Vědci čelí kvůli covidu výhrůžkám, obtěžování i fyzickým útokům. Problém popsal žurnál Nature

Vědci ze sedmi zemí, kteří s médii otevřeně hovoří o pandemii covidu-19, zaznamenali po svých vystoupeních výhrůžky smrtí nebo fyzickým napadením. Vyplývá to z průzkumu, který uskutečnil vědecký časopis Nature. Kromě zpráv, telefonátů a urážek na sociálních sítích se vědci setkali také s nenávistnými e-maily, které někdo zaslal jejich zaměstnavatelům, zveřejněním osobní adresy nebo s pokusy o zpochybnění jejich profesní pověsti.

Celkem 15 procent z 321 vědců uvedlo, že jim kvůli rozhovorům s médii o koronaviru někdo vyhrožoval smrtí a 22 procent zažilo vyhrožování fyzickým nebo sexuálním násilím. Šest z 321 zpovídaných vědců někdo skutečně fyzicky napadl. Dvě pětiny respondentů řekly, že v důsledku obtěžování zaznamenaly psychické nebo emoční problémy. Vědci, kteří čelili nejhoršímu obtěžování, uvedli, že to negativně ovlivnilo jejich ochotu nadále mluvit s médii.

Experti se s nenávistnými reakcemi setkávali nejčastěji poté, co řekli své stanovisko k vakcínám proti koronaviru, ochranným rouškám, původu viru Sars-CoV-2 a účinnosti léků proti nemoci covid-19. Podobnému jednání čelili v minulosti odborníci, kteří otevřeně hovořili o změnách klimatu nebo násilí páchanému pomocí střelných zbraní, napsal Nature.

Přestože vzorek 321 vědců nelze považovat za reprezentativní, průzkum nabízí pohled na osobní zkušenosti lidí, kteří dobrovolně vstoupili do veřejného prostoru, aby sdíleli své vědomosti a informace k probíhající pandemii, napsal server BBC News. Dotazování se zúčastnili především experti z USA, Británie a Německa.

Vědcům hrozí smrtí

Některé z extrémnějších případů se objevily i v médiích. Známý vlámský virolog Marc Van Ranst musel být přemístěn na bezpečné místo poté, co v Belgii prchl profesionální a ozbrojený voják, který mu vyhrožoval násilím. Hlavního poradce britské vlády pro boj s koronavirem Chrise Whittyho v parku napadl realitní makléř. Dvěma předním německým vědcům zase někdo poslal lahvičky s průzračnou tekutinou, na kterých byl nápis „pozitivní“ a instrukce, ať nápoj vypijí.

S nenávistí se setkal také farmaceutický expert Andrew Hill, který nejprve zveřejnil pozitivní hodnocení léku ivermektin, ale změnil své stanovisko, když zjistil, že data, na kterých svou studii zveřejnil, byla nedůvěryhodná. Antiparazitikum, které většina významných institucí nedoporučuje k léčbě covidu-19, začala řada lidí nazývat zázračným lékem na nemoc, zejména v kruzích, které odmítaly nově vyvinuté vakcíny. „Posílali mi fotky nacistických válečných zločinců, kteří viseli na kandelábrech, vúdú obrázky houpajících se rakví, výhrůžky, že má rodina není v bezpečí, že všichni shoříme v pekle,“ řekl Hill BBC.

„Je to velká ztráta, když je vědec, který spolupracoval s médii, sdílel své expertizy, vyřazen z veřejné debaty v časech, kdy ho (veřejnost) potřebuje nejvíce,“ uvedla k obtěžování odborníků, které vyústí v jejich neochotu mluvit s médii, ředitelka britské neziskové organizace Science Media Centre (SMC) Fiona Foxová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
11:36Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vlna veder je bezprecedentní. Před půl stoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
před 9 hhodinami

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
před 10 hhodinami

Dusno jako v prádelně je stále častější

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.
před 11 hhodinami

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
před 11 hhodinami

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 14 hhodinami

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
včera v 16:21

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
včera v 13:44
Načítání...