Tříčlenné misi Apollo 15 velel David Scott, který už předtím v březnu 1969 pilotoval Apollo 9. Po třech dnech se loď dostala na oběžnou dráhu Měsíce a čtvrtý den přistál modul se dvěma kosmonauty na měsíčním povrchu v hornaté oblasti Moře dešťů, poblíž zlomu zvaného Hadleyova brázda.
Právě tady astronauti vůbec poprvé použili lehký elektromobil, který ujel asi deset kilometrů. Na měsíčním povrchu strávili celkem 67 hodin a podnikli tři průzkumné výpravy.
Mise, která odhalila původ Měsíce
Kromě průzkumu široké oblasti kolem místa přistání a odběru hloubkových vzorků nalezli astronauti také vzácný úlomek původní měsíční kůry, následně pojmenovaný Genesis Rock.
Jeho expertiza na Zemi pak podpořila teorii, že Měsíc vznikl po srážce Země s velkým tělesem v rané fázi jejího vývoje. Poté astronauti odstartovali k mateřské lodi, kde strávili na oběžné dráze další dva dny. Také vypustili malou družici, která měřila magnetické a gravitační pole a radiaci.
Astronauti po sobě na Měsíci také zanechali umělecké dílo, které má připomínat lidské oběti vesmírného výzkumu. Jde o drobnou hliníkovou sošku, která dostala jméno Fallen Astronaut – neboli Padlý astronaut. Na destičce u figurky jsou napsaná jména čtrnácti sovětských a amerických kosmonautů a astronautů, kteří zahynuli při pokusech dostat se do kosmu.
Návrat na Zemi zahájili 4. srpna a o tři dny později přistálo Apollo 15 v Tichém oceánu asi pět set kilometrů severně od Honolulu.
Schopnost lodi doletět k Měsíci úspěšně prověřilo už Apollo 8 koncem roku 1968. Podruhé k Měsíci zamířilo v květnu 1969 Apollo 10, jehož posádka včetně astronauta s československými kořeny Eugena Cernana se při zkouškách přistávacího modulu dostala až na patnáct kilometrů od povrchu Luny. A v červenci 1969 pak přišel slavný okamžik, kdy se Neil Armstrong jako první člověk prošel po měsíčním povrchu v rámci mise Apolla 11.