Pandemie se v Česku do počtu sebevražd nepropsala. Dopady ale mohou podle expertů přijít později

Sebevražd loni v České republice meziročně výrazně nepřibylo, podle odborníků z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) se dopady pandemie mohou projevit až s odstupem času. Pomoci mají nové projekty zaměřené na prevenci a zvyšování povědomí o problematice. V tuzemsku byla loni podle údajů Českého statistického úřadu sebevražda jako příčina úmrtí určena u 1224 případů, což je o 33 případů více než v roce 2019.

Řada studií v souvislosti se zhoršením duševního zdraví v mnoha státech upozorňuje na možný nárůst sebevražednosti. Analýza zaměřená na míru sebevražednosti v počáteční fázi pandemie ve 21 zemích publikovaná v časopise Lancet Psychiatry ale v porovnání s dlouhodobým průměrem významný nárůst míry sebevražednosti neukázala.

„Odborná komunita však upozorňuje na možné zhoršení v důsledku dlouhodobého vývoje stavu duševního zdraví a ekonomických dopadů pandemie a v této souvislosti i na potřebu aktivního předcházení sebevraždám, o což se dlouhodobě snažíme,“ uvedl výzkumný pracovník NUDZ Alexandr Kasal.

  • Světový den prevence sebevražd připadá na 10. září, jeho cíli jsou mimo jiné destigmatizace a podpora preventivních aktivit.

Každý stý

Podle odhadů Světové zdravotnické organizace je sebevražda globálně příčinou jednoho ze sta úmrtí a tento poměr platí i pro Česko. Pokusů o sebevraždu je ale mnohem více; odborníci  odhadují, že na každou dokonanou sebevraždu připadá až dvacet pokusů.

V tuzemsku loni mírně přibylo sebevražd mezi muži, naopak u žen jejich počet poklesl. „Stále však jde v průměru o více než tři úmrtí denně, kdy jasně vnímáme vysokou potřebu preventivní akce,“ dodal Kasal.

Podle něj se v souvislosti s pandemií covidu-19 minulý rok světová i česká populace musela potýkat s mnoha jevy, jako jsou sociální izolace, finanční stres, ztráta zaměstnání či nárůst duševních onemocnění, což jsou rizikové faktory sebevražednosti.

Odborníci z NUDZ se v rámci sdružení více než dvaceti zemí podílí na přípravách nového evropského projektu ImpleMENTAL zaměřeného na přenesení dobré praxe prevence sebevražd z Rakouska. Ve spolupráci s Národním pedagogickým institutem zástupci NUDZ připravují akreditovaný kurz pro učitele o sebepoškozování a sebevražedném chování u dospívajících.

Pokračuje také projekt Supreme-mh, který se zabývá monitoringem a posilováním duševního zdraví dětí a adolescentů. „V rámci Supreme-mh se od září 2021 bude pilotovat vzdělávací program Všech pět pohromadě, který si klade za cíl zvýšit duševní gramotnost u dětí mezi jedenácti a třinácti lety, což považujeme za důležité i ve vztahu k prevenci sebevražd,“ doplnila členka implementačního týmu Laura Bechyňová.

Jak předcházet sebevraždám

K prevenci sebevražd přispívá destigmatizace tématu, čemuž se dlouhodobě odborníci z NUDZ věnují. Například nedávno se podíleli na konzultaci umělecké inscenace nazvané Den mě oslepí, večer utiší, noc mě skryje.

Jde o takzvanou audio-procházku umožňující návštěvníkům vyslechnout hlasy promlouvající na základě autentických výpovědí lidí s vlastní zkušeností s pokusem o sebevraždu nebo pozůstalých po úmrtí sebevraždou. Projekt bude uveden 23. září na festivalu 4+4 dny v pohybu v Praze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 4 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 6 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 9 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 10 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 13 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
včera v 16:55

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24
Načítání...