Inzerenti chtějí vstupovat do lidských snů. Skupina čtyřiceti vědců je proti

Lidská touha ovládat vlastní sny není nová; středokoškoláci by se chtěli ve spánku připravit na maturitu, senioři by si rádi přivolali snové vzpomínky na své odešlé blízké. Nyní ovšem touží po ovládání spánku také velcí inzerenti – a experti varují, že tento záměr není nemožný.

Skupina čtyřiceti expertů na sny a spánek v otevřeném dopise, který vyšel na webu EOS, varuje před záměrem vlivných společností, které chtějí pomocí obrazových a zvukových klipů inženýrsky přenášet reklamní obsah do snů ochotných spotřebitelů.

„Ovlivňování snů reklamou není žádný zábavní trik, ale velmi šikmá plocha s reálnými dopady,“ píší. „Naše sny se nesmí stát jen dalším hřištěm pro firemní inzerenty,“ varují v poselství, které požaduje přísný zákaz jakékoliv komerční manipulace se sny. 

Pokusy o ovlivňování snů mají v lidských dějinách dlouhou tradici. Doklady existují už ze čtvrtého století před Kristem, kdy Řekové – ve snaze zbavit se nemoci – spali na hliněných lůžkách v chrámech boha Asklépia a doufali, že vstoupí do takzvané enkoimézy, tedy stavu navozeného snění, v němž se jim zjeví lék.

Napříč kulturami se k cíleným zásahům do snů využíval obraz, zvuky, silné smyslové podněty, ale i přírodní nebo později chemické látky, meditace nebo modlitby; moderní věda ovšem otevřela zcela nové možnosti.

Experimenty a „inkubace“

Vědci dnes mohou na základě sledování mozkových vln, pohybů očí, a dokonce i chrápání určit, kdy většina lidí vstupuje do fáze spánku, v níž se odehrává většina snů – do takzvané fáze rychlých očních pohybů (REM).

Prokázali také, že vnější podněty, jako jsou zvuky, vůně, světla a řeč, mohou měnit obsah snů. A letos vědci dokázali komunikovat přímo s lidmi, kteří prožívají lucidní sny (tedy s těmi, kdo jsou si vědomí, že spí a sní) a přiměli je odpovídat na otázky a řešit matematické problémy ve spánku. 

„Lidé jsou ve spánku obzvláště zranitelní,“ podotýká Adam Haar, kognitivní vědec a doktorand na Massachusettském technologickém institutu, který je spoluautorem výše zmíněného varovného dopisu.

Haar vynalezl rukavici Dormio, která sleduje spánkové vzorce a navádí své nositele ke snění o konkrétních tématech přehráváním zvukových signálů, když spáč dosáhne vnímavé fáze spánku. Říká, že v posledních dvou letech ho kontaktovaly tři velké společnosti a požádaly ho o pomoc při projektech „inkubace“ snů. Pomáhal už s jedním projektem souvisejícím s hrami, ale říká, že se mu nechtělo podílet na žádných reklamních kampaních.

Vodopád a limonáda

Pozornost firem přitáhla také práce výzkumnice snů z Harvardovy univerzity Deirdre Barrettové. Ve studii z roku 1993 požádala 66 vysokoškolských studentů, kteří navštěvovali kurz o snech, aby si vybrali nějaký osobní nebo studijní problém, zapsali si ho a přemýšleli o něm každý večer alespoň týden před spaním. Na konci studie téměř polovina z nich uvedla, že se jim zdají sny související s daným problémem.

Podobná je i práce publikovaná v roce 2000 v časopise Science, v níž harvardští neurovědci požádali lidi, aby po tři dny hráli několik hodin počítačovou hru Tetris. Více než šedesát procent hráčů později uvedlo, že jim hra vstupuje i do snů.

V letošním roce požádala Barrettovou o pomoc společností Molson Coors Beverage Company. Ta spustila masivní on-line reklamní kampaň, která probíhala během Super Bowlu. Podle jejích pokynů nechala společnost Coors, která má ve svém logu hory a vodopády, osmnáct lidí (z toho dvanáct placených herců) těsně před usnutím sledovat devadesátisekundové video s tekoucími vodopády, chladným horským vzduchem a pivem Coors. Podle videa na YouTube dokumentujícího tuto snahu pět účastníků po procitnutí z REM fáze uvedlo, že se jim zdálo o pivu Coors nebo o limonádě.

Barrettová časopisu Science řekla, že tento pokus nepovažuje za skutečný experiment, a v nedávném příspěvku na blogu přiznala, že reklama společnosti použila vědeckou terminologii „pro pokus o ovládání mysli“, což je v rozporu s radou, kterou jí poskytla.

Expertka na sny si nemyslí, že by tyto snahy byly příliš úspěšné – krom toho, že fungují jako PR, moc velkou účinnost nemají. „Samozřejmě, že můžete někomu pouštět reklamu, když spí, ale pokud jde o to, že by měly silný účinek, existuje jen málo důkazů.“ Ovlivňování snů podle ní není příliš efektivní, co se týká poměru cena-výkon, pokud by se srovnalo s tradičními reklamními kampaněmi.

Alexa a tsunami

Podle jiných vědců, kteří se pod otevřený dopis podepsali, skutečné nebezpečí neleží v současnosti, ale spíše v potenciálu, který může být podpořen budoucími technologiemi v dalších letech.

„Vidíme vlnky, z nichž vznikne tsunami, ale většina lidí zatím jen spí na pláži a nic si neuvědomuje,“ popisuje Antonio Zadra z Montrealské univerzity. Harvardský neurovědec Robert Stickgold, který vedl výše zmíněnou studii se hrou Tetris, je ještě důraznější: „Přicházejí si pro vaše sny a většina lidí ani neví, že to mohou udělat.“ 

Autoři dopisu upozorňují, že neexistují žádná pravidla ani omezení, která by se snovou reklamou zabývala; společnosti by proto v budoucnu mohly začít používat chytré reproduktory, jako je Alexa, k detekci spánkových fází lidí a přehrávání zvuků, které by ovlivnily spánek uživatelů.

„Je snadné si představit svět, ve kterém se chytré reproduktory – v současné době je má ve svých ložnicích čtyřicet milionů Američanů – stanou nástrojem pasivní, nevědomé noční reklamy, ať už s naším svolením, nebo bez něj,“ uvádí se v dopise, který autoři zaslali americké senátorce Elizabeth Warrenové.

Na takový svět se vyplatí připravit, říká Dennis Hirsch, profesor práva a odborník na ochranu soukromí na Ohio State University v Columbusu. Současně se ale domnívá, že případnou spánkovoou guerillu obchodních gigantů již nyní dostatečně reguluje americká legislativa; i spánek se totiž podle něj dá považovat za „médium“ a mediální reklamu americké federální zákony omezují, stejně jako užívání podprahových sdělení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Invazní komár japonský se trvale usadil v Česku

V Česku se trvale usadil komár japonský. Tento invazní druh je schopný přenášet virová onemocnění, jako jsou západonilská horečka, horečka dengue nebo chikungunya, uvádí Státní zdravotní ústav (SZÚ). Podle Jiřího Černého z České zemědělské univerzity (ČZU), který se na výzkumu podílel, nepředstavuje zatím komár japonský pro lidi v tuzemsku bezprostřední riziko.
10:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vypadá moc malá. Africká unie vyzývá ke změně map

Vlády a mezinárodní organizace by měly přestat používat Mercatorovo zobrazení map světa, vyzývá Africká unie (AU). Podpořila tak kampaň na africkém kontinentě, jež kritizuje toto zobrazení, protože světadíl opticky zmenšuje.
před 1 hhodinou

NASA objevila další měsíc Uranu

Vědci objevili za použití teleskopu Jamese Webba další měsíc planety Uran, oznámil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Jde v pořadí o devětadvacátý identifikovaný měsíc této planety, zřejmě ale není poslední. Při předchozích pozorováních vědci měsíc nezaznamenali zřejmě kvůli jeho malým rozměrům.
před 5 hhodinami

„Pili jsme černý déšť.“ Co atomová bomba způsobila v Hirošimě a Nagasaki

Vedle extrémní síly a ničivosti vyvolávaly jaderné zbraně už od svého objevu strach kvůli radiačním důsledkům. Kvůli nim lidé v Hirošimě a Nagasaki umírali týdny, měsíce, ale dokonce i celé roky po explozi.
před 6 hhodinami

Vztahů lidí a robotů bude přibývat. Stroje jsou v nich skvělé, říká expert

Virtuální společníci a společnice, kteří v digitálním světě plní každé lidské přání, už jsou empatičtější než průměrný živý člověk. Mezi mladými lidmi už je komunikace s nimi stejně rozšířená jako ta s vrstevníky.
před 7 hhodinami

V Brně vyvíjejí nová antibiotika z organismů z Antarktidy

Tým vědců ze tří brněnských univerzit vyvíjí nová antibiotika, která mohou pomoci proti odolným bakteriím. Účinné mikroorganismy objevili ve vzorcích půdy přivezených z expedic v Antarktidě. Kromě vývoje antibiotik zkoumá vědecký tým i další možnosti využití antarktických organismů – mohly by přispět například k léčbě rakoviny nebo k ochraně rostlin před mrazy. Česká polární stanice funguje už téměř dvacet let a další vědecká výprava se tam chystá v lednu.
před 7 hhodinami

Stovky ametystů ukrývalo přízemí kroměřížského zámku

Vrstva malty v přízemí kroměřížského zámku, který je památkou UNESCO, ukrývala stovky ametystů. Při odborném průzkumu zámeckých grott, tedy umělých jeskyní, je objevila Jana Zapletalová, vedoucí katedry dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Polodrahokamy jsou součástí výzdoby grott. Část ametystů byla v minulosti ze zámku zcizena. Kdy byly zbývající drahé kameny vědomě zakryty maltou, se zatím zjistit nepodařilo, řekla Zapletalová. Objev má podle ní mezinárodní význam.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Tisíce sumců šplhaly na brazilskou skálu

Na kolmé skále pod vodopády řeky Aquidauana biologové pozorovali tisíce ryb, které se pokoušely tuto vysokou překážku překonat. Vědci až doposud nic takového u tohoto druhu neviděli.
včera v 11:11
Načítání...