Ve věku 92 let zemřel americký biolog Edward O. Wilson, jeden z nejvýznamnějších současných vědců, kterému se přezdívalo Darwin moderní doby. Informovala o tom Wilsonova nadace. Byl jedním ze zakladatelů disciplíny sociobiologie a předním světovým odborníkem na mravence, jichž za svou kariéru popsal asi čtyři sta druhů. Kromě vědy se zabýval rovněž ochranou biodiverzity a prosazoval prohlášení poloviny zemského povrchu za přírodní rezervaci, aby se podařilo zachovat rozmanitost přírodních druhů.
Celý svůj profesní život byl Wilson spojen s americkou Harvardovou univerzitou, kde získal doktorát a následně tam začal působit jako entomolog, tedy odborník na hmyz. V padesátých letech minulého století navštívil jako první západní vědec některá odlehlá místa na Papui-Nové Guineji nebo v Nové Kaledonii, kde studoval dosud nepopsané druhy mravenců.
V roce 1975 mu vyšla zásadní kniha Sociobiology: The New Synthesis (Sociobiologie: Nová syntéza), která je jedním ze stavebních kamenů disciplíny sociobiologie. Práce nicméně vyvolala ve vědecké komunitě kontroverze, protože v ní Wilson naznačoval, že lidské chování, včetně altruismu a agrese, je silně ovlivňováno genetikou, a ne jen vnějším prostředím a výchovou. Tímto poznatkem pak vysvětloval i odlišnost různých kultur a společností po celém světě. Řada kritiků Wilsonovi vyčítala, že jeho argumenty nesou známky rasismu a eugeniky.
Wilson byl držitelem dvou Pulitzerových cen za literaturu faktu, a to za populárně-vědeckou knihu O lidské přirozenosti z roku 1978 a za jeho zásadní encyklopedické dílo The Ants (Mravenci) z roku 1990.
Otec biodiverzity
V osmdesátých letech minulého století byl ve skupině vědců, která zpopularizovala pojem biodiverzita a varovala před tím, že úbytek přírodních druhů představuje pro lidstvo druhou největší hrozbu po atomové válce.
Wilson za účelem ochrany biodiverzity přišel s projektem Half-Earth (polovina Země), který pracuje na tom, aby byla polovina zemského povrchu prohlášena za přírodní rezervaci bez působení lidí. Díky tomu by se podle něj dalo zachránit 85 procent nyní žijících druhů živočichů a ochránit tak „zdraví“ planety v čase nastupujících klimatických změn.
Wilson napsal přes třicet knih a vydal stovky vědeckých článků, z nichž jich řada patří mezi nejcitovanější v daném oboru v prestižních časopisech jako Nature či Science. Získal rovněž asi čtyřicet čestných doktorátů a v posledních desetiletích byl opakovaně označen za jednoho z nejvýznamnějších vědců moderní doby.
