Výsledky výzkumu naznačují, že klíčovým faktorem pro vznik rakoviny střev v dospělosti mohou být podmínky v děloze matky. Současně pomáhají vysvětlit rostoucí výskyt tohoto onemocnění u mladších dospělých, tvrdí vědci.
V mnoha bohatějších zemích světa se ohledně rakoviny tlustého střeva děje v posledních letech něco podivného. Počet nových případů a úmrtí na rakovinu tlustého střeva u starších dospělých se sice snížil anebo ustálil, ale u mladších dospělých se naopak téměř zdvojnásobil. V chudších a středněpříjmových zemích roste počet případů rakoviny tlustého střeva stabilně ve všech věkových skupinách.
Očekává se, že celosvětově vzroste počet lidí s rakovinou tlustého střeva do roku 2030 asi o šedesát procent na více než 2,2 milionu nových diagnóz a 1,1 milionu úmrtí.
Fenomén takzvaného fetálního programování se stává mezi vědci v posledních letech velmi diskutovaným. Jde o to, že vývoj dítěte v matčině děloze by mohl mít zásadní vliv na řadu nemocí v dospělosti – zejména na některé kardiovaskulární choroby a také na cukrovku. A nová studie do seznamu těchto rizik přidává i rakovinu tlustého střeva, je-li matka obézní.
Jak výzkum probíhal
Autoři využili data o více než osmnácti tisících dvojicích matka-dítě, která jsou zpracovaná v databázi Child Health and Development Studies (CHDS) na Institutu veřejného zdraví v kalifornském Oaklandu. Cílem bylo prostudovat, jestli obezita matky, nadměrný přírůstek hmotnosti v těhotenství nebo vysoká porodní hmotnost nemohou být spojené se zvýšeným rizikem rakoviny střev v dospělosti.
Hlavní výhodou této studie je její délka – data se sbírala desítky let. Při zápisu do studie v letech 1959 až 1966 poskytly matky vědcům základní informace o jejich zdravotním stavu. Z jejich zdravotních záznamů pak autoři studie získali podrobnosti o diagnostikovaných onemocněních, vyšetřeních a předepsaných lécích, a to v době od šesti měsíců před těhotenstvím až po porod.
Vědci zařadili matky podle jejich BMI do čtyř kategorií: podváha (do 18,5 BMI), zdravá hmotnost (18,5–24,9), nadváha (25–29,9) a obezita (třicet a více). Sledovalo se pak i to, jak moc ženy v těhotenství přibíraly a jak těžké děti se jim rodily.
Šedesát let pod dozorem
Děti, které se těmto matkám narodily, pak studie sledovala přes kalifornský registr monitorující případy rakoviny po dobu šedesáti let – až do roku 2019.
Většina z 18 751 dětí (osmačtyřicet procent) se narodila na počátku šedesátých let dvacátého století. Přibližně třetinu (čtyřiatřicet procent) tvořily rasové/etnické menšiny a polovina (dvaapadesát procent) pocházela z rodin s ročním příjmem pod celostátním průměrem.
Během sledovaného období byla v letech 1986–2017 diagnostikována rakovina tlustého střeva u osmašedesáti osob ve věku 18 až 56 let. Přibližně polovina z nich (48,5 procenta) byla diagnostikována před dosažením věku padesáti let. Téměř každý pátý měl rakovinu střeva v rodině.
Potomky s porodní váhou čtyři kilogramy a víc měly častěji obézní matky (šestnáct procent) než matky s podváhou/zdravou hmotností (sedm a půl procenta) nebo nadváhou (jedenáct procent).
Zásadní ale bylo další zjištění. Ve srovnání s podváhou nebo zdravou hmotností byly nadváha a obezita spojeny s více než dvojnásobným zvýšením rizika rakoviny střev u potomků. Zatímco u matek s podváhou nebo zdravou hmotností byl výskyt rakoviny tlustého střeva u jejich dospělých dětí v 6,7 případu na 100 tisíc dětí, u matek obézních to bylo v 16,2 případu na 100 tisíc dětí. A to už je rozdíl, který se podle studie nedá ignorovat.
Zatímco časný přírůstek hmotnosti matek během těhotenství nebyl spojen s rizikem rakoviny střev, celkový přírůstek hmotnosti ano. Pokud nastávající matka přibrala třiadvacet až devětadvacet kilogramů, pak se riziko pro jejího potomka zdvojnásobilo. Riziko bylo také zvýšené u těch dětí, jejichž porodní hmotnost byla čtyři kilogramy nebo více.
Co za to může? Nevíme, tušíme, říkají vědci
Jedná se o takzvanou observační studii, takže vědci z ní nemohli zjistit, co je příčinou většího rizika. Je možné, že na výsledky měly vliv některé faktory, které byly společné pro matku i dítě, například strava v rodině. Nabízí se i další možnost, tedy nějaká souvislost s mikrobiomem, tedy střevní bakterie, které se podílejí na mnoha faktorech lidského života.
Nadváha bývá mnohdy „dědičná“, vědci v této studii ale neměřili, jak se hmotnost dětí vyvíjela v dospělosti.
Zjištění ale podle autorů naznačují, že „dobře prokázaný vztah mezi obezitou a kolorektálním karcinomem může mít původ v obdobích, která začínají už před narozením“.
Mohou problémy vznikat už před porodem?
Hypotéza, se kterou vědci pracují, říká, že látky, které dítě přijímá v děloze, mohou trvale měnit strukturu a funkci jeho tukové tkáně, regulaci chuti k jídlu a metabolismus. A nadměrné vystavení inzulinu a růstovému hormonu zase může ovlivnit citlivost na inzulin.
„Naše výsledky poskytují přesvědčivé důkazy o tom, že události v děloze jsou důležitými rizikovými faktory kolorektálního karcinomu a mohou přispívat k tomu, jak se zvyšuje počet této nemoci u mladších dospělých,“ uvádí autoři a dodávají: „Mohou existovat i další dosud neznámé vlivy během těhotenství a raného života, které jsou příčinou vzniku tohoto onemocnění a vyžadují další studium.“
„Vzhledem k populačním trendům v oblasti obezity matek, jejíž výskyt se od 60. let 20. století zvýšil téměř šestinásobně, můžeme být v následujících desetiletích svědky rostoucí zátěže časným výskytem rakoviny střeva,“ varují vědci.
