Latimérie zaskočily biology. Mohou se dožívat až sta let

Latimérie, ryby označované také jako „živoucí fosilie“, mohou žít nezvykle dlouhou dobu – dokonce až sto let, uvádí nová studie francouzských vědců. Odborníci se dříve domnívali, že se dožívají kolem dvaceti let, nové odhady však naznačují, že mají podobně dlouhý život, jako třeba žraloci, napsal zpravodajský server BBC. Studie byla publikována v odborném časopise Current Biology.

Francouzský tým studoval šupiny exemplářů této ryby uchovaných v muzeu, podobně jako se podle letokruhů určuje stáří stromů. Domnívají se, že se latimérie rozmnožuje pouze v pozdním věku.

Pomalu rostoucí ryby, které mají jenom několik potomků, jsou obzvlášť náchylné na vyhynutí, ohrožuje je například nadměrný rybolov nebo klimatická změna. Poznatky o délce jejich života mohou pomoci ochranářům přírody, aby prosadili přísnější opatření pro jejich ochranu, uvádí Bruno Ernande z univerzity v jihofrancouzském Montpellieru.

„Latimérie podle všeho mají ze všech mořských ryb jeden z nejpomalejších, možná dokonce nejpomalejší životní cyklus, který se víc podobá hlubokomořským žralokům,“ řekl Kélig Mahé z výzkumného ústavu v severofrancouzském Boulogne-sur-Mer.

„Naše výsledky naznačují, že může být ještě více ohrožená, než jsme čekali, kvůli svému zvláštnímu životnímu cyklu,“ dodal.

Nevymřely

O latimériích se dlouho předpokládalo, že jsou vyhynulé. Ze sítě ale tento exemplář u pobřeží Jihoafrické republiky v roce 1938 vytáhli rybáři. Vědci pak objevili dvě kolonie těchto ryb, jednu u východního pobřeží afrického kontinentu a druhou u indonéského ostrova Sulawesi. Africká populace je kriticky ohrožená, v tamních vodách patrně přežívá jen několik stovek jedinců.

Předchůdci latimérie se vyvinuli před zhruba 420 miliony lety, píše BBC. Ryby žijí v jeskyních u oceánského dna a mohou dorůst délky až 1,8 metru. Váží až přes 90 kilogramů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
před 11 hhodinami

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
před 17 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 18 hhodinami

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
před 20 hhodinami
Načítání...