Vědci Fyzikálního ústavu při Slezské univerzitě v Opavě, kteří ve vesmíru pátrají po temné hmotě, chtějí do výzkumu zapojit veřejnost. Amatérským vědcům bude stačit chytrý telefon. Opavští vědci se od srpna 2016 zapojují do mezinárodního projekt CREDO (Cosmic-Ray Extremely Distributed Observatory). Projekt je zaměřený na detekci kosmického záření a hledání tajemné skryté látky nebo též temné hmoty.
Záhadnou temnou hmotu ve vesmíru mohou lidé pomoci hledat chytrým telefonem
„Rozklíčování záhady temné hmoty by mohlo být nyní na dosah. A to za pomoci co nejširší veřejnosti po celé planetě, protože k detekci prchavých částic, které skrytou látku provázejí, si vystačíte s aplikací na svém chytrém telefonu,“ uvedl za univerzitu astronom Petr Horálek.
Observatoře, které hledají částice z vesmíru, mají minimální šanci na úspěch tyto mimořádně prchavé částice detekovat, protože pokrývají nepatrný zlomek zemského povrchu. „Můžeme však s pomocí veřejnosti udělat spoustu malých detektorů rozmístěných po povrchu Země,“ řekl.
Lidé by si podle Horálka mohli do svých chytrých telefonů stáhnout aplikaci CREDO detektor a začít v obvyklém záření v okolí člověka identifikovat i ony specifické částice. Aplikace používá kameru telefonu.
Podle Horálka se astronomové sice věnují výzkumu vesmíru už celá staletí, přesto je víc než 95 procent složení vesmíru neznámé. „Předpokládá se, že 68 procent tvoří skrytá energie a zbývajících 27 procent neznámého složení představuje právě skrytá hmota. Je známo, že tyto komponenty ve vesmíru opravdu existují, a to kvůli řadě jinak nevysvětlitelných jevů,“ poznamenal.
Temná hmota je hádanka vesmíru
Dodal, že některé novější výzkumy ukazují, že by skrytá hmota mohla mít vliv na elektromagnetické záření přítomné ve vesmíru. Ale jinak nikdo nemá tušení, jakou mají tyto komponenty povahu či podobu. Existují pouze domněnky, které se bez lepší pozorovací technologie mohou jen těžko potvrdit či vyvrátit. Odpovědi se podle Horálka skrývají v kosmickém záření.
Mezinárodní projekt CREDO se zaměřuje na jednu z mnoha teorií o tom, čím by tato skrytá hmota mohla být – na superhmotné částice zrozené v raném vesmíru.
„Pokud je tato teorie správná, samotné superhmotné částice nemůžeme vidět, ale měli bychom být schopni detekovat pozůstatky po jejich rozpadu. Tedy vzácné fotony s velmi specifickou energií, o nichž se předpokládá, že jsou výsledkem tohoto rozpadu,“ doplnil.
Občanská věda
Tento projekt je součástí rychle se rozvíjející oblasti tazvané „občanské vědy“ – tedy zapojení široké veřejnosti do vědeckého výzkumu. Lidé nemusí mít žádné vzdělání ani výjimečné vybavení, většinou stačí jen mobilní telefon, počítač a připojení k internetu – a ochotu poskytnout výpočetní kapacitu pro vědu.
Podobných projektů jsou v současné době stovky, mezi nejslavnější patří pátrání po mimozenských civilizacích SETI. V době koronavirové pandemie se objevilo i rozsáhlé zapojení občanské vědy do pátrání po účinných lécích nebo vakcínách proti covidu.