Primáti reagují na klimatické katastrofy tím, že se semknou, vyplývá z výzkumu po hurikánu

Portoričtí makakové se po hurikánu stali tolerantními i ke svým rivalům, ukázal výzkum. Podle vědců to naznačuje, jak by se chování primátů mohlo měnit se zesilujícími změnami klimatu.

Hurikán Maria, který se v září 2017 přehnal nad Karibikem a na Portoriku si vyžádal tři tisíce obětí, zničil také přes polovinu vegetace na portorickém ostrůvku Cayo Santiago. Jeho obyvatelé, jimiž jsou makakové, na přírodní katastrofu reagovali rozšířením sociálních kontaktů. O zbytek přírodních zdrojů se podělili i s těmi, kteří byli předtím jejich rivaly, napsal deník El País s odkazem na studii, zveřejněnou v časopise Current Biology.

„Očekávali jsme, že opice se budou snažit vypořádat s ekologickou katastrofou semknutím se svými nejbližšími v tlupě, ale opak byl pravdou,“ citoval El País Camille Testardovou z Pensylvánské univerzity, která studii s dalšími vědci na ostrůvku prováděla. „Opice rozšířily své sociální sítě, tedy počet jedinců, které tolerovaly a nechaly je sdílet zbylou vegetaci,“ dodala.

Nepřátelství v krizi mizí

Hurikán Maria zničil na šedesát procent vegetace ostrůvku Cayo Santiago, který je dlouhý asi 0,6 kilometru a široký maximálně 0,4 kilometru a je přezdíván Opičí ostrov. Jeho jediní obyvatelé po hurikánu přišli o velkou část stromů, pod nimiž se skrývají v horkém počasí před sluncem. Obvykle stín sdílí se svými nejbližšími. Po hurikánu se ale začali dělit o zbylou vegetaci i se svými dřívějšími nepřáteli.

Podle autorů studie může toto pozorování být příkladem, jak by mohli primáti reagovat na větší klimatické změny. „Naše pozorování podporuje hypotézu, že sociální vazby jsou důležitým mechanismem pro adaptování primátů na extrémní změny životního prostředí,“ uvedla Testardová. Také lidé podle ní něco podobného prokázali v této pandemii, když pružně reagovali na současnou krizi změnou sociálních vazeb. „Tato sociální flexibilita je asi společným rysem pro více druhů primátů a může nám pomoci odolávat extrémním událostem,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 3 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 6 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 8 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 8 hhodinami
Načítání...