Trumpa jednání s Putinem prý zklamalo

Telefonát s ruským vládcem Vladimirem Putinem nepřinesl podle amerického prezidenta Donalda Trumpa žádný pokrok ohledně ruské války na Ukrajině. Putin podle představitele Kremlu Jurije Ušakova Trumpovi řekl, že Moskva se nevzdá svých cílů na Ukrajině. Zároveň tvrdí, že Kreml má zájem pokračovat v jednání a dohodnout se na urovnání konfliktu. Právě Rusko ale před více než třemi roky provedlo otevřenou invazi na Ukrajinu. Trump potvrdil, že v pátek bude hovořit i s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským.

Trump stručně komentoval telefonát později v rozhovoru s novináři. Řekl, že s Putinem mluvil o ruské válce na Ukrajině a Íránu. „Ne, nijak jsem s ním nepokročil,“ odpověděl Trump na otázku, zda telefonát přiblížil možnost uzavření dohody o zastavení bojů na Ukrajině, píše agentura AFP. Později řekl, že ho jednání s ruským vládcem zklamalo a že se nezdá, že by chtěl zastavit válku.

Poradce Kremlu Jurij Ušakov po skončení zhruba hodinového rozhovoru obou státníků podle agentury Reuters sdělil, že Putin uvedl, že „Rusko bude nadále sledovat své cíle, a sice odstranění dobře známých základních příčin, které vedly k současné situaci“. „A Rusko se těchto cílů nevzdá,“ dodal.

Za „základní příčiny“ války Moskva označuje například záměr Kyjeva vstoupit do NATO či prozápadní revoluci v roce 2014, která vedla ke svržení proruského režimu na Ukrajině. Podle Ukrajiny a jejích evropských spojenců jde ovšem jen o falešnou záminku pro vedení dobyvačné války, Trump nicméně v některých dřívějších komentářích vyjádřil pochopení pro ruské odmítání členství Ukrajiny v NATO. Moskva mimo jiné požaduje také mezinárodní uznání ruské anexe okupovaných ukrajinských území.

Putin podle Ušakova také Trumpovi sdělil, že Rusko „nadále usiluje o politické a vyjednané řešení konfliktu“, a zdůraznil „přání ruské strany pokračovat ve vyjednávacím procesu“. Ten dosud zahrnovala dvě přímá jednání ruských a ukrajinských delegací v Istanbulu, jejichž hmatatelným výsledkem však byly jen dohody o výměně zajatců a padlých.

Ukrajina se od února 2022 brání ruské agresi a šéf Bílého domu se od svého lednového nástupu do funkce snaží docílit ukončení války. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již dříve souhlasil s vyhlášením bezpodmínečného příměří, Putin si klade řadu podmínek a podle mnoha analytiků o rychlý konec války neusiluje.

Podle Ušakova Trump a Putin ve čtvrtek nehovořili o rozhodnutí Washingtonu pozastavit část dodávek amerických zbraní Ukrajině. Ruský tisk spojoval plánovaný telefonát právě se zprávami, že USA pozastavily část dodávek amerických zbraní Ukrajině, a to v době, kdy již byly v Evropě připraveny k odeslání.

Nabízí se řada slibných hospodářských projektů

Trump a Putin podle Kremlu hovořili také o konfliktech na Blízkém východě, včetně nedávné vzdušné války mezi Izraelem a Íránem. Putin podle Ušakova vyzval k jejich urovnání „výhradně politickými a diplomatickými prostředky“.

Oba lídři rovněž „potvrdili zájem na realizaci řady slibných hospodářských projektů, zejména v oblasti energetiky a kosmického výzkumu“, dodal Ušakov podle agentury AFP.

Šlo o šestý veřejně známý rozhovor Trumpa a Putina od lednového návratu do Bílého domu. Oba prezidenti spolu naposledy hovořili 14. června, kdy se soustředili hlavně na situaci kolem Íránu.

Deník Financial Times informoval, že v pátek bude Trump telefonicky hovořit se Zelenským.

Jednání se Zelenským

Bílý dům v úterý potvrdil informace serveru Politico, že americké ministerstvo obrany zastavilo dříve slíbené dodávky některých střel protivzdušné obrany a další přesné munice na Ukrajinu.

Trump novinářům řekl, že Spojené státy daly Ukrajině mnoho zbraní. „Biden vyprázdnil naši zemi tím, že jim (Ukrajině) dával zbraně, a musíme zajistit, že jich pro nás samotné bude dostatek,“ prohlásil prezident USA. Dodal, že Spojené státy nadále spolupracují s Ukrajinou a napadené zemi pomáhají.

Prezident rovněž potvrdil předchozí informace, že bude v pátek jednat se Zelenským. Podle Kyjeva by mohli hovořit o situaci ohledně dodávek zbraní. V loňském roce byly Spojené státy největším poskytovatelem vojenské pomoci Kyjevu. Vysoce postavený zdroj z ukrajinské armády řekl AFP, že Ukrajina se bez americké munice bude jen těžko bránit proti útočícím ruským silám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina podnikla masivní útok na ruský Krasnodarský kraj, tvrdí tamní úřady

Podle ruských úřadů noční ukrajinské útoky na ruský Krasnodarský kraj zabily dva lidi – včetně dítěte – a několik dalších zranily. Trosky dronů v kraji zasáhly čtyři průmyslové podniky. Ruská armáda sdělila, že v noci na středu zničila 502 ukrajinských bezpilotních letounů. List Financial Times napsal, že Ukrajina přerušila útoky na ropné tankery. Ukrajinské zdroje informují o zasažení čtyř ruských válečných lodí.
08:33Aktualizovánopřed 6 mminutami

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 10 mminutami

Miliony lidí na severní polokouli pozorovaly zatmění Slunce. Vidět bylo i v Česku

Miliony lidí na severní polokouli ve středu večer SELČ vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Úplné bylo pozorovatelné na Islandu, v Grónsku, na severu Ruska či na Pyrenejském poloostrově. Na dalších místech polokoule, včetně velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady či severozápadní Afriky, bylo možné pozorovat zatmění částečné. To bylo výrazně viditelné i v Česku, kde byly pro pozorování veskrze skvělé podmínky. Totéž platí i pro roje Perseid, které vrcholí v noci na čtvrtek.
11:11Aktualizovánopřed 48 mminutami

OBRAZEM: Češi i Evropa sledovali zatmění Slunce. Někde bylo i úplné

Lidé v Česku ve středu večer sledovali velmi výrazné částečné zatmění Slunce, které vyvrcholilo krátce po 20. hodině. Ojedinělý vesmírný jev byl vidět i v dalších částech Evropy – v pásu od severozápadního pobřeží po jihovýchod Španělska a Baleárské ostrovy Měsíc zakryl Slunce úplně. Podívejte se na záběry nebeského úkazu.
před 1 hhodinou

Agenti ICE dostanou rukavice vysílající bolestivé elektrické šoky

Agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) budou vybaveni rukavicemi, které vysílají bolestivé elektrické šoky, napsala agentura AP s odvoláním na oznámení ministerstva vnitřní bezpečnosti USA. ICE na novou výbavu plánuje vynaložit až 20 milionů dolarů (asi 420 milionů korun). Obhájci občanských práv ohledně plánu vyjadřují znepokojení. Imigrační agenti podle nich už teď čelí kritice za používání nepřiměřené síly téměř bez dohledu a vyvozování odpovědnosti, zatímco plní protiimigrační kampaň prezidenta Donalda Trumpa.
před 3 hhodinami

Generátory, fronty a opuštěné pláže. Jaký je teď život na okupovaném Krymu

Prázdné regály v obchodech, hučení generátorů, pláže bez turistů, fronty a potyčky u čerpacích stanic, sirény a výbuchy – tak vypadá život na okupovaném Krymu od konce června, kdy ukrajinské obranné síly zahájily operaci s cílem donutit Rusko k uzavření míru. Zároveň se okupační úřady snaží ruskému publiku vykreslit zcela odlišný obraz – obraz hladce fungujících podniků, podpory podnikání a ochoty pomáhat obyvatelstvu.
před 4 hhodinami

Trump se chystá utratit téměř miliardu dolarů za výstavbu v Bílém domě, píše WP

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se chystá utratit nejméně 927 milionů dolarů (asi 19,5 miliardy korun) za stavební projekty v Bílém domě. Jedná se o mnohem vyšší částku, než původně uváděla. Většinu peněz přitom získá od daňových poplatníků, píše deník The Washington Post (WP) s odvoláním na dokumenty o projektech.
před 4 hhodinami

Bulharský premiér v reakci na útok nezletilců odsoudil „fašistická zvěrstva“

Bulharský premiér Rumen Radev ve středu podle médií označil útoky ve městě Plovdiv, kterých se podle policie dopustili mladiství, za „fašistická zvěrstva“. Reagoval tak na útok na migranty z Nepálu a zabití jednoho muže, kterého agresoři označovali za pedofila. Radev zdůraznil, že jeho vláda nezůstane nečinná. Opozice mezitím mluví o „neonacistické síti“.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.