Latimérie zaskočily biology. Mohou se dožívat až sta let

Latimérie, ryby označované také jako „živoucí fosilie“, mohou žít nezvykle dlouhou dobu – dokonce až sto let, uvádí nová studie francouzských vědců. Odborníci se dříve domnívali, že se dožívají kolem dvaceti let, nové odhady však naznačují, že mají podobně dlouhý život, jako třeba žraloci, napsal zpravodajský server BBC. Studie byla publikována v odborném časopise Current Biology.

Francouzský tým studoval šupiny exemplářů této ryby uchovaných v muzeu, podobně jako se podle letokruhů určuje stáří stromů. Domnívají se, že se latimérie rozmnožuje pouze v pozdním věku.

Pomalu rostoucí ryby, které mají jenom několik potomků, jsou obzvlášť náchylné na vyhynutí, ohrožuje je například nadměrný rybolov nebo klimatická změna. Poznatky o délce jejich života mohou pomoci ochranářům přírody, aby prosadili přísnější opatření pro jejich ochranu, uvádí Bruno Ernande z univerzity v jihofrancouzském Montpellieru.

„Latimérie podle všeho mají ze všech mořských ryb jeden z nejpomalejších, možná dokonce nejpomalejší životní cyklus, který se víc podobá hlubokomořským žralokům,“ řekl Kélig Mahé z výzkumného ústavu v severofrancouzském Boulogne-sur-Mer.

„Naše výsledky naznačují, že může být ještě více ohrožená, než jsme čekali, kvůli svému zvláštnímu životnímu cyklu,“ dodal.

Nevymřely

O latimériích se dlouho předpokládalo, že jsou vyhynulé. Ze sítě ale tento exemplář u pobřeží Jihoafrické republiky v roce 1938 vytáhli rybáři. Vědci pak objevili dvě kolonie těchto ryb, jednu u východního pobřeží afrického kontinentu a druhou u indonéského ostrova Sulawesi. Africká populace je kriticky ohrožená, v tamních vodách patrně přežívá jen několik stovek jedinců.

Předchůdci latimérie se vyvinuli před zhruba 420 miliony lety, píše BBC. Ryby žijí v jeskyních u oceánského dna a mohou dorůst délky až 1,8 metru. Váží až přes 90 kilogramů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Peruánští vědci zmapovali vliv pesticidů na rakovinu po celé zemi

Francouzští a peruánští vědci popsali nový způsob, jak na úrovni celé země mapovat vliv pesticidů na výskyt rakoviny. Studie zveřejněná v odborném časopise Nature Health ukázala v Peru výraznou prostorovou souvislost mezi vystavením pesticidům a vyšším výskytem některých typů rakoviny ve více než čtyř stech oblastech. Upozornil na to francouzský deník Le Monde.
před 18 hhodinami

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970. Maximální vzdálenosti od Země dosáhla posádka mise Artemis II v noci na úterý – dle NASA šlo o 406 771 kilometrů.
6. 4. 2026Aktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoSvětový den zdraví připomene i význam vědy

Jsou na vzestupu a mnohdy odolávají léčbě – houbové infekce. Světová zdravotnická organizace v posledních letech opakovaně upozorňuje, že představují rostoucí hrozbu pro lidské zdraví. Mikroskopické houby, plísně nebo kvasinky, způsobují různá onemocnění. Od menších kožních problémů až po nebezpečné nákazy postihující orgány. Jejich výzkumem se zabývají i čeští vědci. Právě význam vědy připomíná v úterý také Světový den zdraví.
před 21 hhodinami

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
5. 4. 2026
Načítání...