Covid je výrazně nebezpečnější pro lidi trpící HIV

V uplynulém roce studie odhalily, že existují dlouhodobé zdravotní problémy, které zvyšují riziko, že člověk zemře na covid-19. Prokazatelně mezi ně patří rakovina, cukrovka a vysoký krevní tlak. Dlouho ale nebylo jasné, jak je tomu u lidí s virem HIV a nemocí AIDS.

Na světě žije s virem HIV nebo nemocí AIDS asi 38 milionů lidí. Nová studie vědců z Penn State College of Medicine zjistila, že lidé žijící s virem HIV měli o 24 procent vyšší riziko infekce virem SARS-CoV-2 a o 78 procent vyšší riziko úmrtí na covid-19 než lidé bez HIV. Hodnotili přitom údaje z 22 předchozích studií, které zahrnovaly téměř 21 milionů účastníků v Severní Americe, Africe, Evropě a Asii.

Souvislosti jsou jasné, příčiny ne

Většina účastníků studie (66 procent) byli muži, střední věk byl 56 let. Nejčastějšími komorbiditami v HIV pozitivní populaci byly hypertenze, diabetes, chronická obstrukční plicní nemoc a chronické onemocnění ledvin. Většina pacientů žijících s HIV/AIDS (96 procent) byla na antiretrovirové terapii, která pomáhá potlačit množství HIV zjištěného v těle.

„Předchozí studie byly neprůkazné a nebyly schopné jasně říci, jestli je HIV rizikovým faktorem při nákaze virem SARS-CoV-2 a jestli zhoršuje průběh nemoci covid-19,“ uvedl doktor Paddy Ssentongo, který výzkum vedl. „Hlavním důvodem je, že velká většina lidí žijících s HIV/AIDS je na antivirové terapii, přičemž řada těchto léků byla experimentálně použita i k léčbě covidu,“ dodal.

Podle autorů studie může být hlavní příčinou většího rizika covidu u lidí s HIV/AIDS to, že řada stavů spojených s vyšší smrtností je spojená i s HIV/AIDS. Naopak pozitivní účinky antivirotik, jako jsou astenofovir a inhibitory proteázy, na snížení rizika covidu u lidí s HIV/AIDS zůstávají zatím neprůkazné.

„S tím, jak se pandemie vyvíjela, jsme získávali stále více informací, abychom mohli zjistit, jaký je dopad souběhu virů HIV a SARS-CoV-2. Na začátku pandemie to nebylo možné kvůli nedostatku údajů,“ řekl Vernon Chinchilli, který se na studii podílel. „Teď je máme. Naše zjištění podporují současné pokyny Centra pro kontrolu a prevenci nemocí, které říkají, že lidé s HIV by měli dostat očkování proti covidu-19 přednostně, dodává vědec. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 9 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 11 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 14 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...