Z hloubkové analýzy amerických vědců vyplývá, že u osob, které prodělali covid-19, existuje zvýšené riziko vzniku kardiovaskulárních komplikací během prvního měsíce až roku po nákaze. Mezi nejčastější komplikace tohoto druhu patří arytmie, záněty srdce, krevní sraženiny, mrtvice, ischemická choroba srdeční, srdeční infarkt, srdeční selhání, nebo dokonce smrt. Výsledky studie vyšly v odborném v časopise Nature Medicine.
Podle studie vědců z Washington University School of Medicine se tyto problémy objevují i u dříve zdravých lidí i u těch, kdo měli jen mírný průběh covidu.
„Chtěli jsme navázat na náš dřívější výzkum dlouhodobých dopadů covidu a podívat se blíž na to, co se děje v lidských srdcích,“ uvedl hlavní autor studie doktor Ziyad Al-Aly. „A viděli jsme věci, které opravdu nejsou dobré. Covid-19 totiž může vést k závažným kardiovaskulárním problémům, a dokonce i ke smrti. Srdce se po poškození neregeneruje ani snadno nespravuje. Jedná se tedy o onemocnění, která ovlivní lidi na celý život,“ zdůraznil.
Od začátku pandemie se koronavirem nakazilo více než 380 milionů lidí na celém světě. „To znamená, že se nákazy covidem zatím podílely na 15 milionech nových případů srdečních onemocnění na celém světě,“ vypočítává Al-Aly, „a to je už poměrně významné číslo. Je zásadní, aby zdraví srdce bylo nedílnou součástí péče o pacienty po prodělaném covidu.“
Kardiovaskulární onemocnění jsou všechna onemocnění srdce, jde tedy o souhrnný termín, do něhož jsou zahrnuté problémy od trombóz až po mrtvice. Právě srdeční potíže jsou v celém vyspělém světě dlouhodobě nejčastější příčinou smrti: přibližně každý čtvrtý člověk umírá právě na ně.
Za co (ne)může covid
„Máme náznaky, že u lidí, kteří byli ohroženi srdečním onemocněním ještě před nakažením virem SARS-CoV-2, může pak nemoc toto riziko zesílit,“ popisuje dále Al-Aly. „Nejzajímavější ale je, že srdeční problémy se po covidu-19 objevují i u lidí, kteří nikdy žádné neměli a byli tedy považováni za málo rizikové,“ dodává.
„Naše údaje ukázaly zvýšené riziko poškození srdce u mladých i starých lidí, mužů i žen, černochů, bělochů – u všech ras. A také u lidí s obezitou i lidí bez obezity, lidí s cukrovkou i bez ní, lidí s předchozím srdečním onemocněním i bez předchozího srdečního onemocnění, lidí s mírným i vážným průběhem covidu,“ nastiňuje vědec rozsah problému.
Výzkumníci pod jeho vedením analyzovali lékařské záznamy v databázi vedené americkým ministerstvem pro záležitosti veteránů – to je vůbec největší integrovaný systém poskytování zdravotní péče v USA.
Vytvořili kontrolovaný soubor dat, který zahrnoval zdravotní informace 153 760 osob, které byly někdy v období od 1. března 2020 do 15. ledna 2021 pozitivně testovány na Covid-19 a které přežily prvních třicet dní onemocnění. Jen velmi málo z nich bylo očkováno, studie totiž vznikala ještě v době, kdy vakcíny nebyly nerizikové veřejnosti dostupné.
Autoři pak výsledky porovnali se dvěma kontrolními skupinami, které se covidem nenakazily – jedna pocházela z doby před pandemií, druhá z pandemického období. Studie neřešila nákazy variantami delta a omikron, které se začaly rychle šířit v druhé polovině roku 2021.
Srdeční onemocnění, včetně selhání a úmrtí, se vyskytlo častěji u lidí, kteří měli covid, než u těch, kteří ho neprodělali. Podle vědců covid zvýšil výskyt srdečních potíží o čtyři procenta. „Někdo by si mohl myslet, že čtyři procenta jsou nízké číslo, ale vzhledem k rozsahu pandemie to tak opravdu není,“ upozorňuje Al-Aly. „Jen v USA znamená zhruba tři miliony lidí, kteří utrpěli kardiovaskulární komplikace způsobené covidem-19.“
Ve srovnání s osobami v kontrolních skupinách bez jakékoli infekce měli lidé, kteří se nakazili covidem-19, o 72 procent vyšší pravděpodobnost, že budou trpět ischemickou chorobou srdeční, o 63 procent vyšší pravděpodobnost, že dostanou infarkt, a o 52 procent vyšší pravděpodobnost, že prodělají mrtvici.
