Geny ovlivňují, jestli má člověk potřebu pít hodně kávy, tvrdí vědci

Na to, zda si člověk rád dopřeje šálek kávy, má vliv jeho genetický kód. Poukázala na to nová studie, kterou zveřejnil American Journal of Clinical Nutrition. Konkrétně lidé s vysokým krevním tlakem podle ní mají tendenci se zmíněnému nápoji spíše vyhýbat.

Káva patří mezi nejrozšířenější nápoje na světě. Proto fascinuje také vědce – mnoho výzkumů se například zabývá jejím vlivem na lidské zdraví. Nyní první studie svého druhu zjišťovala, jestli na konzumaci kávy má vliv genetika.

Tým odborníků měl k dispozici data 390 435 lidí, která jim poskytla britská biobanka. V rámci studie pak porovnal jejich obvyklou spotřebu zmíněného nápoje s hodnotami krevního tlaku a srdeční frekvence. 

Zjištěním bylo, že účastníci trpící vysokým tlakem, srdeční arytmií a anginou pectoris měli častěji tendenci se kávě zcela vyhnout, pít ji v omezené míře či ji nahradit bezkofeinovou alternativou.

Ochranný mechanismus

Podle hlavní autorky Eliny Hyppönenové z University of South Australia se jedná o pozitivní poznatek. Ukazuje se totiž, že genetika u člověka aktivně reguluje množství vypité kávy a chrání jej v tomto ohledu před nadměrnou konzumací.  

„Lidé pijí kávu z nejrůznějších důvodů. Pro povzbuzení při únavě, protože jim chutná nebo kvůli tomu, že se jedná o součást jejich každodenní rutiny,“ uvedla podle serveru EurekAlert! Hyppönenová.  

„Dosud jsme ale nevěděli, že si lidé podvědomě sami regulují bezpečné hladiny kofeinu, a to na základě toho, jak vysoký je jejich krevní tlak. Pravděpodobně se jedná o důsledek ochranného genetického mechanismu,“ vysvětlila Hyppönenová.

To podle ní znamená, že lidé, kteří pijí hodně kávy, zřejmě zmíněnou látku geneticky snáší lépe. „Naopak ti, kteří danému nápoji neholdují, mají vyšší pravděpodobnost, že budou trpět vysokým krevním tlakem i zvýšenou citlivostí vůči nepříznivým účinkům kofeinu,“ dodala Hyppönenová, která proto radí, aby lidé v tomto ohledu poslouchali své tělo.

Právě vysoký tlak (hypertenzi) odborníci spojují s celou řadou vážných zdravotních potíží. Mezi ně patří například mrtvice, infarkt nebo demence. V Česku jím trpí asi čtyřicet procent obyvatel ve věku mezi 25 a 64 roky. Mnozí z nich navíc o své nemoci vůbec neví. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 4 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
před 6 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
včera v 16:21

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
včera v 13:54

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...