Trumpa jednání s Putinem prý zklamalo

Telefonát s ruským vládcem Vladimirem Putinem nepřinesl podle amerického prezidenta Donalda Trumpa žádný pokrok ohledně ruské války na Ukrajině. Putin podle představitele Kremlu Jurije Ušakova Trumpovi řekl, že Moskva se nevzdá svých cílů na Ukrajině. Zároveň tvrdí, že Kreml má zájem pokračovat v jednání a dohodnout se na urovnání konfliktu. Právě Rusko ale před více než třemi roky provedlo otevřenou invazi na Ukrajinu. Trump potvrdil, že v pátek bude hovořit i s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským.

Trump stručně komentoval telefonát později v rozhovoru s novináři. Řekl, že s Putinem mluvil o ruské válce na Ukrajině a Íránu. „Ne, nijak jsem s ním nepokročil,“ odpověděl Trump na otázku, zda telefonát přiblížil možnost uzavření dohody o zastavení bojů na Ukrajině, píše agentura AFP. Později řekl, že ho jednání s ruským vládcem zklamalo a že se nezdá, že by chtěl zastavit válku.

Poradce Kremlu Jurij Ušakov po skončení zhruba hodinového rozhovoru obou státníků podle agentury Reuters sdělil, že Putin uvedl, že „Rusko bude nadále sledovat své cíle, a sice odstranění dobře známých základních příčin, které vedly k současné situaci“. „A Rusko se těchto cílů nevzdá,“ dodal.

Za „základní příčiny“ války Moskva označuje například záměr Kyjeva vstoupit do NATO či prozápadní revoluci v roce 2014, která vedla ke svržení proruského režimu na Ukrajině. Podle Ukrajiny a jejích evropských spojenců jde ovšem jen o falešnou záminku pro vedení dobyvačné války, Trump nicméně v některých dřívějších komentářích vyjádřil pochopení pro ruské odmítání členství Ukrajiny v NATO. Moskva mimo jiné požaduje také mezinárodní uznání ruské anexe okupovaných ukrajinských území.

Putin podle Ušakova také Trumpovi sdělil, že Rusko „nadále usiluje o politické a vyjednané řešení konfliktu“, a zdůraznil „přání ruské strany pokračovat ve vyjednávacím procesu“. Ten dosud zahrnovala dvě přímá jednání ruských a ukrajinských delegací v Istanbulu, jejichž hmatatelným výsledkem však byly jen dohody o výměně zajatců a padlých.

Ukrajina se od února 2022 brání ruské agresi a šéf Bílého domu se od svého lednového nástupu do funkce snaží docílit ukončení války. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již dříve souhlasil s vyhlášením bezpodmínečného příměří, Putin si klade řadu podmínek a podle mnoha analytiků o rychlý konec války neusiluje.

Podle Ušakova Trump a Putin ve čtvrtek nehovořili o rozhodnutí Washingtonu pozastavit část dodávek amerických zbraní Ukrajině. Ruský tisk spojoval plánovaný telefonát právě se zprávami, že USA pozastavily část dodávek amerických zbraní Ukrajině, a to v době, kdy již byly v Evropě připraveny k odeslání.

Nabízí se řada slibných hospodářských projektů

Trump a Putin podle Kremlu hovořili také o konfliktech na Blízkém východě, včetně nedávné vzdušné války mezi Izraelem a Íránem. Putin podle Ušakova vyzval k jejich urovnání „výhradně politickými a diplomatickými prostředky“.

Oba lídři rovněž „potvrdili zájem na realizaci řady slibných hospodářských projektů, zejména v oblasti energetiky a kosmického výzkumu“, dodal Ušakov podle agentury AFP.

Šlo o šestý veřejně známý rozhovor Trumpa a Putina od lednového návratu do Bílého domu. Oba prezidenti spolu naposledy hovořili 14. června, kdy se soustředili hlavně na situaci kolem Íránu.

Deník Financial Times informoval, že v pátek bude Trump telefonicky hovořit se Zelenským.

Jednání se Zelenským

Bílý dům v úterý potvrdil informace serveru Politico, že americké ministerstvo obrany zastavilo dříve slíbené dodávky některých střel protivzdušné obrany a další přesné munice na Ukrajinu.

Trump novinářům řekl, že Spojené státy daly Ukrajině mnoho zbraní. „Biden vyprázdnil naši zemi tím, že jim (Ukrajině) dával zbraně, a musíme zajistit, že jich pro nás samotné bude dostatek,“ prohlásil prezident USA. Dodal, že Spojené státy nadále spolupracují s Ukrajinou a napadené zemi pomáhají.

Prezident rovněž potvrdil předchozí informace, že bude v pátek jednat se Zelenským. Podle Kyjeva by mohli hovořit o situaci ohledně dodávek zbraní. V loňském roce byly Spojené státy největším poskytovatelem vojenské pomoci Kyjevu. Vysoce postavený zdroj z ukrajinské armády řekl AFP, že Ukrajina se bez americké munice bude jen těžko bránit proti útočícím ruským silám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 52 mminutami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele stoupl zhruba na 235 a zřejmě dále poroste

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl zhruba na 235 mrtvých, nejméně 4300 lidí utrpělo zranění, oznámil podle tiskových agentur AP a DPA v noci na pátek SELČ tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado. Předchozí bilance hovořila o 188 mrtvých, více než 1500 zraněných a stovkách zavalených. Americká armáda oznámila, že na podporu záchranných operací nasadí dvě vojenské lodě, letadla a vrtulníky.
04:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 6 hhodinami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 9 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...