Lidí s demencí prudce přibývá, do roku 2030 jich bude o čtyřicet procent více, oznámila WHO

Počet lidí s demencí prudce roste, uvedla v nově zveřejněné studii Světová zdravotnická organizace (WHO). Podle ní by v roce 2030 mělo být oproti současnosti o čtyřicet procent více lidí trpících touto chorobou, přičemž většina zemí na tento vývoj není připravena.

WHO po světě eviduje pětapadesát milionů osob s demencí. Na konci tohoto desetiletí by to mohlo být osmasedmdesát milionů, v roce 2050 pak 139 milionů. Organizace rovněž vyčíslila náklady spojené s tímto onemocněním, které celosvětově činí 1,3 bilionu dolarů (osmadvacet bilionů korun). V roce 2030 by to mohl být více než dvojnásobek – 2,8 bilionu dolarů (šedesát bilionů korun).

„Svět nechává lidi s demencí ve štychu,“ řekl podle agentury DPA šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus při prezentaci studie. Musí se podle něj udělat více, aby se těmto lidem dostalo důstojného života a aby ošetřovatelé nebyli na péči o dementní pacienty sami.

„Osoby s demencí, jejich rodiny a pečovatelky či pečovatelé zažívají diskriminaci kvůli věku, stigmatizaci a sociálnímu vyloučení. To v našich společnostech nesmí mít místo,“ uvádí zpráva.

Člověk žije dlouho

Jedním z hlavních důvodů vzrůstajících počtů dementních lidí je skutečnost, že lidé díky zdravějšímu životnímu stylu žijí déle než předchozí generace. S věkem obecně roste riziko nemocí, jako je právě demence. Lidé při ní postupně ztrácejí kognitivní funkce – paměť, orientaci, mluvení, učení, plánování či odhad.

Ztrácejí se také emoční a sociální dovednosti. Nemoc přichází většinou s pokročilým věkem, může ji ale vyvolat také úraz hlavy či Alzheimerova choroba. Ve zhruba šedesáti procentech případů postihuje ženy.

Kvůli mnoha dosavadním neúspěšným klinickým studiím klesá zájem o vývoj léků na demenci, upozorňuje WHO.

Jen jedna ze čtyř zemí má ucelenou strategii podpory pacientů s demencí a jejich rodin, připomíná WHO. Česko schválilo Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění pro 2020–2030 letos v dubnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
před 14 hhodinami

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
před 14 hhodinami

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
před 16 hhodinami

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
před 16 hhodinami

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
před 20 hhodinami

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026

V tělech volně žijících ryb se vyskytují antidepresiva, popsali jihočeští vědci

Vědci zjistili, že u jiker a následně i ryb se vyskytují psychoaktivní léky, které do vody unikají z odpadů. Na projektu mezinárodního týmu spolupracovali i zástupci Jihočeské univerzity (JU). Výzkum se konal na dvou místech na českých tocích. Psychoaktivní léky, které se používají například proti depresím, pak mohou negativně ovlivnit vývoj ryb.
19. 2. 2026

Vědci poprvé pozorovali žraloka u Antarktidy

Až doposud se mořští biologové domnívali, že žraloci chladné vody kolem Antarktidy nesnášejí. Teď tam poprvé popsali půltunového žraloka, který se choval zcela přirozeně, jako by se tam vyskytoval běžně. Vědci nyní řeší, jestli se tam tvor vyskytuje běžněji, anebo jeho chování změnilo oteplování oceánů.
19. 2. 2026
Načítání...