomkům – spolu s dalšími náhodnými zvuky a hlasy neznámých lidí – a zároveň je sledovali pomocí funkční magnetické rezonance, která umí zvýraznit části mozku, které jsou zrovna aktivní.

Výsledky potvrzují zkušenosti rodičů

Zjistili, že dospívající stále přesně rozeznávali hlasy svých matek, na tom se nic v průběhu věku neměnilo. Ale když dosáhli určitého věku, zpravidla kolem 13 až 14 let, jejich mozek už na ně reagoval s menší intenzitou. A naopak silnější odezvu vyvolaly hlasy jiných lidí. Postupem času se tedy tato oblast mozku stávala méně specializovanou na matčin hlas.

Tato práce pomáhá potvrdit teorie, které naznačují, že lidský mozek se vyvíjí tak, aby reagoval na měnící se prostředí kolem něj. Jak dítě dospívá do puberty, musí se naučit, jak být společenštějším tvorem. Mozek v tomto procesu pomáhá tím, že věnuje méně pozornosti matce.

O to více se ale specializuje na to, aby byl vnímavý vůči přátelům, spolužákům a dalším sociálním kontaktům, které pro mladého člověka budou mít v budoucnu čím dál větší význam než rodiče.

Jako mozek mimozemšťana

Mozky dospívajících procházejí mnoha změnami. Teprve nedávno se vědci dokázali díky novým moderním technologiím podívat na to, jakým způsobem se mění jejich vnímání reality.

Jedna taková studie před několika lety například popsala, že teenageři neumí pracovat dobře s riziky – jejich mozek jim totiž neumožňuje v tomto období jejich života plně využívat centrum odměn a trestů. Podle hlavního autora této studie Williama Faulknera je to ale přirozené a evolučně logické, nedostatek je totiž pro dospívající výhodný. „Nemůžete se vydat na plavbu k novým horizontům, když nemáte odvahu odrazit se od břehu…,“ komentoval zjištění vědec.

V jiném výzkumu pomocí magnetické rezonance zase vědci zjistili, že náctiletí při dospívání stále méně vnímají i autoritativní a hlasité tóny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 4 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
před 13 hhodinami

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 15 hhodinami

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 18 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
13. 1. 2026

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026
Načítání...