Alergici se dozvědí o pylové hrozbě několik dní předem. Vědcům pomáhají satelitní data

Služba Copernicus Atmosphere Monitoring Service (CAMS) vydává pravidelné předpovědi koncentrací nejběžnějších pylů. Díky analýze dat ze satelitů a sofistikovaným počítačovým modelům je schopná ukázat očekávanou situaci pár dní dopředu a umožňuje tím alergikům lépe si plánovat.

Jaro přicházející do Evropy sice většina lidí vítá, ale pro miliony lidí trpících sennou rýmou předznamená týdny utrpení. Pro alergiky připravuje služba CAMS  předpověď výskytu několika nejběžnějších druhů pylu pro aktuální den a tři následující. K prognóze pylové aktivity využívá sofistikované počítačové modelování. 

Konkrétně jde o koncentrace břízy, olivovníku, trávy, ambrózie a olše v určitou dobu.

Tyto předběžné informace o koncentracích pylu dávají 100 milionům alergiků v Evropě příležitost plánovat dopředu tím, že užívají léky nebo omezují venkovní aktivity, když je koncentrace pylu obzvláště vysoká.

Předpověď koncentrace pylu břízy pro Evropu na 17. duben
Zdroj: CAMS

Odhaduje se, že každý čtvrtý člověk trpí alergiemi souvisejícími s pylem uvolňovaným do ovzduší ze stromů a rostlin. Příznaky se mohou pohybovat od kýchání a rýmy až po svědění očí.

Důsledky jsou nejen zdravotně nepříjemné, ale i drahé: náklady na léčbu v kombinaci s absencí v zaměstnání se odhadují na 150 miliard eur ročně.

Problémy alergiků

Mimo klasické příznaky způsobují alergie i problémy s dýcháním nebo reakcí kůže. Alergici také mohou mít zeslabenou imunitu, která se může projevovat například navracením infekčních onemocnění.

V současné době zlepšují alergikům jejich problémy respirátory či roušky – ochrana dýchacích cest, která s příchodem epidemie covidu-19 v Česku začala být nezbytná, má podle lékařů příznivý efekt i pro alergiky. „Roušky zabraňují výraznějším projevům alergických reakcí. Zabraňují průniku pylů, když je lidé používají správně,“ uvedl pro ČT24 alergolog a imunolog Radim Dudek.

Vědci z různých koutů světa také zkoumají vliv alergií na průběh onemocnění covidem-19. Výsledky jsou podle Dudka ale zatím nejasné. Reakce na pyl, která se projevuje natečením sliznice, může paradoxně pomoci. „Průnik viru na sliznice není tak dominantní,“ uvedl lékař. V případě, že se však covid projeví u pacienta s neatopickým astmatem, je podle Dudka efekt „určitě velmi negativní“.

Evropská spolupráce pomáhá alergikům

Od června 2019 spolupracuje služba CAMS s organizací European Aeroallergen Network (EAN), jejíž členy jsou vědci například z Vídně, Litvy a Finska. Vědci EAN pomáhají ověřit předpovědi CAMS pomocí sledování údajů z přibližně 100 pozemních stanic po celém kontinentu. Prostřednictvím partnerství lze předpovědní systémy používané službou CAMS kontrolovat a rok od roku vylepšovat. 

  • Copernicus Climate Change Service (C3S) je realizována Evropským centrem pro střednědobé předpovědi počasí (ECSPP) pod hlavičkou Evropské unie. ECSPP rovněž realizuje Copernicus Atmosphere Monitoring Service (CAMS). ECSPP je nezávislá mezivládní organizace, která vytváří a šíří numerické předpovědi počasí do 34 členských a spolupracujících států. Je to výzkumný ústav i nepřetržitá operační služba, která vytváří a šíří numerické předpovědi počasí svým členským státům. Tyto údaje jsou plně k dispozici vnitrostátním meteorologickým službám v členských státech. Superpočítač (a související archivy dat) v ECSPP je jedním z největších svého druhu v Evropě a členské státy mohou využít čtvrtinu jeho kapacity pro své vlastní účely.

Numerická data spojená s předpovědí koncentrací pylů služby CAMS se denně aktualizují. Zahrnují předpověď na další čtyři dny dopředu a jsou volně dostupná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 22 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...