Tři druhy čečetek jsou reálně druhem jedním, odlišuje je supergen

Vědci zjistili, že tři druhy čečetek jsou ve skutečnosti druhem jedním. Za odlišnosti v jejich vzhledu a zpěvu může takzvaný „supergen“. Studii publikoval prestižní časopis Nature Communications. Spolupracovali na ní vědci z Česka, Islandu a Spojených států.

Až doposud si biologové mysleli, že existují tři druhy čečetek – arktický, severský a jižní. Zatímco na jihu převažují menší, tmaví ptáci s větším zobákem, na severu je více velkých a světlých s malým zobákem.

Pomocí nových sekvenačních technik však odborníci u čečetek našli supergen – úsek chromozomu, který obsahuje mnoho genů, v tomto případě na pět stovek. Tento zvláštní gen vzniká kvůli rozsáhlé inverzi, zlomu a následnému přeskládání na chromozomech.

Jeden gen vládne všem

Podle výzkumníka Tomáše Albrechta jsou dalšími příklady z ptačí říše například různé reprodukční formy jespáků bojovných nebo takzvané superspermie zebřiček pestrých. „Čečetky tvoří další ukázkový případ, kdy supergen, který vzniká na chromozomu 1, ovlivňuje vzhled jedinců do té míry, že odlišné formy byly považovány za samostatné druhy,“ upřesnil vědec.

Albrecht působí v Ústavu biologie obratlovců Akademie věd (ÚBO) a Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Kromě současného výzkumu spolupracoval právě i na studiu supergenu u zebřiček.

Odborník dále sdělil, že se u čečetek zřejmě uplatňuje výběr zvýhodňující jednotlivé ekotypy v daném prostředí, migrace a preference podobně vypadajících jedinců jako sexuálních partnerů.

„Ukazuje se, že chromozomové přestavby mohou mít zásadní evoluční důsledky, a je pravděpodobné, že podobných odhalení bude v budoucnu přibývat,“ podotkl odborník. Na současném projektu za Česko s badateli z ÚBO pracovali také další odborníci z Univerzity Karlovy a kroužkovací stanice Národního muzea v Praze.

Tým chce zkoumat čečetky i nadále. „V současné době uvažujeme o provedení některých experimentů s formami čečetek týkajících se například výběru partnera v zajetí – v chovném zařízení ÚBO ve Studenci,“ nastínil Albrecht. Vědec dlouhodobě studuje roli karotenoidů, tedy barviv zodpovědných i za červené zbarvení čečetek, v pohlavním výběru u ptáků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
před 12 hhodinami

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
před 16 hhodinami

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
před 18 hhodinami

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
před 19 hhodinami

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
před 21 hhodinami

Samé královny, žádní poddaní. Vědci popsali bizarní druh mravence

Že se mravenci téměř obejdou bez samců, se dobře ví. Teď ale němečtí vědci prokázali, že jeden asijský druh nepotřebuje dokonce ani dělnice. Celá kolonie se tedy skládá jen z geneticky stejných královen.
8. 3. 2026

KVÍZ: Vyznáte se v nářečích češtiny?

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
8. 3. 2026

Hladiny oceánů stouply víc, než se předpokládalo, dokazuje výzkum

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Nature, ukazuje, že hladina moře podél pobřeží po celém světě je výrazně vyšší, než se dosud předpokládalo. V některých místech dokonce téměř o jeden metr – podle autorů svět podceňuje rozsah této hrozby i rychlost změn.
7. 3. 2026
Načítání...