Rozsáhlý vědecký výzkum přinesl důkazy, že jeden z nejrozšířenějších virů na světě může vést k rozvoji roztroušené sklerózy. Riziko vzniku této nemoci po infekci virem Epstein-Barrové stouplo dvaatřicetkrát.
Za roztroušenou sklerózou je virus, kterým se nakazí skoro každý, ukázal rozsáhlý výzkum
Roztroušená skleróza je velmi nebezpečná nemoc, která postihuje zejména mladé dospělé ve věku 20 až 40 let. Vzniká, když buňky imunitního systému omylem napadají ochranný povlak na nervových vláknech a postupně je narušují. Ty pak nejsou schopné přenášet nervové vzruchy a důsledkem je často invalidita. Lidstvo na tuto chorobu zatím nemá žádný lék, takže se jen mírní její dopady.
Bohužel je poměrně častá, objevuje se až u 150 lidí na sto tisíc obyvatel.
Už delší dobu existuje podezření, že by významnou roli při jejím vzniku mohl hrát virus Epsteina-Barrové. Jenže ten je tak rozšířený a infekční, že se jím nakazí prakticky každý, obvykle v mládí. Proto bylo až doposud nesmírně složité tuto souvislost nějak prokázat. Teď ale vědci z Harvardovy univerzity zveřejnili v odborném časopise Science jednu z nejrozsáhlejších studií, která teorii Epstein-Barrové podporuje.
Nejrozsáhlejší výzkum v dějinách
Autoři studie získali přístup ke krvi americké armády – tento soubor zahrnuje vzorky více než 10 milionů lidí. Díky tomuto rozsahu se z nich dá vyčíst obrovské množství relevantních statistických dat. Vyplynulo z nich, že riziko vzniku roztroušené sklerózy se po infekci virem Epstein-Barrové zvýšilo 32krát.
Americká armáda pravidelně provádí svým příslušníkům krevní testy; vědci analyzovali vzorky uložené v letech 1993 až 2013 a pátrali v nich po protilátkách, které ukazují, že v těle došlo k virové infekci.
Výsledky jasně prokázaly, že virus Epstein-Barrové je opravdu rozšířený – jen 5,3 procent rekrutů nevykazovalo při nástupu do armády žádné známky protilátek proti němu. Vědci pak porovnali 801 případů roztroušené sklerózy, které se objevily u vojáků v průběhu dalších dvaceti let, s 1566 příslušníky armády, kteří nemocí netrpěli.
První spouštěč, ale nikoliv jediný faktor
Ukázalo se, že pouze jediný z nemocných neměl před stanovením diagnózy žádné známky viru Epstein-Barrové. Vědci pak hledali, zda by příčinou nemohlo být nějaké jiné virové onemocnění, případně něco zcela jiného, v obrovském vzorku dat ale nic takového nenašli.
Tato zjištění „silně naznačují“, že infekce virem Epstein-Barrové je „příčinou, nikoliv důsledkem roztroušené sklerózy“, konstatuje autor studie Alberto Ascherio z Harvardu v časopise Science.
Autoři ale také zdůrazňují, že se zjevně nejedná a ani nemůže jednat o jediný faktor, „uvážíme-li, že přibližně 90 procent dospělých má protilátky prokazující, že prodělali Epstein-Barrovou infekci, ale podle Národní společnosti pro roztroušenou sklerózu žije v USA téměř milion lidí s roztroušenou sklerózou.“
Zdá se ale, že virus je „prvotním spouštěčem“, napsali v úvodníku studie lékaři William H. Robinson a Lawrence Steinman ze Stanfordovy univerzity. Upozornili, že pro opravdový vznik nemoci „musí dojít k odpálení i dalších rozbušek“, problém je, že je věda zatím nezná. Mohou to být například geny, které mohou činit lidi zranitelnějšími, nebo něco úplně jiného, třeba vlivy okolního prostředí.
Virus Epstein-Barrové je nejznámější tím, že způsobuje infekční mononukleózu u dospívajících a mladých dospělých – velmi často se ale také vyskytuje úplně bez příznaků. Virus, který po první infekci zůstává v těle neaktivní, je také spojován s pozdějším rozvojem některých autoimunitních onemocnění a vzácných druhů rakoviny.
Není ale zatím moc jasné, jak to dělá, respektive proč tyto problémy po nákaze vznikají. Mezi zvažované varianty patří například takzvané „molekulární mimikry“, což znamená, že virové bílkoviny mohou vypadat tak podobně jako některé bílkoviny nervového systému, že to vyvolá chybný imunitní útok.
Na cestě k řešení?
Bez ohledu na to je nová studie „dosud nejpřesvědčivějším důkazem, že virus Epstein-Barrové přispívá ke vzniku roztroušené sklerózy“, komentoval výsledky Mark Allegretta, viceprezident pro výzkum americké Národní společnosti pro roztroušenou sklerózu.
Dodal, že to „otevírá dveře k potenciální prevenci roztroušené sklerózy tím, že se zabrání infekci virem Epstein-Barrové“. V současné době už dokonce probíhají první pokusy o vývoj vakcín proti viru, včetně malé studie vakcíny na principu mRNA, kterou zahájila společnost Moderna, známá především díky svému přípravku proti covidu-19.
