„Uvařil jsem si kafe, osprchoval se a zavolal ženě.“ Virolog Rice popsal svou reakci na Nobelovu cenu za výzkum žloutenky

57 minut
Charles Rice hostem pořadu Hyde Park Civilizace
Zdroj: ČT24

„Bylo to hodně zvláštní probuzení,“ vzpomíná na noc, kdy se dozvěděl, že získal Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství Charles Rice. Díky jeho práci se otevřela cesta k léčení žloutenky typu C. Virolog byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace. Tématem byly například také důvody, proč na tuto nemoc ještě neexistuje vakcína nebo třeba spolupráce s českými vědci na výzkumu encefalitidy.

„My vědci máme obrovské štěstí. Můžeme dělat to, co opravdu chceme, děláme svůj koníček. To není jako že přijdete do práce, něco tam uděláte, pak v pět zazvoní zvonek a jdete pryč si dělat něco svého. Já myslím, že spousta z nás by se nejradši hned pustila do dalšího experimentu. Proto se považuji za hobbyholika,“ říká Charles Rice. 

„Víceméně náhodou“

Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství získal Rice loni. Prestižní ocenění spolu s ním dostali Harvey J. Alter a Michael Houghton. Práce laureátů za rok 2020 byla podle komise Nobelových cen důležitá pro vytvoření senzitivních testů a antivirových nových léků, které jsou velice efektivní proti viru žloutenky typu C.

Rice se věnuje základnímu výzkumu. To, že se podílel se na vývoji léku, který se nyní využívá, bylo podle něj dost nečekané. „K práci s hepatitidou typu C jsem se dostal víceméně náhodou,“ uvedl v Hyde Parku Civilizace. 

„Nový virus mě zajímal čistě z hlediska právě základní vědy – jak se dostává do buňky, jak se replikuje, jak způsobuje to onemocnění. V těchto raných fázích, když jsme začínali se studiem nového infekčního patogenu, jako je hepatitida typu C, to se velmi těžko předvídá, kam se ten obor za další rok, deset let nebo v některých případech za sto let vyvine,“ poznamenal. Dodal, že na některých virových onemocněních vědci pracují od doby, co vůbec ví, že existují. „Byla to jízda,“ prohlásil. 

  • Jedná se o infekční zánětlivé onemocnění jater. Podle Světové zdravotnické organizace je celosvětově nakaženo asi 71 milionů lidí.
  • Více než tři čtvrtiny nemocných o své infekci nevědí. Chronická nákaza většinou žádné příznaky nemá. Může ale vyústit v jaterní cirhózu, selhání jater nebo rakovinu.

Kolik životů pomohl zachránit, Rice z hlavy neví. „ Ale myslím, že ne dost,“ poznamenal. „U hepatitidy C je pořád problém, že nejsme schopni identifikovat lidi, kteří jsou infikovaní, a u těch, u kterých už diagnózu máme, není dost efektivní zahájit léčbu a pak ji taky dokončit,“ vysvětlil.

Odhadl, že jsou miliony lidí, kteří už léčbou prošli a je tak u nich nižší riziko, že se u nich rozvine nějaké závažné onemocnění jater. „Myslím ale, že to nestačí,“ tvrdí Rice.

Od žluté zimnice ke žloutence typu C

Rice na hepatitidě typu C začal pracovat díky tomu, že se dříve zabýval žlutou zimnicí.  „Jednalo se v podstatě o náhodné setkání,“ prohlásil. Uvedl, že když dokončoval vysokou školu, tak se začal zajímat o flaviviry. Právě žlutá zimnice je podle něj v tomto ohledu prototypické onemocnění a on se svými kolegy tehdy chtěl přečíst sekvenci této choroby.

Ve výzkumu onemocnění pak pokračoval i poté, co nastoupil na Washingtonskou univerzitu. Poté byla objevena hepatitida C. „Řekli jsme si, že tohle se vlastně dost podobá žluté zimnici,“ vzpomínal Rice s tím, že se jí pak začal věnovat.

  • Jde o nebezpečné virové krvácivé horečnaté onemocnění. Přenáší jej komáři. Jméno nemoci je odvozené podle žloutenkového symptomu. Ten se objevuje u části nakažených. Nemoc způsobuje arbovirus čeledi Flaviviridae. Od třicátých let 20. století proti němu existuje vakcína.

Výzkum hepatitidy C byl dlouhý a složitý. Zatímco Harvey J. Alter při testování pacientů, kteří trpěli po transfúzi záněty jater, upozornil na to, že je třeba hledat nový virus, Michael Houghton jej dokázal v roce 1989 pojmenovat a po velmi dlouhém výzkumu zjistil jeho genetickou informaci.

Charles Rice pak virus spojil se záněty jater. Prokázat se to jeho týmu podařilo v roce 1997. „V té době jsme si byli už dost jistí, že ten virus je opravdu tím, co tu nemoc způsobuje, že tam velmi pravděpodobně není nic jiného, nějaká další neznámá entita, která je potřeba kromě viru, aby vyvolala infekci, ale z naší strany to byl takový formální důkaz, na molekulární úrovni jsme potvrdili, že to opravdu platí,“ uvedl Rice.

Řada otázek zůstává

Virus hepatitidy C může způsobovat jak akutní, tak chronickou chorobu. Někdy lidé roky netuší, že jsou infikovaní. Okolo třiceti procent nakažených se dokáže spontánně do šesti měsíců od infekce bez léčby viru zbavit.

Proč tomu tak je, vědci v současnosti zcela neví. „Pořád máme spoustu nezodpovězených otázek ohledně toho, proč někteří lidé dokáží tu infekci vyřešit sami od sebe, a jiní ne,“ poznamenal Rice. „Myslíme si, že to asi částečně souvisí s imunitní reakcí na buněčné úrovni, ale popravdě je to pořád trochu záhada,“ uvedl s tím, že vědci nejsou schopni předpovědět, kdo se infekce bude schopný zbavit sám, a z koho se naopak stane chronický pacient.

Moderní, vysoce účinná léčba

Jak bylo uvedeno výše, v současnosti už v tomto ohledu existují efektivní možnosti léčby. První generace léků, což byla kombinace ribavirinu a interferonu, nebyla tak efektivní jako ta nová, která je nyní dostupná. Navíc také způsobovala syndromy podobné chřipce.

„Nová generace už se teď opravdu široce používá a jsou tam inhibitory proteázy, virové proteázy, a taky inhibitory RNA polymerázy,“ uvedl Rice. „To je vlastně ten motor, který pohání syntezi nového genomu, enzym, který vyrábí RNA, to si bere ten virus s sebou. Tyhle polymerázy jsou oblíbeným cílem i u léků proti HIV, proti hepatitidě B a staly se jedním ze základních kamenů i léčby hepatitidy C,“ upřesnil.

„S interferonem byl problém, že měl opravdu hodně vedlejších účinků, takže jsme chtěli něco bez něj. Navíc interferon bylo nutné vpravovat injekcí, takže vždycky je lepší si vzít pilulku, protože to je jednodušší,“ dodal s tím, že to se v roce 2014 povedlo. „Dnes už máme antivirotika, která jsou schopna vyléčit prakticky každého,“ řekl Rice.

Dodal, že samozřejmě záleží na tom, jak moc konkrétní pacient léčbu dodržuje. Bezpečně lze ale podle Rice uvádět, že tyto přípravky mají více než 95procentní účinnost. „Pokud ale lidé léčbu nezanedbávají a dokončí ji, tak je to prakticky každý,“ uvedl. Pravděpodobnost, že se neuzdraví, je tak velmi malá.

Léčba hepatitidy typu C
Zdroj: ČT24/IKEM

Dosud neexistující vakcína

Dalším z témat Hyde Parku Civilizace byla také otázka očkování proti žloutence typu C, které zatím není dostupné. Důvodů, proč je vakcínu proti této nemoci obtížné vytvořit, je podle Rice mnoho. „Je tam celá řada aspektů, a proto to je celou dobu tak strašně složitý problém,“ vysvětlil. „Pořád si myslím, že stojí za to na tom pracovat,“ dodal.

Jedna z věcí je historie této infekce, domnívá se Rice. „Většina lidí není schopná eliminovat ten virus přirozeně,“ uvedl. U těch lidí, kteří to dokáží, se navíc infekce může kdykoliv znovu objevit. „Takže imunita netrvá nijak dlouho,“ poznamenal Rice.

Virus je navíc podle něj neuvěřitelně variabilní. „Takže máte nějakého kandidáta na vakcínu, ale otázka je, jestli vás opravdu ochrání proti všem těm šesti hlavním genotypům, které známe a jež se od sebe docela dost liší,“ vysvětlil.

Snahu o zisk očkovací látky pak také ovlivnil nástup účinné léčby. „Ty firmy, které by byly schopné vakcínu vyvinout, se podívaly na to, jak úspěšná ta léčba je a řekly si: bude pro vakcínu vůbec nějaký trh?“ dodal Rice. 

„Hodně zvláštní probuzení“

Rozhovor v Hyde Parku Civilizace se dotkl také Nobelovy ceny. Když se Charles Rice loni dozvěděl, že toto prestižní ocenění získal, byla ještě noc. „Po takovém telefonátu ve 4:30 ráno se nemůžete otočit na druhý bok a jít zas spát. Myslím, že jsem si šel uvařit kafe,“ vylíčil v Hyde Parku Civilizace. „Pak jsem se osprchoval, zavolal manželce, protože ta byla v domě, který máme asi hodinu za městem,“ vzpomínal. 

Potom podle svých slov čekal a díval se na oficiální oznámení. „Protože jsem tomu asi ještě pořád úplně nevěřil. Říkal jsem si, že by to mohl být nějaký vtípek nebo něco takového,“ dodal. Jednalo se podle něj o „hodně zvláštní probuzení“. 

Spolupráce s Čechy

V neposlední řadě pak Rice pohovořil o své spolupráci s českými vědci. Jeho laboratoř totiž spolupracovala s týmem Daniela Růžka. „Bylo to skvělé. Já jsem se vlastně vrátil ke svým kořenům, protože studujeme skupinu virů, kterým se říká arboviry. Jsou to viry přenášené hmyzem – komáry a klíšťaty,“ uvedl s tím, že klasickým případem jsou flaviviry, kde ten prototyp je právě žlutá zimnice.

„Řešíme problém, který je čím dál důležitější, a to jsou flaviviry přenášené klíšťaty,“ řekl. „Zkoumáme imunitní reakci u lidí, kteří jsou infikováni klíšťovou encefalitidou, abychom zjistili víc o tom, jak vypadá reakce na straně protilátek, a jestli by se nějaké z nich nedaly využít pro léčbu,“ dodal. 

Celý rozhovor je k dispozici ve videu výše.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapines na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 5 mminutami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
včera v 08:00

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávalo na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...