Inzerenti chtějí vstupovat do lidských snů. Skupina čtyřiceti vědců je proti

Lidská touha ovládat vlastní sny není nová; středokoškoláci by se chtěli ve spánku připravit na maturitu, senioři by si rádi přivolali snové vzpomínky na své odešlé blízké. Nyní ovšem touží po ovládání spánku také velcí inzerenti – a experti varují, že tento záměr není nemožný.

Skupina čtyřiceti expertů na sny a spánek v otevřeném dopise, který vyšel na webu EOS, varuje před záměrem vlivných společností, které chtějí pomocí obrazových a zvukových klipů inženýrsky přenášet reklamní obsah do snů ochotných spotřebitelů.

„Ovlivňování snů reklamou není žádný zábavní trik, ale velmi šikmá plocha s reálnými dopady,“ píší. „Naše sny se nesmí stát jen dalším hřištěm pro firemní inzerenty,“ varují v poselství, které požaduje přísný zákaz jakékoliv komerční manipulace se sny. 

Pokusy o ovlivňování snů mají v lidských dějinách dlouhou tradici. Doklady existují už ze čtvrtého století před Kristem, kdy Řekové – ve snaze zbavit se nemoci – spali na hliněných lůžkách v chrámech boha Asklépia a doufali, že vstoupí do takzvané enkoimézy, tedy stavu navozeného snění, v němž se jim zjeví lék.

Napříč kulturami se k cíleným zásahům do snů využíval obraz, zvuky, silné smyslové podněty, ale i přírodní nebo později chemické látky, meditace nebo modlitby; moderní věda ovšem otevřela zcela nové možnosti.

Experimenty a „inkubace“

Vědci dnes mohou na základě sledování mozkových vln, pohybů očí, a dokonce i chrápání určit, kdy většina lidí vstupuje do fáze spánku, v níž se odehrává většina snů – do takzvané fáze rychlých očních pohybů (REM).

Prokázali také, že vnější podněty, jako jsou zvuky, vůně, světla a řeč, mohou měnit obsah snů. A letos vědci dokázali komunikovat přímo s lidmi, kteří prožívají lucidní sny (tedy s těmi, kdo jsou si vědomí, že spí a sní) a přiměli je odpovídat na otázky a řešit matematické problémy ve spánku. 

„Lidé jsou ve spánku obzvláště zranitelní,“ podotýká Adam Haar, kognitivní vědec a doktorand na Massachusettském technologickém institutu, který je spoluautorem výše zmíněného varovného dopisu.

Haar vynalezl rukavici Dormio, která sleduje spánkové vzorce a navádí své nositele ke snění o konkrétních tématech přehráváním zvukových signálů, když spáč dosáhne vnímavé fáze spánku. Říká, že v posledních dvou letech ho kontaktovaly tři velké společnosti a požádaly ho o pomoc při projektech „inkubace“ snů. Pomáhal už s jedním projektem souvisejícím s hrami, ale říká, že se mu nechtělo podílet na žádných reklamních kampaních.

Vodopád a limonáda

Pozornost firem přitáhla také práce výzkumnice snů z Harvardovy univerzity Deirdre Barrettové. Ve studii z roku 1993 požádala 66 vysokoškolských studentů, kteří navštěvovali kurz o snech, aby si vybrali nějaký osobní nebo studijní problém, zapsali si ho a přemýšleli o něm každý večer alespoň týden před spaním. Na konci studie téměř polovina z nich uvedla, že se jim zdají sny související s daným problémem.

Podobná je i práce publikovaná v roce 2000 v časopise Science, v níž harvardští neurovědci požádali lidi, aby po tři dny hráli několik hodin počítačovou hru Tetris. Více než šedesát procent hráčů později uvedlo, že jim hra vstupuje i do snů.

V letošním roce požádala Barrettovou o pomoc společností Molson Coors Beverage Company. Ta spustila masivní on-line reklamní kampaň, která probíhala během Super Bowlu. Podle jejích pokynů nechala společnost Coors, která má ve svém logu hory a vodopády, osmnáct lidí (z toho dvanáct placených herců) těsně před usnutím sledovat devadesátisekundové video s tekoucími vodopády, chladným horským vzduchem a pivem Coors. Podle videa na YouTube dokumentujícího tuto snahu pět účastníků po procitnutí z REM fáze uvedlo, že se jim zdálo o pivu Coors nebo o limonádě.

Barrettová časopisu Science řekla, že tento pokus nepovažuje za skutečný experiment, a v nedávném příspěvku na blogu přiznala, že reklama společnosti použila vědeckou terminologii „pro pokus o ovládání mysli“, což je v rozporu s radou, kterou jí poskytla.

Expertka na sny si nemyslí, že by tyto snahy byly příliš úspěšné – krom toho, že fungují jako PR, moc velkou účinnost nemají. „Samozřejmě, že můžete někomu pouštět reklamu, když spí, ale pokud jde o to, že by měly silný účinek, existuje jen málo důkazů.“ Ovlivňování snů podle ní není příliš efektivní, co se týká poměru cena-výkon, pokud by se srovnalo s tradičními reklamními kampaněmi.

Alexa a tsunami

Podle jiných vědců, kteří se pod otevřený dopis podepsali, skutečné nebezpečí neleží v současnosti, ale spíše v potenciálu, který může být podpořen budoucími technologiemi v dalších letech.

„Vidíme vlnky, z nichž vznikne tsunami, ale většina lidí zatím jen spí na pláži a nic si neuvědomuje,“ popisuje Antonio Zadra z Montrealské univerzity. Harvardský neurovědec Robert Stickgold, který vedl výše zmíněnou studii se hrou Tetris, je ještě důraznější: „Přicházejí si pro vaše sny a většina lidí ani neví, že to mohou udělat.“ 

Autoři dopisu upozorňují, že neexistují žádná pravidla ani omezení, která by se snovou reklamou zabývala; společnosti by proto v budoucnu mohly začít používat chytré reproduktory, jako je Alexa, k detekci spánkových fází lidí a přehrávání zvuků, které by ovlivnily spánek uživatelů.

„Je snadné si představit svět, ve kterém se chytré reproduktory – v současné době je má ve svých ložnicích čtyřicet milionů Američanů – stanou nástrojem pasivní, nevědomé noční reklamy, ať už s naším svolením, nebo bez něj,“ uvádí se v dopise, který autoři zaslali americké senátorce Elizabeth Warrenové.

Na takový svět se vyplatí připravit, říká Dennis Hirsch, profesor práva a odborník na ochranu soukromí na Ohio State University v Columbusu. Současně se ale domnívá, že případnou spánkovoou guerillu obchodních gigantů již nyní dostatečně reguluje americká legislativa; i spánek se totiž podle něj dá považovat za „médium“ a mediální reklamu americké federální zákony omezují, stejně jako užívání podprahových sdělení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Opatření proti slintavce a kulhavce přibývá. Podívejte se, kam se nyní nesmí chodit

Slintavka a kulhavka (SLAK) je nemoc, která postihuje celou řadu hospodářských zvířat. Způsobuje u nich velké zdravotní problémy, které mohou končit smrtí – a to natolik, že se v Evropě země dohodly na přísných pravidlech.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Mrazy mohou poškodit ovoce. Největší riziko bude v neděli

O víkendu se v České republice výrazně ochladí. Pokles teplot může na některých místech ohrozit ovocné stromy. V dubnu přitom nemusí jít o poslední takový případ.
před 19 hhodinami

Archeologové našli ve Vídni kostry 150 legionářů. Zemřeli při katastrofě

Archeologové ve Vídni našli v masovém hrobě kosterní pozůstatky asi 150 vojáků z prvního století z doby římské říše. Oznámilo to ve svém magazínu Muzeum města Vídně. Experti tento kosterní nález považují za mimořádně vzácný, protože až do třetího století se mrtvá těla mnohem častěji zpopelňovala.
3. 4. 2025

Roztěkanost, problémy s organizací času, zapomínání. ADHD se týká i dospělých

ADHD netrpí jen děti, ale i dospělí. Ženy s touto poruchou jsou podle autorek knihy „Roztěkané“ doslova poddiagnostikované. Na rozdíl od mužů se o ní často dozvídají až v dospělosti po porodu. Prostřednictvím desítek příběhů se Klára Kubíčková a Jana Srncová, které se s ADHD samy potýkají, snaží dát návod jiným ženám, jak s diagnózou bojovat nebo jak ji poznat.
3. 4. 2025
Načítání...