Pandemie překvapila experty, počty sebevražd nerostou. Útlum mohl pomoct

Když začala před necelými dvěma lety pandemie covidu-19, varovala řada expertů na duševní zdraví, že krize povede ke znatelnému nárůstu počtů sebevražd. Nic takového se ale nepotvrdilo, v řadě zemí dokonce počet sebevražd poklesl. Vědci nyní zkoumají, jak je to možné –⁠ a podle jedné z hypotéz nákaza a uzávěra vedly k udržitelnějšími životnímu stylu, který ve svém důsledku suicidalitu omezil.

Údaje zveřejněné americkým Centrem pro kontrolu a prevenci nemocí naznačují, že za celý rok 2020, kdy v zemi platila většina lockdownových opatření, umíraly statisíce lidí a extrémním způsobem propadla ekonomika, klesl počet sebevražd o tři procenta.

Také v České republice v loňském roce meziročně sebevražd výrazně nepřibylo. Podle údajů Českého statistického úřadu byla vloni sebevražda jako příčina úmrtí určena u 1224 případů smrti, což je o 33 případů více než v roce 2019. Odborníci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) nicméně poznamenávají, že se dopady pandemie mohou projevit později.

Analýza zaměřená na míru sebevražednosti v počáteční fázi pandemie ve 21 zemích publikovaná v časopise Lancet Psychiatry sice v porovnání s dlouhodobým průměrem významný nárůst míry sebevražednosti neukázala, „odborná komunita však upozorňuje na možné zhoršení v důsledku dlouhodobého vývoje stavu duševního zdraví a ekonomických dopadů pandemie a v této souvislosti i na potřebu aktivního předcházení sebevraždám,“ poznamenává výzkumný pracovník NUDZ Alexandr Kasal.

Každé sté úmrtí se děje vlastní rukou

Podle odhadů Světové zdravotnické organizace je sebevražda globálně příčinou jednoho ze sta úmrtí a tento poměr platí i pro Česko. Odborníci též odhadují, že na každou dokonanou sebevraždu připadá až dvacet pokusů.

V tuzemsku loni mírně přibylo sebevražd mezi muži, naopak u žen jejich počet poklesl. „Stále jde v průměru o více než tři úmrtí denně, kdy jasně vnímáme vysokou potřebu preventivní akce,“ dodal Kasal. Podle něj se v souvislosti s pandemií covidu-19 minulý rok světová i česká populace musela potýkat s mnoha jevy, jako jsou sociální izolace, finanční stres, ztráta zaměstnání či nárůst duševních onemocnění, což jsou rizikové faktory sebevražednosti.

Přesto bylo sebevražd mnohem méně, než řada expertů očekávala –⁠ a ačkoliv se to může zdát neintuitivní, počet sebevražd má tendenci klesat právě v době rozsáhlých veřejných krizí. „To může zahrnovat cokoliv od teroristických útoků a válek až po přírodní katastrofy. Zatím není zcela jasné, proč tomu tak je, ale jedním z hlavních vysvětlení je, že lidé se v neklidných dobách chtějí spojit,“ uvedl psycholog Craig Bryan pro odborný web STAT News.

Upozorňuje na to, že hodně pomáhala i média –⁠ ta informovala o pozitivních drobných příbězích, o každém drobném vítězství ve válce proti neviditelnému nepříteli.

Některé pandemické změny zmírnily stres

Odborníci se obávali, že další zátěží budou i rostoucí nezaměstnanost a finanční nejistota. To se sice opravdu stalo, ale změny související s pandemií mohly podle Bryana ve skutečnosti stresory velké části populace snížit –⁠ zejména u těch, kteří se už potýkali s problémy s duševním zdravím.

„Děti už nebyly ve škole se svými tyrany. Zaměstnanci už nebyli nuceni pracovat vedle toxických kolegů. Lidé, kteří nenáviděli svou práci, měli najednou důvod přestat pracovat. I když to způsobilo náročnou finanční situaci, pro mnohé to mohlo být výhodnější,“ tvrdí psycholog.

Lidé, kteří nemohli chodit do práce, začali trávit více času doma, obvykle s ostatními členy rodiny nebo přáteli. Díky tomu, že měli více času na domácnost, začali někteří zdravěji jíst, víc cvičit a trávit více času se svými blízkými. Takové změny životního stylu jsou ochrannými faktory proti sebevraždě.

A také, zdůrazňuje Bran, trávení více času doma mohlo ztížit pokus o sebevraždu. Drtivá většina sebevražd se totiž odehraje sice doma, ale beze svědků –⁠ a to bylo v době, kdy byly celé rodiny zavřené doma, mnohdy dost těžké.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Odkud k vám přijede sanitka. Mapa ukazuje, jak síť pomoci pokrývá Česko

Každý rok přijmou operační střediska záchranných služeb zhruba dva miliony tísňových volání, tedy přibližně pět a půl tisíce denně. Sanitky vyjedou k nemocným nebo zraněným více než milionkrát ročně, za den mají tedy přes tři tisíce výjezdů. V mapě najdete informace odkud a jaký typ záchranného vozidla vyjíždí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Archeologové našli na Hradecku keltské sídliště, které v tuzemsku nemá obdoby

Archeologové v trase budoucí dálnice D35 na Královéhradecku objevili zcela výjimečné sídliště z doby laténské. Tedy z doby, kdy u nás sídlili Keltové, konkrétně Bójové, po nichž získala naše země jméno. Lokalita nemá podle vědců svým rozsahem a počtem objevených artefaktů v Česku obdoby.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nový český patent řeší recyklaci vzácných zemin i závislost na Číně

Vědecký tým Miloslava Poláška z Ústavu organické chemie a biochemie vynalezl nový způsob separace prvků vzácných zemin, lanthanoidů, bez nichž se neobejde moderní elektronika, medicína, automobilový ani obranný průmysl. Metoda umožňuje získat kovy jako například neodym nebo dysprosium z použitých neodymových magnetů, a to ekologickou cestou, pouhým srážením ve vodě, bez organických rozpouštědel a toxických látek.
2. 7. 2025Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Teplotní rekordy padaly i ve čtvrtek

Meteorologové varovali také ve čtvrtek před velmi vysokými teplotami. Zatímco ve středu zasáhla vlna veder zejména Čechy, o den později se přesunula hlavně na Moravu. Padaly tak další rekordy. Nejtepleji bylo ve Strážnici, kde naměřili 36,6 stupně Celsia. Přes 36 stupňů vystoupala teplota také na Břeclavsku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...