Archeologové našli nejstarší známou oběť moru. Muž zemřel po kousnutí krysy před 5300 lety

Vědci našli ostatky člověka, jenž aspiruje na označení nejstarší známá oběť moru. Nejnovější poznatky naznačují, že se bakterií způsobující tuto nemoc infikoval mladý muž, který zemřel před zhruba 5300 lety na území dnešního Lotyšska. „Je to nejstarší známá oběť moru, kterou máme,“ uvedl Ben Krause-Kyora z univerzity v německém Kielu.

Muž byl pohřbený spolu s třemi dalšími lidmi v neolitickém pohřebišti. Vědci čtveřici odebrali z kostí a zubů vzorky DNA, které prozkoumali, aby zjistili, jestli obsahují viry nebo bakterie. V těle jednoho z lovců a sběračů objevili starodávný kmen moru, jenž způsobila bakterie Yersinia pestis.

„Velmi pravděpodobně ho kousl hlodavec, infikoval se primárně (bakterií) Yersinia pestis a zemřel o pár dní, možná o týden později na septický šok,“ domnívá se Krause-Kyora.

Výzkumníci se podle BBC News domnívají, že starodávný kmen moru se objevil před zhruba sedmi tisíci lety, kdy se ve střední Evropě začalo se zemědělstvím. Předpokládají, že se lidé mohli tu a tam nakazit od zvířat, aniž by vypukly velké epidemie moru. Výsledky studie vyšly v odborném žurnálu Cell Reports.

Jsou zajímavé v tom, že ukazují, jak bylo první šíření moru mezi lidmi spojené se začátky zemědělství – lidé se kvůli přechodu k zemědělskému způsobu života začali mnohem více setkávat s hlodavci, kteří se u lidských sídel koncentrovali kvůli obilí.

Mor se naučil, jak se šířit mezi lidmi

Časem se ovšem vyvinula forma nemoci známá jako dýmějový mor. Ve 14. století se Evropou, Afrikou a Asií prohnala epidemie této choroby známá jako černá smrt, která zahubila desítky milionů obyvatel. Později se onemocnění ve vlnách vracelo, zabilo přitom miliony lidí.

Dýmějový mor se obvykle přenáší štípnutím blech, které se infikovaly na nakažených hlodavcích. Projevuje se boulemi v oblasti lymfatických uzlin a je to vysoce infekční onemocnění, které se vyskytuje i v dnešní době. Moderními antibiotiky se dá léčit, zdravotníci je však musejí nasadit rychle.

Myšlenka, že nejranější kmeny moru byly příliš pomalé na to, aby se šířily, podle BBC vyvolává mimo jiné pochyby o tom, že nemoc vyhubila velké množství lidí na západě Evropy na konci mladší doby kamenné. Někteří vědci se ale domnívají, že nová studie možnost šíření moru v tehdejší Evropě nezpochybňuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 8 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 10 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
17. 12. 2025

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
17. 12. 2025
Načítání...