Vědci varují před pandemickým potenciálem ptačí chřipky. V Rusku se už přenesla z drůbeže na lidi

Čínští vědci vydali v odborném časopise Science článek, ve kterém doporučují zvýšená bezpečnostní opatření kvůli nákaze sedmi ruských dělníků virem ptačí chřipky. Autoři studie varují, že kmen ptačí chřipky H5N8 má pandemický potenciál.

Tento nový kmen chřipkového viru se poprvé objevil v Číně roku 2010, tehdy se jím nakazila kachna. Pak se virus rychle šířil dál: do roku 2014 byla zaznamenána ohniska v Japonsku a Jižní Koreji u domácích i volně žijících ptáků. A do roku 2016 byl nalezen u ptáků v Indii, Rusku, Mongolsku, USA a částech Evropy. Do roku 2020 byla ohniska zaznamenána ve 46 zemích.

Podle autorů této práce je z krátké historie této nemoci jasné, že virus je schopen se velmi efektivně a rychle šířit. Ještě znepokojivější je podle nich ale zpráva z loňského prosince, kdy se ukázalo, že infekce virem H5N8 zasáhla sedm zaměstnanců ptačí farmy v Rusku. Tyto informace byly oficiálně potvrzené letos v únoru.

Několik dobrých zpráv

Nakažení neměli žádné příznaky nemoci, na to, že jsou infikovaní, se přišlo při testech z bezpečnostních důvodů a nic ani zatím nenasvědčuje tomu, že by byl virus přenosný z jednoho člověka na druhého. Autoři ale poukazují na to, že jakmile dojde k překročení mezidruhové hranice, obvykle netrvá příliš dlouho, než se virus adaptuje na další oběti.

Upozorňují na to, že virus přesně tohle už dokázal, když nejprve přeskočil z kachny na kachnu, ale pak na další druhy ptáků. Konstatují také, že virus byl značně smrtící s masivním umíráním drůbeže v mnoha ohniscích. Ruští dělníci byli například otestováni poté, co v jejich chovu uhynulo 101 tisíc slepic a kuřat.

Autoři studie netvrdí, že je už na světě další nezastavitelná pandemie. Naopak ujišťují, že ještě není pozdě přijmout preventivní opatření, která by mohla zabránit rychlému šíření nemoci – ať už ve fázi, než přeskočí na člověka, nebo i potom.

Bedlivý dohled nad zemědělskými družstvy, tržišti i volně žijícími ptáky by měl v kombinaci se zavedením standardních hygienických a protiepidemických opatření šíření viru zpomalit – farmaceutické společnosti by tak měly dostatek času vyvinout proti této nemoci účinnou vakcínu. 

Ptačí chřipka v Česku

Právě kmen H5N8 ptačí chřipky byl opakovaně prokázán v České republice. Od roku 2017 se u nás objevuje často, roku 2020 se kvůli několika ohniskům muselo vybít 137 tisíc ptáků, předtím v roce 2017 jich utratili 98 tisíc. Stejný kmen se v Česku šíří i letos – zejména v Plzeňském kraji a na Benešovsku. Veterináři museli zlikvidovat několik velkochovů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 9 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 10 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 13 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...