Pandemie se v Česku do počtu sebevražd nepropsala. Dopady ale mohou podle expertů přijít později

Sebevražd loni v České republice meziročně výrazně nepřibylo, podle odborníků z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) se dopady pandemie mohou projevit až s odstupem času. Pomoci mají nové projekty zaměřené na prevenci a zvyšování povědomí o problematice. V tuzemsku byla loni podle údajů Českého statistického úřadu sebevražda jako příčina úmrtí určena u 1224 případů, což je o 33 případů více než v roce 2019.

Řada studií v souvislosti se zhoršením duševního zdraví v mnoha státech upozorňuje na možný nárůst sebevražednosti. Analýza zaměřená na míru sebevražednosti v počáteční fázi pandemie ve 21 zemích publikovaná v časopise Lancet Psychiatry ale v porovnání s dlouhodobým průměrem významný nárůst míry sebevražednosti neukázala.

„Odborná komunita však upozorňuje na možné zhoršení v důsledku dlouhodobého vývoje stavu duševního zdraví a ekonomických dopadů pandemie a v této souvislosti i na potřebu aktivního předcházení sebevraždám, o což se dlouhodobě snažíme,“ uvedl výzkumný pracovník NUDZ Alexandr Kasal.

  • Světový den prevence sebevražd připadá na 10. září, jeho cíli jsou mimo jiné destigmatizace a podpora preventivních aktivit.

Každý stý

Podle odhadů Světové zdravotnické organizace je sebevražda globálně příčinou jednoho ze sta úmrtí a tento poměr platí i pro Česko. Pokusů o sebevraždu je ale mnohem více; odborníci  odhadují, že na každou dokonanou sebevraždu připadá až dvacet pokusů.

V tuzemsku loni mírně přibylo sebevražd mezi muži, naopak u žen jejich počet poklesl. „Stále však jde v průměru o více než tři úmrtí denně, kdy jasně vnímáme vysokou potřebu preventivní akce,“ dodal Kasal.

Podle něj se v souvislosti s pandemií covidu-19 minulý rok světová i česká populace musela potýkat s mnoha jevy, jako jsou sociální izolace, finanční stres, ztráta zaměstnání či nárůst duševních onemocnění, což jsou rizikové faktory sebevražednosti.

Odborníci z NUDZ se v rámci sdružení více než dvaceti zemí podílí na přípravách nového evropského projektu ImpleMENTAL zaměřeného na přenesení dobré praxe prevence sebevražd z Rakouska. Ve spolupráci s Národním pedagogickým institutem zástupci NUDZ připravují akreditovaný kurz pro učitele o sebepoškozování a sebevražedném chování u dospívajících.

Pokračuje také projekt Supreme-mh, který se zabývá monitoringem a posilováním duševního zdraví dětí a adolescentů. „V rámci Supreme-mh se od září 2021 bude pilotovat vzdělávací program Všech pět pohromadě, který si klade za cíl zvýšit duševní gramotnost u dětí mezi jedenácti a třinácti lety, což považujeme za důležité i ve vztahu k prevenci sebevražd,“ doplnila členka implementačního týmu Laura Bechyňová.

Jak předcházet sebevraždám

K prevenci sebevražd přispívá destigmatizace tématu, čemuž se dlouhodobě odborníci z NUDZ věnují. Například nedávno se podíleli na konzultaci umělecké inscenace nazvané Den mě oslepí, večer utiší, noc mě skryje.

Jde o takzvanou audio-procházku umožňující návštěvníkům vyslechnout hlasy promlouvající na základě autentických výpovědí lidí s vlastní zkušeností s pokusem o sebevraždu nebo pozůstalých po úmrtí sebevraždou. Projekt bude uveden 23. září na festivalu 4+4 dny v pohybu v Praze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025
Načítání...