Lidí s demencí prudce přibývá, do roku 2030 jich bude o čtyřicet procent více, oznámila WHO

Počet lidí s demencí prudce roste, uvedla v nově zveřejněné studii Světová zdravotnická organizace (WHO). Podle ní by v roce 2030 mělo být oproti současnosti o čtyřicet procent více lidí trpících touto chorobou, přičemž většina zemí na tento vývoj není připravena.

WHO po světě eviduje pětapadesát milionů osob s demencí. Na konci tohoto desetiletí by to mohlo být osmasedmdesát milionů, v roce 2050 pak 139 milionů. Organizace rovněž vyčíslila náklady spojené s tímto onemocněním, které celosvětově činí 1,3 bilionu dolarů (osmadvacet bilionů korun). V roce 2030 by to mohl být více než dvojnásobek – 2,8 bilionu dolarů (šedesát bilionů korun).

„Svět nechává lidi s demencí ve štychu,“ řekl podle agentury DPA šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus při prezentaci studie. Musí se podle něj udělat více, aby se těmto lidem dostalo důstojného života a aby ošetřovatelé nebyli na péči o dementní pacienty sami.

„Osoby s demencí, jejich rodiny a pečovatelky či pečovatelé zažívají diskriminaci kvůli věku, stigmatizaci a sociálnímu vyloučení. To v našich společnostech nesmí mít místo,“ uvádí zpráva.

Člověk žije dlouho

Jedním z hlavních důvodů vzrůstajících počtů dementních lidí je skutečnost, že lidé díky zdravějšímu životnímu stylu žijí déle než předchozí generace. S věkem obecně roste riziko nemocí, jako je právě demence. Lidé při ní postupně ztrácejí kognitivní funkce – paměť, orientaci, mluvení, učení, plánování či odhad.

Ztrácejí se také emoční a sociální dovednosti. Nemoc přichází většinou s pokročilým věkem, může ji ale vyvolat také úraz hlavy či Alzheimerova choroba. Ve zhruba šedesáti procentech případů postihuje ženy.

Kvůli mnoha dosavadním neúspěšným klinickým studiím klesá zájem o vývoj léků na demenci, upozorňuje WHO.

Jen jedna ze čtyř zemí má ucelenou strategii podpory pacientů s demencí a jejich rodin, připomíná WHO. Česko schválilo Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění pro 2020–2030 letos v dubnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zatmění Slunce přitáhlo lidi do planetárií i hvězdáren, bylo ale za mraky

Lidé měli v planetáriích a hvězdárnách možnost pozorovat částečné zatmění Slunce, viditelnost ale omezovala oblačnost. Pořadatelé pro ně měli připravený i další program. Například do ostravského planetária v městské části Krásné Pole přišlo kolem 140 návštěvníků, do hvězdárny v Teplicích přes šedesát a v Karlových Varech asi dvě desítky.
před 13 hhodinami

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
před 15 hhodinami

Z rudého snu noční můra. Před sto lety zamířila do Kyrgyzie tisícovka Čechoslováků

Interhelpo bylo československé dělnické družstvo, které pomáhalo budovat socialismus v sovětském Kyrgyzstánu. Vzniklo v květnu 1923 a před sto lety, 29. března 1925, vyjel první transport jeho členů do tehdejší Kyrgyzie. Celkem tam dorazila asi tisícovka Čechů a Slováků a přestože se část z nich později stala oběťmi stalinských čistek, družstvo se významně podílelo na vybudování průmyslového potenciálu asijské republiky.
před 19 hhodinami

Před polednem nastane zatmění Slunce. Bude vidět i z Česka

V sobotu nastane částečné zatmění Slunce, které bude pozorovatelné i z Česka. Měsíc zakryje až 22 procent slunečního disku, přičemž nejvýraznější zatmění bude patrné na severozápadě Čech. Úkaz začne krátce před půl dvanáctou dopoledne a potrvá zhruba do jedné hodiny odpoledne. Půjde o jedno z nejlépe pozorovatelných zatmění v posledních letech, protože Slunce bude v době maxima vysoko nad obzorem, uvedl Pavel Suchan z České astronomické společnosti.
před 21 hhodinami

Nejstarší vanilku v Evropě našli vědci na Pražském hradě

Pražský hrad byl v době Rudolfa II. centrem evropské kultury, obchodu i umění. Dokládá to i nový objev přímo ve Vladislavském sále. Archeologové tam našli vůbec nejstarší důkaz o použití vanilky v Evropě.
28. 3. 2025

Dva týdny extrémů. Světem se prohnala mimořádná vlna horka

Tropické noci v březnu, teploty vyšší oproti průměru až o sedm stupňů a pokoření stovek teplotních rekordů v Evropě i Asii. Uplynulá vlna veder byla mimořádná rozsahem i výkyvy teplot.
28. 3. 2025

Zemětřesení v Asii mohlo připravit o život až sto tisíc lidí, ukazuje model

Zemětřesení, které zasáhlo v pátek jihovýchodní Asii, postihlo podle geologa a seismologa Aleše Špičáka nečekaně velkou oblast. V kombinaci s jeho silou to znamená velké materiální i lidské škody. Model Americké geologické služby zatím odhaduje očekávaná úmrtí na deset až sto tisíc. Pravděpodobnost, že počet obětí přesáhne sto tisíc, je v tuto chvíli dle modelu 22procentní.
28. 3. 2025

Univerzity čelí špionážím ve výzkumu

S kybernetickými útoky, pokusy o krádež počítačů nebo špionáží ve výzkumu mají zkušenosti univerzity po celém světě, především ty technologické. Vysoké školy v Nizozemsku proto spolupracují s bezpečnostními experty, kteří jim radí, jak postupovat při zkoumání žádostí nebo například během cest do zahraničí. Zkušenost se špionáží mají i další evropské instituce.
28. 3. 2025
Načítání...