Očkovali proti covidu 70 procent obyvatel, přesto na Seychelách přibývá nakažených

Přestože Seychely patří mezi nejvíce proočkované státy světa, od začátku května tam velmi rychle přibývá nemocných s covidem. Experti zjišťují, proč se to děje a jak se dá z tamní situace poučit.

Seychely patří v očkování proti novému koronaviru mezi nejúspěšnější země na světě. Plně naočkovaly 61,9 procenta obyvatel a alespoň jednu dávku vakcíny dostalo dokonce 70,2 procenta tamních obyvatel. To je výrazně více, než se povedlo Izraeli, který je pokládaný za vzor v očkování –⁠ přitom má plně naočkováno „jen“ 56,2 procenta obyvatelstva.

Seychelský prezident Wavel Ramkalawan přitom už na začátku jara tvrdil, že zemi zbývá k dosažení kolektivní imunity jen několik týdnů.

Souostroví v Indickém oceánu, které má asi 98 tisíc obyvatel, je z velké části závislé na zahraniční turistice. Aby bylo bezpečnou destinací, začalo se zde s očkováním už v lednu, a to pomocí darovaných čínských vakcín ze Spojených arabských emirátů. Poté si země obstarala další vakcíny sama.

V současné době je asi 60 procent vyočkovaných dávek čínská vakcína Sinopharm, zbytek je Covidshield, což je AstraZeneca licenčně vyráběná v Indii.

Přesto musely Seychely na začátku května přistoupit k opatřením, která mají zastavit masivní šíření covidu-19. Na dva týdny zavřely školy a zrušily všechny sportovní aktivity, protože šíření nemoci se tam prudce zrychlilo. Je také zakázáno setkávání různých domácností a bary se musí zavírat před setměním. Podobné zákazy zde přitom platily naposledy koncem loňského roku.

Situace je komplikovaná

„Navzdory veškerému mimořádnému úsilí, které vynakládáme, je situace kolem covidu-19 v naší zemi kritická a minulý týden bylo denně hlášeno mnoho případů,“ uvedla před týdnem na tiskové konferenci ministryně zdravotnictví Peggy Vidotová.

Čísla byla v posledních dnech alarmující. Například 10. května zaznamenaly Seychely za jeden den 1799 nových případů, což jsou téměř dvě procenta celé populace. Procento nakažených je tak výrazně vyšší než například v Indii, která se pokládá za zemi v pandemické krizi. Na druhou stranu ale nejsou podle expertů data o pandemii v Indii zcela spolehlivá.

Úřady zatím poskytly jen málo podrobností o tom, co by mohlo být za nárůstem infekce, kromě toho, že lidé méně dodržují opatření. Nárůst může být také způsoben tradičními oslavami spojenými s Velikonocemi.

Zatím ještě není známo, jaké varianty jsou za prudké šíření nákazy zodpovědné. Ví se ale, že na Seychelách byla už v únoru nalezena takzvaná jihoafrická varianta označovaná experty jako B.1.351. Na menším vzorku lidí se v Jihoafrické republice prokázalo, že je právě vakcína AstraZeneca málo účinná proti této variantě koronaviru. Tamní vláda se proto přeorientovala na vakcíny Johnson & Johnson a začala jimi očkovat zdravotníky.

Testy provedené v Číně odhadly účinnost vakcíny od Sinopharmu na 79 procent, ve Spojených arabských emirátech na 86 procent. Týkaly se ale jen původní varianty nového koronaviru; o její účinnosti proti novým variantám zatím chybí informace.

Globální problém

Přesto vakcíny na Seychelách úspěšnost vykazují. Podle informací z minulého týdne bylo 65 procent nových případů mezi osobami, které ještě nedostaly obě dávky očkování.

Sherin Francisová, která vede seychelský turismus, uvedla pro deník Washington Post, že na souostroví jsou stále ještě lokality, které nejsou proočkované dostatečně, a nemoc se šíří právě tam. Francisová zdůraznila, že i očkovaní lidé se mohou nakazit. „Vakcíny jsou velmi efektivní v tom, že brání vážnému průběhu nemoci nebo smrti, jsou ale méně účinné v prevenci nákazy,“ uvedla.

Její slova potvrzují údaje o úmrtích: Seychely totiž zatím hlásí jen minimum úmrtí na covid, podle stránek tamního ministerstva zdravotnictví nemoci podlehlo pouze 28 lidí. Zvyšuje se ale obsazenost tamních nemocnic.

Podle profesora Davida Luceyho z Geisel School of Medicine by měly být Seychely varovným případem pro zbytek světa. Vědci by měli začít urychleně zkoumat, jak obě vakcíny na varianty reagují. „Vzhledem k rozšířenému mezinárodnímu použití těchto dvou vakcín má dění na Seychelách globální důsledky,“ uvedl vědec pro agenturu Bloomberg.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
před 14 hhodinami

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 15 hhodinami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
před 21 hhodinami

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
před 21 hhodinami

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

ISS je zastaralá, soukromá stanice ji plně nahradí, věří bývalý astronaut Kopra

Soukromé společnosti už ovládly dopravu nákladu i lidí do vesmíru. A teď se zaměřují na výstavbu vlastních stanic na oběžné dráze Země. Mimo jiné i proto, že Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude fungovat už jen několik let, přestat sloužit by měla kolem roku 2030. Jednu z plánovaných náhrad ISS má na starosti exastronaut NASA Tim Kopra, který poskytl rozhovor vědecké redakci České televize. Podílí se na vývoji stanice Starlab společnosti Voyager Technologies, přičemž využívá vlastních zkušeností z pobytu na ISS.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.