Stovky kapustňáků na Floridě umírají hlady. Úřady je chtějí přikrmovat, to je ale ilegální

Letos na Floridě uhynulo už víc než tisíc kapustňáků, což je asi deset procent zvířat v tomto státě. Většina zvířat umírá v okrese Brevard, kde leží důležité útočiště Indian River Lagoon, kam se tito savci v zimních měsících shromažďují, aby unikli chladné vodě. Znečištění a přemnožení mořských řas ale způsobily, že zde umírají mořské rostliny, jimiž se kapustňáci živí. Zvířata tak nemají dostatek potravy na to, aby přečkala zimu. Úřady chtějí kapustňáky přikrmovat, to ale zapovídají zákony.

Státní a federální úřady pro ochranu přírody vytvořily společný tým, který má řídit nouzovou operaci, jež by měla kapustňákům dát alespoň nějakou šanci na přežití. Celý projekt je ale riskantní – zvířata totiž budou muset být uměle dokrmována a něco takového se zatím nikdy nezkusilo. Zatím chybí souhlas amerického Úřadu pro ochranu ryb a volně žijících živočichů, protože podle federálních a státních zákonů je krmení kapustňáků nezákonné.

„Uvažujeme o pilotním programu, ve kterém bychom chtěli provést přikrmování,“ uvedl předseda floridské Komise pro ochranu ryb a divoké zvěře Rodney Barreto. „Pokračujeme v záchraně kapustňáků a chceme jich během této mimořádné situace zachránit co nejvíc,“ řekl deníku Miami Herald. Podle Barreta už letos uhynulo 1003 kapustňáků, zatímco loni to bylo 498 a v roce 2019 „pouze“ 452 zvířat.

„V současné době se už ochlazuje a kapustňáci se shromažďují v blízkosti elektrárny na mysu Canaveral a dalších oblastí v Indian River Lagoon, kam vždy míří na zimu,“ vysvětluje ředitel Klubu na záchranu kapustňáků Patrick Rose. Kapustňáci dříve migrovali do jižnějších vod, ale od té doby, co si oblíbili teplou vodu vytékající z elektráren, už na zimu zůstávají jen u nich.

„Doufali jsme, že právě teď bychom pro ně vytipovali několik míst a poskytli jim v rámci těchto oblastí nějakou doplňkovou potravu. Musí se to stát dřív, než se dostanou do stavu podvýživy, který je u nich nevratný,“ doplňuje.

Možná dojde na zelí

Podle Roseho vládní agentury a jejich partneři musí otestovat, jakou potravu kapustňáci přijmou. Jednou z možností by mohla být přeprava řas a obtížné vodní vegetace do moře v této oblasti, protože kapustňáci by se teoreticky mohli právě těmito rostlinami živit. Podle Roseho by se mohla použít také přebytečná zelenina, kterou už lidé nechtějí.

Kapustňák širokonosý
Zdroj: ČT24/Wikipedia.org/pixnio.com

„Ale to všechno musíme otestovat, vlastně tak úplně nevíme, jakou potravu budou chtít. Když hodíte salát do řeky, rychle se pokazí, ten plán vůbec nemusí vůbec fungovat, možná budeme muset použít zelí, kdo ví, “ řekl.

Kromě potravy bude zapotřebí pro kapustňáky vybudovat i bezpečná místa, kde by si mohli odpočinout a doléčit zranění, v podstatě takovou obdobu lázní. Pro tento cíl teď vzniká specializovaný tým tvořený zástupci různých federálních agentur.

Lidská civilizace mění chování kapustňáků

Kapustňáci se v zimě shromažďují ve velkých skupinách až o několika stovkách exemplářů jen na několika málo místech, včetně Indian River Lagoon na východním pobřeží Floridy. Jenže v těchto oblastech je v posledních letech voda silně kontaminovaná, zejména v severním a jižním cípu laguny. Toto znečištění zničilo značné množství vegetace, což kapustňáky donutilo hledat potravu jinde.

Vodohospodářské stavby a rozvoj však odřízly velkou část jejich přístupu k dalším tradičním zimovištím. Kapustňáci často končí ve znečištěných kanálech vytvořených člověkem, které jim neposkytují dostatek potravy a vystavují je lodní dopravě.

Další oblasti, kam tito savci migrovali, jsou v současné době odříznuté lidmi vybudovanou infrastrukturou anebo byly dokonce úplně zastavěné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 7 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 17 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 19 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...