Jeskyňáři našli v Moravském krasu nový rozlehlý dóm, je plný krápníků

Jeskyňáři našli v Moravském krasu rozlehlý dóm, který ještě nedostal jméno. Má rozměry asi 30krát 30 metrů a bohatou krápníkovou výzdobu. Veřejnost se do něj ale nepodívá, je špatně přístupný. O objevu informoval Jan Flek ze základní organizace Myotis České speleologické společnosti. Moravský kras je značně probádaný, objevy takového rozsahu jsou zde už vzácností.

Jeskyňáři se do nového prostoru dostali po dvouletém úsilí, kdy se do něj začali prokopávat v takzvaném Ševčíkově závrtu u silnice mezi Lažánkami a Vilémovicemi.

Závrty jsou typické pro krasové oblasti, v podstatě jde o propady v zemi. V Moravském krasu nejsou neobvyklé, většinou jde ale třeba jen o metrový či několikametrový propad. Řada z nich bývá zanesená sedimenty, stejně jako tento. Vršek museli jeskyňáři vyčistit, byl zanesený odpadky, v navážce bylo sklo či konzervy. Poprvé kopli do země v březnu 2019.

V několikametrové hloubce se jim podařilo najít skalnatý jícen závrtu, ale nebyl průlezný. Dál pak museli pokračovat pomocí takzvaných nábojek, kterými průchod postupně rozstřelovali. Tímto způsobem se dostávali hlouběji. Objevili i menší prostory, například Vánoční dómek.

Dva roky výzkumů

„Šlo o velmi zdlouhavou práci. Samotná chodba vede pod silnicí asi ve čtyřicetimetrové hloubce. Některé úseky byly průlezné, někdy ale měly třeba jen 20 centimetrů. Tyto úseky jsme museli rozšířit, abychom se dostali dál,“ uvedl Flek. V polovině roku 2020 se jim podařilo dostat k sifonu. Byl zaplavený a zanesený bahnem. Jeskyňáři ho proto museli složitě odvodňovat a odbahňovat, aby se přes něj dostali. Tekuté bahno tahali v pytlech na volná místa před sifonem. Novou velkou prostoru objevili po zdolání sifonu.

„Jde o prostoru asi třicetkrát třicet metrů rozlehlou s komíny vedoucími snad až k povrchu. Jeskyně je bohatě zdobená, jsou v ní všechny druhy krápníků. Chodba, kterou jsme se do ní dostali, nakonec měří asi osmdesát metrů,“ uvedl Flek. Jeskyně ještě nemá jméno. Jeskyňáři ji budou dále prozkoumávat. Už nyní ale vidí značný potenciál v dalších objevech, prostora má podle nich evidentně další pokračování především trativody, které mohou jít podle odhadu až do stometrové hloubky.

Největším problémem je podle Fleka sifon, který se pravidelně zaplavuje vodou. Když chtějí jeskyňáři pokračovat ve výzkumu, vždy jej musí odčerpat. Chtějí tak do nových prostor za sifonem vyhloubit jinou cestu. Tato práce, včetně dalších průzkumů prostor a objevování nových, je podle Fleka na dalších několik let.

Tisícovka jeskyní

V krasu je přes 1100 jeskyní. Nejznámější jsou Punkevní jeskyně, kde se lidé plaví v člunech po říčce Punkvě a které jsou spojené s propastí Macocha. Největší je ale systém Amatérské jeskyně o délce přes 40 kilometrů.

Objevy větších jeskyní jsou už výjimečné, kras je značně probádaný. Obdobně velký dóm našli jeskyňáři v roce 2019 při pracích v jeskyni Sonda pod Jedničkou, dostal jméno Výroční. Předchozí objev takového rozsahu spadá do roku 2013, kdy nová jeskyně dostala jméno Matalova Vymodlená.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 38 mminutami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
před 49 mminutami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 3 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 5 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 7 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 17 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
včera v 10:26
Načítání...