Archeologové našli nejstarší známou oběť moru. Muž zemřel po kousnutí krysy před 5300 lety

Vědci našli ostatky člověka, jenž aspiruje na označení nejstarší známá oběť moru. Nejnovější poznatky naznačují, že se bakterií způsobující tuto nemoc infikoval mladý muž, který zemřel před zhruba 5300 lety na území dnešního Lotyšska. „Je to nejstarší známá oběť moru, kterou máme,“ uvedl Ben Krause-Kyora z univerzity v německém Kielu.

Muž byl pohřbený spolu s třemi dalšími lidmi v neolitickém pohřebišti. Vědci čtveřici odebrali z kostí a zubů vzorky DNA, které prozkoumali, aby zjistili, jestli obsahují viry nebo bakterie. V těle jednoho z lovců a sběračů objevili starodávný kmen moru, jenž způsobila bakterie Yersinia pestis.

„Velmi pravděpodobně ho kousl hlodavec, infikoval se primárně (bakterií) Yersinia pestis a zemřel o pár dní, možná o týden později na septický šok,“ domnívá se Krause-Kyora.

Výzkumníci se podle BBC News domnívají, že starodávný kmen moru se objevil před zhruba sedmi tisíci lety, kdy se ve střední Evropě začalo se zemědělstvím. Předpokládají, že se lidé mohli tu a tam nakazit od zvířat, aniž by vypukly velké epidemie moru. Výsledky studie vyšly v odborném žurnálu Cell Reports.

Jsou zajímavé v tom, že ukazují, jak bylo první šíření moru mezi lidmi spojené se začátky zemědělství – lidé se kvůli přechodu k zemědělskému způsobu života začali mnohem více setkávat s hlodavci, kteří se u lidských sídel koncentrovali kvůli obilí.

Mor se naučil, jak se šířit mezi lidmi

Časem se ovšem vyvinula forma nemoci známá jako dýmějový mor. Ve 14. století se Evropou, Afrikou a Asií prohnala epidemie této choroby známá jako černá smrt, která zahubila desítky milionů obyvatel. Později se onemocnění ve vlnách vracelo, zabilo přitom miliony lidí.

Dýmějový mor se obvykle přenáší štípnutím blech, které se infikovaly na nakažených hlodavcích. Projevuje se boulemi v oblasti lymfatických uzlin a je to vysoce infekční onemocnění, které se vyskytuje i v dnešní době. Moderními antibiotiky se dá léčit, zdravotníci je však musejí nasadit rychle.

Myšlenka, že nejranější kmeny moru byly příliš pomalé na to, aby se šířily, podle BBC vyvolává mimo jiné pochyby o tom, že nemoc vyhubila velké množství lidí na západě Evropy na konci mladší doby kamenné. Někteří vědci se ale domnívají, že nová studie možnost šíření moru v tehdejší Evropě nezpochybňuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 4 hhodinami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 7 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 9 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
včera v 10:00

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...