Trumpa jednání s Putinem prý zklamalo

Telefonát s ruským vládcem Vladimirem Putinem nepřinesl podle amerického prezidenta Donalda Trumpa žádný pokrok ohledně ruské války na Ukrajině. Putin podle představitele Kremlu Jurije Ušakova Trumpovi řekl, že Moskva se nevzdá svých cílů na Ukrajině. Zároveň tvrdí, že Kreml má zájem pokračovat v jednání a dohodnout se na urovnání konfliktu. Právě Rusko ale před více než třemi roky provedlo otevřenou invazi na Ukrajinu. Trump potvrdil, že v pátek bude hovořit i s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským.

Trump stručně komentoval telefonát později v rozhovoru s novináři. Řekl, že s Putinem mluvil o ruské válce na Ukrajině a Íránu. „Ne, nijak jsem s ním nepokročil,“ odpověděl Trump na otázku, zda telefonát přiblížil možnost uzavření dohody o zastavení bojů na Ukrajině, píše agentura AFP. Později řekl, že ho jednání s ruským vládcem zklamalo a že se nezdá, že by chtěl zastavit válku.

Poradce Kremlu Jurij Ušakov po skončení zhruba hodinového rozhovoru obou státníků podle agentury Reuters sdělil, že Putin uvedl, že „Rusko bude nadále sledovat své cíle, a sice odstranění dobře známých základních příčin, které vedly k současné situaci“. „A Rusko se těchto cílů nevzdá,“ dodal.

Za „základní příčiny“ války Moskva označuje například záměr Kyjeva vstoupit do NATO či prozápadní revoluci v roce 2014, která vedla ke svržení proruského režimu na Ukrajině. Podle Ukrajiny a jejích evropských spojenců jde ovšem jen o falešnou záminku pro vedení dobyvačné války, Trump nicméně v některých dřívějších komentářích vyjádřil pochopení pro ruské odmítání členství Ukrajiny v NATO. Moskva mimo jiné požaduje také mezinárodní uznání ruské anexe okupovaných ukrajinských území.

Putin podle Ušakova také Trumpovi sdělil, že Rusko „nadále usiluje o politické a vyjednané řešení konfliktu“, a zdůraznil „přání ruské strany pokračovat ve vyjednávacím procesu“. Ten dosud zahrnovala dvě přímá jednání ruských a ukrajinských delegací v Istanbulu, jejichž hmatatelným výsledkem však byly jen dohody o výměně zajatců a padlých.

Ukrajina se od února 2022 brání ruské agresi a šéf Bílého domu se od svého lednového nástupu do funkce snaží docílit ukončení války. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již dříve souhlasil s vyhlášením bezpodmínečného příměří, Putin si klade řadu podmínek a podle mnoha analytiků o rychlý konec války neusiluje.

Podle Ušakova Trump a Putin ve čtvrtek nehovořili o rozhodnutí Washingtonu pozastavit část dodávek amerických zbraní Ukrajině. Ruský tisk spojoval plánovaný telefonát právě se zprávami, že USA pozastavily část dodávek amerických zbraní Ukrajině, a to v době, kdy již byly v Evropě připraveny k odeslání.

Nabízí se řada slibných hospodářských projektů

Trump a Putin podle Kremlu hovořili také o konfliktech na Blízkém východě, včetně nedávné vzdušné války mezi Izraelem a Íránem. Putin podle Ušakova vyzval k jejich urovnání „výhradně politickými a diplomatickými prostředky“.

Oba lídři rovněž „potvrdili zájem na realizaci řady slibných hospodářských projektů, zejména v oblasti energetiky a kosmického výzkumu“, dodal Ušakov podle agentury AFP.

Šlo o šestý veřejně známý rozhovor Trumpa a Putina od lednového návratu do Bílého domu. Oba prezidenti spolu naposledy hovořili 14. června, kdy se soustředili hlavně na situaci kolem Íránu.

Deník Financial Times informoval, že v pátek bude Trump telefonicky hovořit se Zelenským.

Jednání se Zelenským

Bílý dům v úterý potvrdil informace serveru Politico, že americké ministerstvo obrany zastavilo dříve slíbené dodávky některých střel protivzdušné obrany a další přesné munice na Ukrajinu.

Trump novinářům řekl, že Spojené státy daly Ukrajině mnoho zbraní. „Biden vyprázdnil naši zemi tím, že jim (Ukrajině) dával zbraně, a musíme zajistit, že jich pro nás samotné bude dostatek,“ prohlásil prezident USA. Dodal, že Spojené státy nadále spolupracují s Ukrajinou a napadené zemi pomáhají.

Prezident rovněž potvrdil předchozí informace, že bude v pátek jednat se Zelenským. Podle Kyjeva by mohli hovořit o situaci ohledně dodávek zbraní. V loňském roce byly Spojené státy největším poskytovatelem vojenské pomoci Kyjevu. Vysoce postavený zdroj z ukrajinské armády řekl AFP, že Ukrajina se bez americké munice bude jen těžko bránit proti útočícím ruským silám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem, informují v úterý večer agentury AFP a DPA.
22:41Aktualizovánopřed 7 mminutami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 1 hhodinou

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 2 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
18:22Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 6 hhodinami

Tři západoukrajinské oblasti skončily po masivním ruském náletu téměř bez proudu

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vypálilo téměř čtyři desítky raket a vyslalo přes šest set třicet dronů, uvedlo ukrajinské letectvo. Největší škody na energetice se týkaly západních částí Ukrajiny, kde tři oblasti skončily téměř úplně bez proudu. Ve třech regionech v různých částech země – Kyjevské, Žytomyrské a Chmelnycké oblasti – zabil ruský nálet několik lidí, mezi mrtvými je dítě.
08:24Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ministerstvo spravedlnosti USA zveřejnilo další dokumenty o Epsteinovi

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý zveřejnilo doposud největší sadu dokumentů týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, informují média. Jedná se o více než jedenáct tisíc souborů, mezi kterými jsou soudní záznamy, e-maily, výstřižky z novin, fotografie, zvukové sobory a stovky videí.
14:29Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Soud nařídil vládě USA navrátit Venezuelany vyhoštěné podle válečného zákona

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa musí umožnit návrat skupiny Venezuelanů, které bez řádného procesu deportovala ze Spojených států do věznice v Salvadoru na základě válečného zákona, rozhodl americký federální soudce James Boasberg. Podle soudce jim musí být umožněno u soudu v USA své vyhoštění napadnout. Skupina vězněných se v létě dostala na základě dohody se Salvadorem do Venezuely.
před 8 hhodinami
Načítání...