Hurikány by se mohly častěji objevovat severněji, dostanou se až k velkoměstům

Nová studie vypracovaná americkou univerzitou Yale naznačuje, že v průběhu 21. století se hurikány a tajfuny začnou objevovat i ve středních zeměpisných šířkách. A to znamená, že jejich hrozba zasáhne i velkoměsta, jako jsou New York, Boston, Peking nebo Tokio.

Autoři studie v časopise Nature Geoscience uvedli, že tropické cyklony – tedy hurikány a tajfuny – by se mohly v důsledku oteplování planety v důsledku lidmi způsobených emisí skleníkových plynů stále častěji vyskytovat i více severněji, než bylo v minulosti obvyklé.

Za předzvěst takových bouří by se podle autorů daly považovat například subtropická bouře Alpha z roku 2020, první pozorovaná tropická cyklona, která dosáhla pevniny v Portugalsku, nebo letošní hurikán Henri, který dosáhl pevniny v Connecticutu.

Ohrožení

„Představuje to významné, ale stále podceňované riziko spojené se změnami klimatu,“ uvedl první autor Joshua Studholme, který se na Yale věnuje fyzice a je také jedním z autorů šesté hodnotící zprávy Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu.

  • Jde o stejný meteorologický jev, tedy tropickou cyklonu, jen se v různých oblastech nazývá různě:
  • Severní Amerika – hurikán. Název pochází zřejmě od mayského boha větrů Huracana.
  • Asie – tajfun. Do Asie se toto slovo dostalo z řečtiny, kde označovalo mytologického obra Týfóna.
  • Indický oceán – cyklon. Poprvé toto slovo použil britský obchodník Henry Piddington roku 1848. Vycházel z řeckého slova kykloun, které znamená pohybovat se v kruhu.

„Tento výzkum předpovídá, že tropické cyklony se v 21. století budou pravděpodobně vyskytovat v širším rozmezí zeměpisných šířek, než tomu bylo na Zemi za poslední tři miliony let,“ uvedl Studholme.

První varování, že by teplejší planeta mohla znamenat častější a silnější bouře, se objevila už v 80. letech 20. století a vycházela z klasické termodynamiky. Zjednodušeně soudila, že bouře si berou energii z tepla – a čím teplejší planeta, tím mají více energie. Jenže počasí je velmi komplexní jev a pro tropické cyklony stále ještě chybí masivní vědecký aparát, který by je precizně popisoval.

Spousta neznámých

Vědci se zatím například neshodují na tom, jestli se celkový počet bouří s oteplováním klimatu zvýší nebo sníží, ani na tom, proč se na planetě každoročně vyskytne zhruba devadesát takových událostí.

„Existují velké nejistoty ohledně toho, jak se tropické cyklony v budoucnu změní,“ uvedli autoři. „Nicméně více důkazů naznačuje, že bychom mohli být svědky většího počtu tropických cyklon ve středních zeměpisných šířkách, a to i v případě, že se celková četnost tropických cyklon nezvýší – o čemž se stále aktivně diskutuje. V kombinaci s očekávaným nárůstem průměrné intenzity tropických cyklon tyto výsledky znamenají větší rizika způsobená tropickými cyklonami.“

Tropické cyklony se obvykle tvoří v nízkých zeměpisných šířkách, které mají přístup k teplým vodám z tropických oceánů a jsou vzdáleny od vlivu tryskového proudění – tedy pásem větrů vanoucích od západu k východu. Rotace Země způsobuje, že se bouřky shlukují, roztočí a vytvářejí víry, které se stávají tropickými cyklonami. Existují ale i další mechanismy vzniku hurikánů.

Teorie bouře

Podle vědců se s oteplováním klimatu budou snižovat teplotní rozdíly mezi rovníkem a póly. V letních měsících to může způsobit oslabení nebo dokonce rozpad tryskového proudění, čímž se ve středních zeměpisných šířkách otevře prostor pro vznik a zesílení tropických cyklon.

Autoři výzkumu pro účely studie analyzovali numerické simulace teplého klimatu z dávné minulosti Země, nedávná družicová pozorování a různé prognózy počasí a klimatu, ale také základní fyzikální zákony, kterými se řídí atmosféra a větry v planetárním měřítku.

Zaznamenali například, že při simulacích teplejšího klimatu v epochách eocénu (před 56 až 34 miliony let) a pliocénu (před 5,3 až 2,6 miliony let) docházelo ve vyšších zeměpisných šířkách k častějšímu vzniku i zesílení tropických cyklon.

Výzkumníci nepokládají svou studii za definitivní odpověď, je spíše otevřením velmi složitého tématu, které skrývá obrovské množství nejistot.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

První jaderná elektrárna v USA začala využívat umělou inteligenci

Jak jaderná energetika, tak i umělá inteligence jsou užitečné nástroje, které ale při nesprávném využití mohou způsobit obrovské škody. První americká atomová elektrárna teď nasadila umělou inteligenci pro zjednodušení práce lidských zaměstnanců.
před 13 hhodinami

„Do září zjistíme příčinu autismu,“ slibuje americký ministr zdravotnictví

Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se zavázal k „masivnímu testování a výzkumnému úsilí“, aby do pěti měsíců určil příčinu autismu, píše server BBC. Odborníci varují, že nalezení příčin poruchy autistického spektra – složitého syndromu, který lékaři zkoumají po desetiletí – nebude jednoduché a snahu označili za zcestnou a nerealistickou.
před 16 hhodinami

Sahara bývala bujnou zelenou savanou s neznámým obyvatelstvem

Saharská poušť je jedním z nejvyprahlejších a nejpustších míst na Zemi. Táhne se od východního pobřeží severní Afriky k jejím západním břehům a toto území, které lze svou velikostí přirovnat k Číně nebo Spojeným státům, pojme jedenáct zemí. V dávných dobách však nebývalo tak nehostinné jako dnes. Ukazuje to i analýza nalezených ostatků.
před 18 hhodinami

První slonovinové nástroje lidé vyráběli mnohem dřív, než se čekalo. Našly se na Ukrajině

První nástroje vyrobené lidmi ze slonoviny mohly sloužit jako dětské imitace práce dospělých. Naznačuje to rozsáhlá analýzu artefaktů nalezených na Ukrajině.
před 21 hhodinami

Umělá inteligence spotřebuje do roku 2030 stejně elektřiny jako Japonsko

Datová centra budou do roku 2030 potřebovat dvakrát více energie než v současné době. Celková poptávka po elektřině z datových center se zvýší na 945 terawatthodin (TWh), což je o něco více než spotřeba elektřiny v Japonsku. Hlavním pohonem růstu bude umělá inteligence (AI), poptávka po elektřině z datových center pro AI by se měla do roku 2030 zvýšit až čtyřnásobně.
13. 4. 2025

Vědci popsali temnou diverzitu české krajiny. Ukazuje, jak moc je poškozená

V oblastech silně ovlivněných lidskou činností chybí rostlinné druhy, které by se na podobných stanovištích jinak přirozeně vyskytovaly. Jev označovaný jako temná diverzita zkoumají dvě stovky botaniků z celého světa v projektu DarkDivNet. Čeští odborníci pomohli vytvořit metodickou koncepci a shromáždili data z několika území v Čechách a na Moravě.
12. 4. 2025

Na Tchaj-wanu se našla čelist denisovana, pravěkého bratrance neandertálců

Objev čelisti denisovana na asijském ostrově naznačuje, že se pravěcí příbuzní lidí rozšířili dál, než se předpokládalo. Současně jde o jeden z nejlépe dochovaných důkazů existence těchto prehistorických hominidů.
11. 4. 2025
Doporučujeme

Astronomové pozorovali černou díru, která přerušila půst

Vědci pozorovali u černé díry zvláštní, velmi silné záblesky energie. Připomínaly situaci, jako by černá díra trhala na kusy hvězdu – jenže dalekohled tam žádnou hvězdu nedetekoval. Astronomové řeší, co se v hlubokém vesmíru vlastně stalo.
11. 4. 2025
Načítání...