Covid se po léčbě sotrovimabem může měnit tak, že odolává lékům

Léčba pomocí monoklonální látky sotrovimab vede ve vzácných případech ke vzniku mutací, které virus SARS-CoV-2 mění v odolnější. Vědci upozorňují, aby byli lidé takto ošetřovaní déle izolováni i monitorováni.

Australští virologové popsali, že našli mutace viru SARS-CoV-2, které jsou odolné vůči lékům. Jejich vznik je spojený s užíváním monoklonálního léku jménem sotrovimab. Autoři výzkumu doporučují, že je nutné sledovat pacienty, jimž je tento přípravek podáván –⁠ jinak hrozí, že se tyto mutace začnou komunitně šířit.

Někteří virologové něco podobného předpovídali a varovali před tím, ale nová studie je prvním potvrzením této znepokojující možnosti. Australští vědci to popsali v odborném časopise New England Journal of Medicine. Ve své studii sledovali prvních sto pacientů, kteří v Sydney dostali sotrovimab během vlny varianty delta roku 2021.

Lék s otazníkem

Sotrovimab je monoklonální protilátka, která se v mnoha zemích světa (včetně České republiky) využívá pro léčbu nejzranitelnějších pacientů –⁠ tedy těch, jimž hrozí vážný průběh nemoci či smrt. Podává se pomocí infuzí během prvních pěti dnů po nákaze covidem. Brání tomu, aby se příznaky nemoci zhoršovaly, a je v tom velmi účinný, dokonce i proti variantě omikron, proti níž většina jiných monoklonálních protilátek nefunguje.

Hlavní autorka studie Rebecca Rockettová popsala, že ze stovky léčených touto látkou se u čtyř během dvou týdnů po léčbě vyvinula rezistence na sotrovimab. To znamená, že léčba způsobila takové změny viru, které mu dávají schopnost léku později odolávat – ne úplně, ale výrazně.

„Nejsme si jistí, jestli sotrovimab pomáhá neutralizovat virus v rané fázi infekce předtím, než si vyvine rezistenci. Je ale pravda, že se lidem často podávají léky proti covidu, ale neprovádí se pak už sledování pacientů po vyléčení,“ vysvětluje Rockettová. Podle ní něco takového není možné vzhledem k obrovskému množství nakažených i tomu, že experti jsou důležití pro aktuálnější potřeby. „Snažíme se prosadit, abychom u pacientů, u nichž i přes léčbu dojde ke zhoršení jejich stavu, provedli genetické vyšetření vzorků viru, abychom zjistili, jestli nezmutoval směrem k vyšší odolnosti,“ dodává vědkyně.

Cílem podle ní je, aby se takto rezistentní virus nerozšířil v komunitě, protože by to mohlo znamenat, že u spousty lidí se stane jedna z mála možných léčeb neúčinnou.

Podle Rockettové by bylo rozumné, aby lidé, u nichž k těmto mutacím viru opravdu došlo, šli na delší dobu do izolace – ideálně na tak dlouho, než se covidu úplně zbaví. Problém je, že virus v jejich tělech může vydržet dlouhou dobu; u osob léčených sotrovimabem Australané zaznamenali rekord 24 dní. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 1 mminutou

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026
Načítání...