Primáti reagují na klimatické katastrofy tím, že se semknou, vyplývá z výzkumu po hurikánu

Portoričtí makakové se po hurikánu stali tolerantními i ke svým rivalům, ukázal výzkum. Podle vědců to naznačuje, jak by se chování primátů mohlo měnit se zesilujícími změnami klimatu.

Hurikán Maria, který se v září 2017 přehnal nad Karibikem a na Portoriku si vyžádal tři tisíce obětí, zničil také přes polovinu vegetace na portorickém ostrůvku Cayo Santiago. Jeho obyvatelé, jimiž jsou makakové, na přírodní katastrofu reagovali rozšířením sociálních kontaktů. O zbytek přírodních zdrojů se podělili i s těmi, kteří byli předtím jejich rivaly, napsal deník El País s odkazem na studii, zveřejněnou v časopise Current Biology.

„Očekávali jsme, že opice se budou snažit vypořádat s ekologickou katastrofou semknutím se svými nejbližšími v tlupě, ale opak byl pravdou,“ citoval El País Camille Testardovou z Pensylvánské univerzity, která studii s dalšími vědci na ostrůvku prováděla. „Opice rozšířily své sociální sítě, tedy počet jedinců, které tolerovaly a nechaly je sdílet zbylou vegetaci,“ dodala.

Nepřátelství v krizi mizí

Hurikán Maria zničil na šedesát procent vegetace ostrůvku Cayo Santiago, který je dlouhý asi 0,6 kilometru a široký maximálně 0,4 kilometru a je přezdíván Opičí ostrov. Jeho jediní obyvatelé po hurikánu přišli o velkou část stromů, pod nimiž se skrývají v horkém počasí před sluncem. Obvykle stín sdílí se svými nejbližšími. Po hurikánu se ale začali dělit o zbylou vegetaci i se svými dřívějšími nepřáteli.

Podle autorů studie může toto pozorování být příkladem, jak by mohli primáti reagovat na větší klimatické změny. „Naše pozorování podporuje hypotézu, že sociální vazby jsou důležitým mechanismem pro adaptování primátů na extrémní změny životního prostředí,“ uvedla Testardová. Také lidé podle ní něco podobného prokázali v této pandemii, když pružně reagovali na současnou krizi změnou sociálních vazeb. „Tato sociální flexibilita je asi společným rysem pro více druhů primátů a může nám pomoci odolávat extrémním událostem,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025
Načítání...