Vědci dokázali vrátit zrak slepému muži, využili genovou terapii

Osmapadesátiletý pacient, který byl od narození nevidomý kvůli dědičné genetické nemoci, získal částečně zrak díky inovativní technice, která propojuje genovou terapii a světelnou stimulaci. O vědeckém úspěchu mezinárodních týmů z Francie, Spojených států a Švýcarska napsal časopis Nature Medicine. Technika, odborně nazývaná optogenetika, byla podle autorů článku úspěšně na člověku použita poprvé.

Pacient, který se účastnil studie, trpěl nemocí nazývanou retinitis pigmentosa, což je progresivní degenerativní onemocnění oka, které způsobuje poškození sítnice a obvykle nakonec vede ke slepotě. Zatímco na začátku léčby pacient nerozeznal světlo a tmu, po terapii je schopen rozpoznat předměty a dotknout se jich, píše agentura AFP.

Pokud má člověk normální zrak, receptory světla na sítnici používají proteiny schopné reagovat na světlo – takzvané opsiny. Ty předávají vizuální informace do mozku. Aby se obnovila citlivost na světlo, pacientovi byl injekčně podán gen kódující jeden z těchto proteinů, který detekuje žluté světlo, vysvětluje princip studie AFP.

Nový zrak během půlroku

Po pěti měsících od aplikace nové genetické informace, když mělo tělo dostatek času na produkci proteinu v dostatečném množství, pacient zkusil speciální cvičení. Měl při nich na očích brýle s kamerou, které vyvinuli vědci přesně pro tento pokus. Pomocí brýlí promítali žluté obrázky přímo na sítnici pacienta. „Po sedmi měsících začal vykazovat známky zlepšení zraku,“ uvádí ve zprávě výzkumný ústav zaměřený na zrak z pařížské Sorbonny. „Za pomoci brýlí je teď pacient schopen lokalizovat, počítat a dotknout se předmětů,“ uvádí zpráva citovaná AFP.

Při pokusu dotknout se sešitu uspěl pacient v 92 procentech případů, kontakt s krabičkou od svorek byl úspěšný jen ve 36 procentech. Při vizuálním počítání kelímků byly úspěšné zhruba dvě třetiny pokusů.

Retinitis pigmentosa, do češtiny někdy překládána také jako pigmentová retinopatie, postihuje asi jednoho člověka ze 3500. Optogenetika existuje již více než dvacet let, dosud se ale používala zejména k základnímu výzkumu. Tento mezinárodní projekt je první, který použil klinické testy a dosáhl úspěchu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 8 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.