Redaktoři 220 předních lékařských a zdravotnických časopisů z celého světa vyzvali tento týden ve společném úvodníku, aby se začal globálně řešit problém zdravotních dopadů klimatických změn.
Úvodník, který vyšel například v těch nejprestižnějších časopisech, jako jsou New England Journal of Medicine, British Medical Journal nebo The Lancet, varuje, že současné úsilí nestačí k řešení zdravotních problémů vyplývajících z rostoucích globálních teplot způsobených emisemi oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů.
„Zdraví je už nyní poškozováno globálním zvyšováním teploty a ničením přírody,“ uvádějí redaktoři časopisů. Pokud se tento problém nebude řešit, hrozí podle nich v důsledku zvyšování teplot „katastrofální poškození zdraví, které nebude možné zvrátit“.
Autoři přišli s tímto výjimečným prohlášením před summitem o biologické rozmanitosti v čínském Kunmingu a konferencí o klimatu (COP26) v Glasgow ve Spojeném království. „Před těmito zásadními setkáními vyzýváme my, redaktoři zdravotnických časopisů z celého světa, k naléhavým opatřením, která by udržela nárůst průměrné globální teploty pod 1,5 °C, zastavila ničení přírody a chránila zdraví,“ říká článek.
Zdravotníci na tento problém upozorňují už desítky let. Vědecké důkazy jsou podle autorů jednoznačné: globální zvýšení teploty o 1,5 °C nad průměr z doby před průmyslovou revolucí a pokračující rozvrat přírody hrozí katastrofálním poškozením zdraví, které nebude možné zvrátit. Změny je zapotřebí podle článku udělat co nejdříve, není možné s nimi čekat až po pandemii covidu-19. Klíčovou změnou je v tomto případě zejména snížení emisí skleníkových plynů, které jsou hlavním viníkem klimatické změny.
„Rizika, která pro zdraví představuje nárůst teploty o více než 1,5 °C, jsou nyní dobře známá,“ uvádí vědci. Žádný nárůst teploty totiž podle nich nelze pokládat za bezpečný. „Za posledních dvacet let se úmrtnost na horko u lidí starších 65 let zvýšila o více než padesát procent. Vyšší teploty s sebou přinášejí zvýšenou dehydrataci a ztrátu funkce ledvin, zhoubné nádory kůže, tropické infekce, negativní dopady v oblasti duševního zdraví, ale také komplikace v těhotenství, alergie a kardiovaskulární a plicní nemocnost a úmrtnost,“ konstatují vědci. Tyto dopady se nepřiměřeně dotýkají těch nejzranitelnějších, včetně dětí, starší populace, etnických menšin, chudších komunit a lidí s dlouhodobými zdravotními problémy.
Horká planeta přinese méně potravin
Globální oteplování podle vědců také přispívá k poklesu výnosů hlavních zemědělských plodin. To společně s dopady stále častějších extrémů počasí a vyčerpáním půdy brání úsilí o snížení podvýživy.
Prosperující ekosystémy jsou pro lidské zdraví zásadní a rozsáhlé ničení přírody, včetně stanovišť a druhů, narušuje zabezpečení vody a potravin a zvyšuje pravděpodobnost pandemií, varují experti na globální zdraví.
Změna klimatu je nespravedlivá
Důsledky environmentální krize podle článku dopadají neúměrně na ty země a komunity, které k problému přispěly nejméně a které jsou nejméně schopné zmírnit škody. Žádná země, bez ohledu na to, jak je bohatá, se však před těmito dopady nemůže ochránit úplně.
„Dopustíme-li, aby důsledky dopadly neúměrně na ty nejzranitelnější, bude to mít za následek další konflikty, nedostatek potravin, nucené vysídlování a šíření nemocí přenosných ze zvířat na lidi – s vážnými důsledky pro všechny země a komunity. Stejně jako v případě pandemie covidu-19 jsme tak silní, jak silný je náš nejslabší článek,“ upozorňuje text.
Současné cíle nestačí
Povzbudivé podle autorů je, že řada vlád, finančních institucí i globálně působících firem stanovuje cíle pro dosažení čistých nulových emisí, včetně cílů pro rok 2030. Kvitují také, že stále klesají náklady na obnovitelné zdroje energie.
Tyto sliby ale podle vědců nestačí. Cíle se podle nich sice snadno stanovují, ale jen těžko plní. Nedostatečnost opatření znamená, že nárůst teploty pravděpodobně značně přesáhne 2 °C, „což by mělo katastrofální důsledek pro lidské zdraví i stabilitu životního prostředí,“ varuje článek.
