Vakcína Pfizer/BioNTech brání i přenosu covidu, naznačují první data z Izraele

Vypadá to, že covidová vakcína společností Pfizer a BioNTech je schopná nejen blokovat těžký průběh nemoci, ale dokonce umí zastavit šíření nákazy v populaci. Ukázal to výzkum z Izraele, kde pokračuje vakcinace velmi rychle. Jde o první náznak, že očkování může pandemii úplně zastavit.

V Izraeli se vakcínou Pfizer/BioNTech očkuje od 20. prosince loňského roku. Díky tomu, jak rychle a v jakém rozsahu tento program probíhá, má země nejvíce důkazů o účinnosti látky. Aby Izrael získal v krátkém čase dost očkovací látky, poskytuje všechna data společnostem, které vakcíny vyrobily.

Už dříve se díky těmto datům potvrdilo, že vakcína Pfizer/BioNTech zabrání těžkému průběhu nemoci covid-19 na 99 procent. Nyní se na veřejnost dostala i data o tom, jak spolehlivá je tato vakcína v přenosu nemoci – tedy v tom, jak moc vlastně vytváří skupinovou imunitu.

Informace byla nejprve zveřejněna na sociální síti Twitter, údajně člověkem, který byl se studií obeznámený. Později její výsledky potvrdily i zpravodajské weby Bloomberg a Spiegel, které se k datům také dostaly. Informace tedy ještě nepocházejí z recenzované vědecké studie a někteří vědci je zpochybňují, jejich zdrojem je „jen“ takzvaná observační analýza.

Izraelská data naznačují cestu ke stádní imunitě

V Izraeli je už proočkována přibližně polovina populace alespoň jednou dávkou vakcíny. Pokud se potvrdí, že jsou výsledky pravdivé, znamenalo by to, že vakcína má schopnost porazit i nejsilnější zbraň nového koronaviru – a to jeho schopnost šířit se i přes lidi, kteří nemají žádné příznaky nemoci.

První opravdu kvalitní klinické studie se na tuto otázku nezaměřovaly – v této fázi pandemie totiž bylo nejdůležitější zabránit vážnému průběhu nemoci a zjistit, zda jsou vakcíny vůbec bezpečné; ochrana před přenosem by byla ale velmi příjemný bonus.

„Tohle jsou údaje, které potřebujeme k odhadu toho, jestli je možné s pomocí očkování dosáhnout stádní imunity,“ uvedla pro agenturu Bloomberg bioložka Raina MacIntyreová. „Musíme mít ale možnost vidět tyto údaje, až budou zveřejněné v recenzovaném časopise a až je budeme moci sami analyzovat.“

Společnosti Pfizer a BioNTech potvrdily, že opravdu na analýze dat z Izraele pracují, výsledky budou oficiálně sdílet, až budou kompletní – k uniklým údajům se odmítly vyjádřit.

Zveřejněný výzkum má podle řady oslovených expertů několik slabin a jeho výsledky účinnost vakcíny v asymptomatickém přenosu nadhodnocují. Studie totiž porovnávala počet hlášených případů mezi těmi, kteří byli plně očkováni, a těmi, kteří očkováni zatím nebyli. Jenže u očkovaných lidí je menší pravděpodobnost, že se nechají otestovat – takže údaje budou u této skupiny logicky nižší, zejména u asymptomatických případů.

Je zapotřebí více důkazů

Výzkum tvrdí, že snížení přenosu je 89,4 procenta, ale podle imunoložky Zoe McLarenové z Marylanské univerzity budou ve skutečnosti výsledky méně optimistické. „O kolik? Potřebujeme víc důkazů, abychom to věděli jistě. Ale předpokládám, že jakmile si všechno vyjasníme, zjistíme, že tato vakcína přenos opravdu snižuje. A to by byla velmi dobrá zpráva.“

Důležité také je, že se to zjevně týká i „britské varianty“, tedy verze nového koronaviru, která byla poprvé odhalena ve Velké Británii. Ta tvořila v době, kdy studie v Izraeli probíhala, asi 80 procent všech případů nákazy virem SARS-CoV-2. Předpokládá se přitom, že je asi 1,4–1,7krát více nakažlivá než původní kmen. Ani to této variantě ale nestačilo, aby se vakcíně vyhnula.

Skupinová imunita je vakcinační, nikoliv promořovací strategie

Vakcinoložka Helen Petousis-Harrisová z Aucklandské univerzity tvrdí, že pokud by byla účinnost v zabránění přenosu blízká 89 procentům, pak by to mohlo vést k potlačení nemoci v celé populaci, nejen k tomu, že bude stále přítomná, ale jen méně smrtící.

Eliminace nemoci covid-19 bude podle ní záviset na potenciálních „rezervoárech“ SARS-CoV-2 u zvířat, ale také na genetických změnách viru, které by mu mohly umožnit uniknout imunitě vyvolané vakcínou, a také schopnosti zastavit přenos po celém světě, nejen v několika bohatých zemích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
12:56Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
před 1 hhodinou

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
před 3 hhodinami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
11:55Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
včera v 14:25‌‌

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
včera v 13:34‌‌

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
včeraAktualizovánovčera v 12:24‌‌

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
včera v 08:00‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.