Vědci čelí kvůli covidu výhrůžkám, obtěžování i fyzickým útokům. Problém popsal žurnál Nature

Vědci ze sedmi zemí, kteří s médii otevřeně hovoří o pandemii covidu-19, zaznamenali po svých vystoupeních výhrůžky smrtí nebo fyzickým napadením. Vyplývá to z průzkumu, který uskutečnil vědecký časopis Nature. Kromě zpráv, telefonátů a urážek na sociálních sítích se vědci setkali také s nenávistnými e-maily, které někdo zaslal jejich zaměstnavatelům, zveřejněním osobní adresy nebo s pokusy o zpochybnění jejich profesní pověsti.

Celkem 15 procent z 321 vědců uvedlo, že jim kvůli rozhovorům s médii o koronaviru někdo vyhrožoval smrtí a 22 procent zažilo vyhrožování fyzickým nebo sexuálním násilím. Šest z 321 zpovídaných vědců někdo skutečně fyzicky napadl. Dvě pětiny respondentů řekly, že v důsledku obtěžování zaznamenaly psychické nebo emoční problémy. Vědci, kteří čelili nejhoršímu obtěžování, uvedli, že to negativně ovlivnilo jejich ochotu nadále mluvit s médii.

Experti se s nenávistnými reakcemi setkávali nejčastěji poté, co řekli své stanovisko k vakcínám proti koronaviru, ochranným rouškám, původu viru Sars-CoV-2 a účinnosti léků proti nemoci covid-19. Podobnému jednání čelili v minulosti odborníci, kteří otevřeně hovořili o změnách klimatu nebo násilí páchanému pomocí střelných zbraní, napsal Nature.

Přestože vzorek 321 vědců nelze považovat za reprezentativní, průzkum nabízí pohled na osobní zkušenosti lidí, kteří dobrovolně vstoupili do veřejného prostoru, aby sdíleli své vědomosti a informace k probíhající pandemii, napsal server BBC News. Dotazování se zúčastnili především experti z USA, Británie a Německa.

Vědcům hrozí smrtí

Některé z extrémnějších případů se objevily i v médiích. Známý vlámský virolog Marc Van Ranst musel být přemístěn na bezpečné místo poté, co v Belgii prchl profesionální a ozbrojený voják, který mu vyhrožoval násilím. Hlavního poradce britské vlády pro boj s koronavirem Chrise Whittyho v parku napadl realitní makléř. Dvěma předním německým vědcům zase někdo poslal lahvičky s průzračnou tekutinou, na kterých byl nápis „pozitivní“ a instrukce, ať nápoj vypijí.

S nenávistí se setkal také farmaceutický expert Andrew Hill, který nejprve zveřejnil pozitivní hodnocení léku ivermektin, ale změnil své stanovisko, když zjistil, že data, na kterých svou studii zveřejnil, byla nedůvěryhodná. Antiparazitikum, které většina významných institucí nedoporučuje k léčbě covidu-19, začala řada lidí nazývat zázračným lékem na nemoc, zejména v kruzích, které odmítaly nově vyvinuté vakcíny. „Posílali mi fotky nacistických válečných zločinců, kteří viseli na kandelábrech, vúdú obrázky houpajících se rakví, výhrůžky, že má rodina není v bezpečí, že všichni shoříme v pekle,“ řekl Hill BBC.

„Je to velká ztráta, když je vědec, který spolupracoval s médii, sdílel své expertizy, vyřazen z veřejné debaty v časech, kdy ho (veřejnost) potřebuje nejvíce,“ uvedla k obtěžování odborníků, které vyústí v jejich neochotu mluvit s médii, ředitelka britské neziskové organizace Science Media Centre (SMC) Fiona Foxová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026
Načítání...