Trojice vědců ze slovinského Institutu pro ochranu kulturního dědictví Slovinska našla při vykopávkách v povodí Drávy důkazy o nejstarším známém používání kosmetiky. Objev keramické lahvičky, v níž byla kosmetika uložená, archeologové popsali v odborném časopise Journal of Archaeological Science.
Archeologové našli důkazy o nejstarší kosmetice. Pocházejí z území dnešního Slovinska
Nález má velmi zajímavou historii. Už roku 2014 odkryli archeologové v lokalitě Zgornje Radvanje nedaleko východoslovinského Mariboru drobnou lahvičku neznámého účelu. A brzy poté se začaly nacházet velmi podobné lahvičky i jinde v tomto regionu – během několika let jich vědci našli přibližně stovku.
Pro archeology byly hádankou. Zpočátku se domnívali, že jde o druh dětské hračky, případně o nádobku na léčiva. Lahvičky byly příliš drobné na to, aby měly nějaký jiný praktický význam.
Analýzy odhalily, že flakonky jsou v horní části provrtané, což naznačuje, že bývaly zavěšené na nějaké šňůrce, možná na opasku, možná kolem krku. Zásadní změnu poznání ale přineslo až prozkoumání vnitřku nádobek.
Kosmetika na cesty
Vědci analyzovali asi desítku lahviček, všechny měly podobný obsah – stopy po minerálu, který se jmenuje cerusit. Tvoří nápadné krystaly a v minulosti se po semletí používal jako běloba pro přípravu barev a kosmetických přípravků.
Kromě cerusitu vědci našli v lahvičkách také stopy po tuku živočišného původu, včelím vosku a rostlinných olejů a poblíž nádobek se nacházely tenké dlouhé kamenné nástroje.
Z kombinace těchto nálezů podle autorů výzkumu vyplývá, že se nadrcený cerusit nanášel tenkými pomůckami na lidskou kůži, oleje a tuky pomáhaly v trvalosti nánosu a včelí vosk k zapečetí flakonů. Šlo tedy o kosmetiku svého druhu.
Cerusit
Archeologové flakony datovali do doby mezi lety 4350 a 4100 před naším letopočtem, což z nich dělá jednoznačně nejstarší známý důkaz o používání kosmetiky v Evropě a zřejmě i na celém světě.
Smysl této kosmetiky není jasný, mohla sloužit k rituálním nebo loveckých účelům, ale mohly fungovat i pro nějakou kombinaci těchto funkcí. Vědci předpokládají, že tyto lahvičky vytvořili a používali lovci a sběrači, kteří patřili k takzvané lasinjské kultuře, jež byla v pravěku rozšířená na Balkánském poloostrově.