Ve zvláštních ekonomických zónách Asie kvete obchod s ohroženými zvířaty

Centry pašování zvířat a černého trhu s upytlačenými trofejemi jsou podle nové analýzy zejména zvláštní ekonomické zóny spojené s čínskou obchodní aktivitou. Právě tudy nejčastěji proudí šupiny luskounů, sloní kly, nebo přívěsky z želvoviny.

Mezinárodní organizace TRAFFIC sledovala v letech 2019 a 2020 více než tisícovku prodejních míst ve vybraných městech v Laosu, Thajsku, Vietnamu, Myanmaru a Kambodži. Během dvou let napočítali její inspektoři téměř 78 tisíc vystavených částí a výrobků z volně žijících živočichů. Více než 70 procent prodaných předmětů pocházelo ze slonů, nejčastěji byly vyrobené ze slonoviny. 

Ukázalo se také, že cestovní omezení kvůli pandemii covidu-19 sice snížila obchodní aktivitu a položky, jako je slonovina, se prodávaly jen v menších objemech, stále však zůstávaly široce dostupné.

„Rozmanitost a rozšířenost nelegálního obchodu s volně žijícími živočichy a volně rostoucími rostlinami na několika místech zdůraznila, že možnosti usnadňující nelegální obchod nejenže zůstaly, ale v některých případech se ještě rozšířily,“ uvedl TAFFIC v tiskovém prohlášení.

Zásadní roli v tomto obchodu hrají takzvané zvláštní ekonomické zóny, které vznikají ve spolupráci mezi lokálními a čínskými společnostmi. Autoři konkrétně upozorňují na ekonomické zóny Boten a Bokeo v Laosu a Sihanoukville v Kambodži.

Tak trošku jiná města

Zvláštní ekonomické zóny jsou rozšířené v řadě míst světa; jejich hlavním cílem je podporovat ekonomiku země tím, že v nějaké jasně vymezené geografické oblasti ulehčí pravidla pro podnikání. Fungují tak, že nabízí ekonomická práva odlišná od normálních ekonomických práv dané země, například nižší daně nebo celní osvobození.

Čína začala s vytvářením takových zón v první polovině osmdesátých let dvacátého století – chtěla tak umožnit příliv investic v zahraničí. Původních šest speciálních ekonomických zón se rychle rozrostlo a začaly vznikat další. V současné době existuje v Číně 15 zón volného obchodu, 23 ekonomických a průmyslových zón na úrovni městských prefektur a 53 nových oblastí ve velkých a středně velkých městech, které jsou zaměřené na různá průmyslová odvětví.

Staly se také inspirací pro podobná území v zahraničí, kde podnikají čínské společnosti, nejčastěji v zemích, které s Čínou sousedí. Existují sice proto, aby usnadnily obchod, investice a hospodářský růst, ale jejich zvláštní obchodní zákony a zaměření na otevřený obchod přispěly také k rozkvětu nelegálních obchodů s volně žijícími živočichy, uvedl TRAFFIC.

Velká část poptávky po zakázaných produktech z volně žijících zvířat v těchto regionech pochází od čínských turistů, tvrdí odborníci. Před zákazem cestování na začátku pandemie, který zastavil příjezdy, navštěvovalo pět zemí dolního Mekongu přibližně 20 milionů čínských turistů ročně.

Záplava investic, které sem tímto způsobem řadu let proudila, ovlivnila rozvoj zvláštních ekonomických zón, jako jsou Boten, Bokeo a Sihanoukville, a proměnila je v centra s kasiny. Podle K Yogananda, zástupce Světového fondu na ochranu přírody, který působí v Laosu, byly výdaje čínských turistů před pandemií také hnacím motorem obchodu s divokou přírodou v regionu.

Co (ne)změnila pandemie

Když Čína v roce 2017 zakázala obchodování se slonovinou na svém území, přesunul se podle TRAFFICu tento obchod právě do regionu Velkého Mekongu. „Je zde hodně čínských turistů, takže i když jen malá část z nich nakupuje slonovinu a další produkty z volně žijících zvířat, je to stále obrovský objem,“ popisuje Yoganand. „Poptávka po slonovině v rámci Číny od zákazu v roce 2017 poklesla, ale turisté stále vyjíždějí do jiných regionů, kde se s ní dál obchoduje,“ dodal.

Ačkoli se obchodní aktivita v uplynulém roce zmírnila, protože omezení na hranicích znemožnila cestování a současně ztížila obchodníkům možnost dovážet nelegální produkty, dopady postpandemie na obchod s volně žijícími zvířaty se podle TRAFFICu teprve uvidí.

„Lidé jsou teď mnohem uvědomělejší, vidí tuto souvislost mezi obchodem s volně žijícími zvířaty a pandemií. Doufáme, že alespoň někteří potenciální kupci se v budoucnu nákupům artefaktů vyrobených z volně žijících zvířat vyhnou,“ řekl Yoganand. „Ale samozřejmě, že velká část tohoto obchodu je také o marketingu. Obchodníci, pašeráci a překupníci budou reagovat a mohou teď přijít s novými produkty a marketingovými technikami, aby zvýšili prodej. To by mohlo vyvážit některé pozitivní věci, které se dějí, a my musíme být ostražití,“ dodal.