V letošním roce se v Česku nakazilo žloutenkou typu C 865 lidí, což je druhý nejvyšší počet za posledních 10 let. Nejrizikovější skupinou jsou narkomani, kteří by se podle Státního zdravotního ústavu měli nechat otestovat. Nemoc totiž často nemá žádné příznaky a nakažený o ní nemusí vědět. Vůbec nejhorší byl rok 2016, kdy od ledna do října onemocnělo 911 lidí.
Mezi rizikové skupiny zařadil Státní zdravotní ústav na první místo ty, kteří si aplikují drogy injekční stříkačkou. „Dalším rizikovým faktorem je příjem transfuze krve před rokem 1992 (než se začaly dělat na hepatitidu C krevní testy), operace nebo jiný krvavý zákrok,“ uvedl vedoucí referenční laboratoře pro virové hepatitidy Státního zdravotního ústavu Vratislav Němeček. Podle něj by se osoby s některým rizikovým faktorem měly nechat vyšetřit.
K nákaze ale může dojít například i při tetování nebo akupunktuře. Hlavně při použití nesterilních nástrojů. „Když se krev nakažené osoby dostane do krve exponované osoby. Například při poranění, při tetováži, piercingu a jiných zákrocích porušujících integritu kůže či sliznic,“ vysvětlil Němeček s tím, že je možný také sexuální přenos. Podle něj je ale málo pravděpodobný.
Vůbec nejčastěji se žloutenka typu C šíří sdílením injekčních stříkaček a pomůcek k aplikaci drogy. „Injekční uživatelé drog tvoří 60–65 procent nově zachycených případů hepatitidy C,“ varuje Němeček.
Pokud se na nemoc nepřijde včas, hrozí vážné následky: například jaterní cirhóza nebo rakovina jater. Při odhalení lékaři vyléčí nemoc během několika měsíců. „V současnosti došlo v léčbě hepatitidy typu C k velkému pokroku. Nové léky označované jako DAA (přímo působící antivirotika) umožňují vyléčení více než 95 procent případů,“ dodává Vratislav Němeček.
