Koronavirus se mění tak, aby se snadněji šířil vzduchem, ukázala studie

Výsledky nové studie virologů z Marylandské univerzity ukazují, že se SARS-CoV-2 evolučně mění tak, aby se snadněji a lépe přenášel vzduchem. Výzkum ale také ukazuje, jak se proti novým kmenům bránit, a potvrzuje, jak efektivní je krytí dýchacích cest.

Studie zjistila, že když nakažení lidé vydechují, vypouštějí do svého okolí po nákaze alfou asi třiačtyřicetkrát až stokrát více virových částic, než tomu bylo u původních kmenů tohoto viru. Podle tohoto výzkumu snižují množství takto vydechovaného viru asi na polovinu i obyčejné látkové roušky, které jen špatně přiléhají k obličeji. Výsledky vyšly v odborném časopise Clinical Infectious Diseases.

„Naše nejnovější studie přináší další důkazy o významu přenosu viru vzduchem,“ uvedl hlavní autor studie, epidemiolog Don Milton. „Víme, že varianta delta, která dominuje nyní, je ještě nakažlivější než varianta alfa. Náš výzkum naznačuje, že se varianty stále lépe šíří vzduchem, takže kromě očkování musíme zajistit i lepší větrání a nosit těsněji přiléhající ochranu dýchacích cest, abychom šíření viru zastavili.“

Množství viru uvolněného do vzduchu při nákaze variantou alfa bylo mnohem větší (osmnáctkrát), než by se dalo vysvětlit jen zvýšeným množstvím viru v nosních stěrech a slinách.

Jeden z vedoucích autorů doktorand Jianyu Lai vysvětlil, čím to je způsobené: „Množství viru ve slinách a nosních stěrech je u varianty alfa zvýšené. Virus z nosu a úst by se proto mohl přenášet rozprašováním velkých kapének do blízkosti nakažené osoby. Naše studie ale ukazuje, že ještě mnohem více se zvyšovalo množství viru ve vydechovaných aerosolech.“

K tomuto výraznému nárůstu množství viru přenášeného vzduchem došlo při mutaci na variantu alfa, tedy ještě před příchodem varianty delta. Podle autorů to naznačuje, že virus se vyvíjí tak, aby se lépe šířil vzduchem.

Ochrana dýchacích cest je důležitá

Dalším cílem této studie bylo ověřit, jestli proti aerosolovému přenosu miniaturními částečkami mohou roušky vůbec fungovat. Proto vědcí měřili, kolik částic viru se dostane do okolí, má-li člověk nasazenou roušku (chirurgickou, nebo tu doma šitou). Ukázalo se, že zakrytí obličeje snížilo množství částic s virem ve vzduchu přibližně o polovinu. Bohužel ani roušky nedokázaly úplně zabránit viru, aby se dostal do ovzduší. 

Ochrana dýchacích cest ale stále zůstává důležitá, protože u nákazy je zásadní množství takzvané infekční dávky, tedy počet virových částic, které „invazi“ provedou. Čím méně jich je, tím vyšší je pravděpodobnost, že se s nimi imunita vypořádá.  

Spoluautorka výzkumu a viroložka Jennifer Germanová uvedla: „Koronavirus může být ve vašem vydechování a používání ochrany dýchacích cest snižuje možnost, že ho vydechnete na ostatní.“ To podle ní znamená, že pro ochranu osob na veřejných pracovištích a ve vnitřních prostorách je rozhodující komplexní přístup ke kontrolním opatřením: zahrnující kromě očkování také lepší větrání, zvýšenou filtraci, hygienu vzduchu a těsně přiléhající ochranu dýchacích cest, jako jsou například respirátory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 4 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 6 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 21 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
včera v 16:41

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
včera v 14:15

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
včera v 13:09

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
včera v 11:27

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
včera v 10:09
Načítání...