Archeologové z Plzně a Prahy zkoumají poblíž hory Říp už druhou unikátní pravěkou takzvanou dlouhou mohylu. U obce Vražkov ukrývala dva hroby z pozdní doby kamenné. S nedávným objevem v nedalekých Dušníkách představuje další rituální monument, jaké se v pozdní době kamenné soustředily v okolí tehdy posvátné hory.
Archeologové zkoumají unikátní pravěkou mohylu u Řípu. Měří přes 30 metrů, byl v ní pohřben někdo výjimečný
Vražkovská mohyla byla na rozdíl od unikátně zachovalé stavby s pohřbem dítěte v Dušníkách hodně poničena erozí a orbou. „Zachoval se jen obvodový příkop a dvě hrobové jámy, které jsou rovněž částečně poškozeny orbou,“ řekl vedoucí výzkumu Petr Krištuf z katedry archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (ZČU).
Mohyla byla objevená pomocí letecké archeologie na konci 90. let 20. století. Plzeňští vědci ji zkoumají s Centrem pro teoretická studia Univerzity Karlovy a katedrou ekologie Fakulty Životního prostředí České zemědělské univerzity (ČZU). Podle Krištufa jde z evropského pohledu o první systematický výzkum dlouhých mohyl.
Archeologické sondy na mohyle ve Vražkově pod horou Říp. Odkryty byly obvodové příkopy a dva hroby z pozdní doby kamenné
„Dlouhé mohyly se v té době stavěly v celé severozápadní Evropě, a naše země se tak tímto architektonickým projevem hlásí ke kulturnímu okruhu západní atlantické civilizační tradice. Zaměřujeme se též na otázky spojené s vnímáním krajiny a významem hory Říp pro rituální aktivity pravěkých lidí,“ řekl Jan Turek z Centra pro teoretická studia UK.
2 minuty
Archeologové odkryli pod Řípem další mohyly. Sloužily jako rituální místa
Mohyla ve Vražkově nepatří mezi největší. Je asi 31 metrů dlouhá a 11 metrů široká. Ukrývala v delší ose dvě hrobové jámy s vnitřní dřevěnou konstrukcí. V první byl uložen dospělý jedinec bez milodarů. Druhou silně poničila orba, ta obsahovala lidské kosti a rozbitou keramickou nádobu. „Ukazuje se, že chudší hrobová výbava byla pro tyto mohyly typická. Významnost pohřbeného jedince byla spíše zdůrazněna monumentalitou mohylové konstrukce,“ řekl.
Pohřeb dospělého jedince pod mohylou ve Vražkově byl špatně dochován a neobsahoval žádnou pohřební výbavu
Projekt počítá s řadou environmentálních analýz. „Díky analýze pravěké DNA bude snad možné sledovat příbuzenské vztahy pohřbených jedinců,“ řekl Turek. Pozornost vědci věnují chemickému složení půdy z výplní hrobových jam, příkopů a mohylového pláště. Dosud odebrali a analyzovali asi 1200 vzorků půdy ze čtyř mohyl na Podřipsku. „Lidé zde nesídlili a šlo zřejmě o místa pohřbů a rituálů,“ uvedl Michal Hejcman z ČZU. Podle Krištufa nemá soubor v evropské archeologii obdoby.
Výsledky představí archeologové veřejnosti na Mezinárodním dnu archeologie 16. října přímo v lokalitě.
