Primáti reagují na klimatické katastrofy tím, že se semknou, vyplývá z výzkumu po hurikánu

Portoričtí makakové se po hurikánu stali tolerantními i ke svým rivalům, ukázal výzkum. Podle vědců to naznačuje, jak by se chování primátů mohlo měnit se zesilujícími změnami klimatu.

Hurikán Maria, který se v září 2017 přehnal nad Karibikem a na Portoriku si vyžádal tři tisíce obětí, zničil také přes polovinu vegetace na portorickém ostrůvku Cayo Santiago. Jeho obyvatelé, jimiž jsou makakové, na přírodní katastrofu reagovali rozšířením sociálních kontaktů. O zbytek přírodních zdrojů se podělili i s těmi, kteří byli předtím jejich rivaly, napsal deník El País s odkazem na studii, zveřejněnou v časopise Current Biology.

„Očekávali jsme, že opice se budou snažit vypořádat s ekologickou katastrofou semknutím se svými nejbližšími v tlupě, ale opak byl pravdou,“ citoval El País Camille Testardovou z Pensylvánské univerzity, která studii s dalšími vědci na ostrůvku prováděla. „Opice rozšířily své sociální sítě, tedy počet jedinců, které tolerovaly a nechaly je sdílet zbylou vegetaci,“ dodala.

Nepřátelství v krizi mizí

Hurikán Maria zničil na šedesát procent vegetace ostrůvku Cayo Santiago, který je dlouhý asi 0,6 kilometru a široký maximálně 0,4 kilometru a je přezdíván Opičí ostrov. Jeho jediní obyvatelé po hurikánu přišli o velkou část stromů, pod nimiž se skrývají v horkém počasí před sluncem. Obvykle stín sdílí se svými nejbližšími. Po hurikánu se ale začali dělit o zbylou vegetaci i se svými dřívějšími nepřáteli.

Podle autorů studie může toto pozorování být příkladem, jak by mohli primáti reagovat na větší klimatické změny. „Naše pozorování podporuje hypotézu, že sociální vazby jsou důležitým mechanismem pro adaptování primátů na extrémní změny životního prostředí,“ uvedla Testardová. Také lidé podle ní něco podobného prokázali v této pandemii, když pružně reagovali na současnou krizi změnou sociálních vazeb. „Tato sociální flexibilita je asi společným rysem pro více druhů primátů a může nám pomoci odolávat extrémním událostem,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
12. 12. 2025

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
12. 12. 2025

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025
Načítání...