Alergici se dozvědí o pylové hrozbě několik dní předem. Vědcům pomáhají satelitní data

Služba Copernicus Atmosphere Monitoring Service (CAMS) vydává pravidelné předpovědi koncentrací nejběžnějších pylů. Díky analýze dat ze satelitů a sofistikovaným počítačovým modelům je schopná ukázat očekávanou situaci pár dní dopředu a umožňuje tím alergikům lépe si plánovat.

Jaro přicházející do Evropy sice většina lidí vítá, ale pro miliony lidí trpících sennou rýmou předznamená týdny utrpení. Pro alergiky připravuje služba CAMS  předpověď výskytu několika nejběžnějších druhů pylu pro aktuální den a tři následující. K prognóze pylové aktivity využívá sofistikované počítačové modelování. 

Konkrétně jde o koncentrace břízy, olivovníku, trávy, ambrózie a olše v určitou dobu.

Tyto předběžné informace o koncentracích pylu dávají 100 milionům alergiků v Evropě příležitost plánovat dopředu tím, že užívají léky nebo omezují venkovní aktivity, když je koncentrace pylu obzvláště vysoká.

Předpověď koncentrace pylu břízy pro Evropu na 17. duben
Zdroj: CAMS

Odhaduje se, že každý čtvrtý člověk trpí alergiemi souvisejícími s pylem uvolňovaným do ovzduší ze stromů a rostlin. Příznaky se mohou pohybovat od kýchání a rýmy až po svědění očí.

Důsledky jsou nejen zdravotně nepříjemné, ale i drahé: náklady na léčbu v kombinaci s absencí v zaměstnání se odhadují na 150 miliard eur ročně.

Problémy alergiků

Mimo klasické příznaky způsobují alergie i problémy s dýcháním nebo reakcí kůže. Alergici také mohou mít zeslabenou imunitu, která se může projevovat například navracením infekčních onemocnění.

V současné době zlepšují alergikům jejich problémy respirátory či roušky – ochrana dýchacích cest, která s příchodem epidemie covidu-19 v Česku začala být nezbytná, má podle lékařů příznivý efekt i pro alergiky. „Roušky zabraňují výraznějším projevům alergických reakcí. Zabraňují průniku pylů, když je lidé používají správně,“ uvedl pro ČT24 alergolog a imunolog Radim Dudek.

Vědci z různých koutů světa také zkoumají vliv alergií na průběh onemocnění covidem-19. Výsledky jsou podle Dudka ale zatím nejasné. Reakce na pyl, která se projevuje natečením sliznice, může paradoxně pomoci. „Průnik viru na sliznice není tak dominantní,“ uvedl lékař. V případě, že se však covid projeví u pacienta s neatopickým astmatem, je podle Dudka efekt „určitě velmi negativní“.

Evropská spolupráce pomáhá alergikům

Od června 2019 spolupracuje služba CAMS s organizací European Aeroallergen Network (EAN), jejíž členy jsou vědci například z Vídně, Litvy a Finska. Vědci EAN pomáhají ověřit předpovědi CAMS pomocí sledování údajů z přibližně 100 pozemních stanic po celém kontinentu. Prostřednictvím partnerství lze předpovědní systémy používané službou CAMS kontrolovat a rok od roku vylepšovat. 

  • Copernicus Climate Change Service (C3S) je realizována Evropským centrem pro střednědobé předpovědi počasí (ECSPP) pod hlavičkou Evropské unie. ECSPP rovněž realizuje Copernicus Atmosphere Monitoring Service (CAMS). ECSPP je nezávislá mezivládní organizace, která vytváří a šíří numerické předpovědi počasí do 34 členských a spolupracujících států. Je to výzkumný ústav i nepřetržitá operační služba, která vytváří a šíří numerické předpovědi počasí svým členským státům. Tyto údaje jsou plně k dispozici vnitrostátním meteorologickým službám v členských státech. Superpočítač (a související archivy dat) v ECSPP je jedním z největších svého druhu v Evropě a členské státy mohou využít čtvrtinu jeho kapacity pro své vlastní účely.

Numerická data spojená s předpovědí koncentrací pylů služby CAMS se denně aktualizují. Zahrnují předpověď na další čtyři dny dopředu a jsou volně dostupná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970.
20:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
včera v 08:00

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...