Vakcína Pfizer/BioNTech brání i přenosu covidu, naznačují první data z Izraele

Vypadá to, že covidová vakcína společností Pfizer a BioNTech je schopná nejen blokovat těžký průběh nemoci, ale dokonce umí zastavit šíření nákazy v populaci. Ukázal to výzkum z Izraele, kde pokračuje vakcinace velmi rychle. Jde o první náznak, že očkování může pandemii úplně zastavit.

V Izraeli se vakcínou Pfizer/BioNTech očkuje od 20. prosince loňského roku. Díky tomu, jak rychle a v jakém rozsahu tento program probíhá, má země nejvíce důkazů o účinnosti látky. Aby Izrael získal v krátkém čase dost očkovací látky, poskytuje všechna data společnostem, které vakcíny vyrobily.

Už dříve se díky těmto datům potvrdilo, že vakcína Pfizer/BioNTech zabrání těžkému průběhu nemoci covid-19 na 99 procent. Nyní se na veřejnost dostala i data o tom, jak spolehlivá je tato vakcína v přenosu nemoci – tedy v tom, jak moc vlastně vytváří skupinovou imunitu.

Informace byla nejprve zveřejněna na sociální síti Twitter, údajně člověkem, který byl se studií obeznámený. Později její výsledky potvrdily i zpravodajské weby Bloomberg a Spiegel, které se k datům také dostaly. Informace tedy ještě nepocházejí z recenzované vědecké studie a někteří vědci je zpochybňují, jejich zdrojem je „jen“ takzvaná observační analýza.

Izraelská data naznačují cestu ke stádní imunitě

V Izraeli je už proočkována přibližně polovina populace alespoň jednou dávkou vakcíny. Pokud se potvrdí, že jsou výsledky pravdivé, znamenalo by to, že vakcína má schopnost porazit i nejsilnější zbraň nového koronaviru – a to jeho schopnost šířit se i přes lidi, kteří nemají žádné příznaky nemoci.

První opravdu kvalitní klinické studie se na tuto otázku nezaměřovaly – v této fázi pandemie totiž bylo nejdůležitější zabránit vážnému průběhu nemoci a zjistit, zda jsou vakcíny vůbec bezpečné; ochrana před přenosem by byla ale velmi příjemný bonus.

„Tohle jsou údaje, které potřebujeme k odhadu toho, jestli je možné s pomocí očkování dosáhnout stádní imunity,“ uvedla pro agenturu Bloomberg bioložka Raina MacIntyreová. „Musíme mít ale možnost vidět tyto údaje, až budou zveřejněné v recenzovaném časopise a až je budeme moci sami analyzovat.“

Společnosti Pfizer a BioNTech potvrdily, že opravdu na analýze dat z Izraele pracují, výsledky budou oficiálně sdílet, až budou kompletní – k uniklým údajům se odmítly vyjádřit.

Zveřejněný výzkum má podle řady oslovených expertů několik slabin a jeho výsledky účinnost vakcíny v asymptomatickém přenosu nadhodnocují. Studie totiž porovnávala počet hlášených případů mezi těmi, kteří byli plně očkováni, a těmi, kteří očkováni zatím nebyli. Jenže u očkovaných lidí je menší pravděpodobnost, že se nechají otestovat – takže údaje budou u této skupiny logicky nižší, zejména u asymptomatických případů.

Je zapotřebí více důkazů

Výzkum tvrdí, že snížení přenosu je 89,4 procenta, ale podle imunoložky Zoe McLarenové z Marylanské univerzity budou ve skutečnosti výsledky méně optimistické. „O kolik? Potřebujeme víc důkazů, abychom to věděli jistě. Ale předpokládám, že jakmile si všechno vyjasníme, zjistíme, že tato vakcína přenos opravdu snižuje. A to by byla velmi dobrá zpráva.“

Důležité také je, že se to zjevně týká i „britské varianty“, tedy verze nového koronaviru, která byla poprvé odhalena ve Velké Británii. Ta tvořila v době, kdy studie v Izraeli probíhala, asi 80 procent všech případů nákazy virem SARS-CoV-2. Předpokládá se přitom, že je asi 1,4–1,7krát více nakažlivá než původní kmen. Ani to této variantě ale nestačilo, aby se vakcíně vyhnula.

Skupinová imunita je vakcinační, nikoliv promořovací strategie

Vakcinoložka Helen Petousis-Harrisová z Aucklandské univerzity tvrdí, že pokud by byla účinnost v zabránění přenosu blízká 89 procentům, pak by to mohlo vést k potlačení nemoci v celé populaci, nejen k tomu, že bude stále přítomná, ale jen méně smrtící.

Eliminace nemoci covid-19 bude podle ní záviset na potenciálních „rezervoárech“ SARS-CoV-2 u zvířat, ale také na genetických změnách viru, které by mu mohly umožnit uniknout imunitě vyvolané vakcínou, a také schopnosti zastavit přenos po celém světě, nejen v několika bohatých zemích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 2 hhodinami

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 4 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 20 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026
Načítání...