Čeští vědci vyvinuli nový test. Umí rychle určit účinné protilátky proti covidu

Vědci z Česka vyvinuli test, který umí rychle určit hladinu ochranných protilátek proti koronaviru a odlišit je od těch, které přímou ochranu neposkytují. Oznámili to zástupci Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB AV). Podle ústavu je test jednodušší a levnější než nynější způsob zjišťování hladiny účinných protilátek.

Test vyvinuly laboratoř Cyrila Bařinky z Biotechnologického ústavu AV a týmy Jana Webera a Pavla Šáchy z ÚOCHB v externí spolupráci s odborníkem Janem Plickou. Zmíněné ústavy také uzavřely se společností Immunotech licenční smlouvu na výrobu těchto testů – díky tomu mohou být testy na trhu do několika týdnů.

„Hlavní problém byl až dosud v tom, že ne všechny protilátky, které se v krvi pacienta po kontaktu s koronavirem či jeho spike proteinem vytvářejí, jsou schopné virus přímo neutralizovat a zastavit tak infekci buněk v organismu. Existující testy dokážou měřit pouze souhrnný signál všech protilátek rozpoznávajících spike protein včetně těch, které virus neutralizovat nedokážou,“ popsal Cyril Bařinka, vedoucí Laboratoře strukturní biologie.

„Jinými slovy: nevíme, jaké závěry z naměřených hodnot vyvodit, pokud měření protilátek nedoplníme dalším složitým testováním,“ vysvětlil vědec. Zatím, pokud chtějí odborníci zjistit, jak dalece protilátky chrání člověka před nákazou, je nutné u každého člověka určit celkové množství protilátek a pak ještě ověřit jejich účinnost na infekčních virech.

Bařinka sdělil, že cena těchto testů je 800 až tisíc korun a trvají asi týden. Test vyvinutý na AV podle něj zabere zhruba čtyři hodiny a měl by stát výrazně méně, konkrétní částku neuvedl.

Test zaměřený na spike protein

Vědci zkoumali takzvaný spike protein viru SARS-CoV-2, na který se zaměřují i vyvinuté vakcíny. Pomocí myších modelů identifikovali několik monoklonálních protilátek, které se vytvořily po kontaktu se spike proteinem a dokázaly se na něj navázat, načež prověřili jejich schopnost neutralizovat virové částice.

„Zjistili jsme, že skutečný ochranný účinek mezi těmito protilátkami má jediná. Ta ale úspěšně neutralizovala jak původní SARS-CoV-2, tak i další známé varianty koronaviru, alfu, betu, gamu a deltu,“ popsal výsledky Jan Weber, který v ÚOCHB vede skupinu Virologie.

Výzkumníci následně připravili diagnostický test, který měří hladinu virus neutralizačních protilátek a ignoruje ty, u kterých nelze určit míru a mechanismus účinku. Biochemik Pavel Šácha uvedl, že test je jednoduchý, bezpečný a může ho provádět prakticky každá laboratoř. Podle Bařinky trval vývoj zhruba sedm měsíců.

Licenční dohoda, kterou uzavřely zmíněné ústavy s tuzemskou firmou Immunotech patřící do americkému koncernu Beckman Coulter, má umožnit start průmyslové produkce testů. Bařinka dodal, že v současnosti je před ukončením registrace testů v Evropské unii a jejich prodej začne během září.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 6 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 7 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 10 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 12 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 15 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
včera v 16:55

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24
Načítání...