Covidová vakcína Moderny funguje podle testů i proti variantám, které se objevily v Anglii a Jižní Africe

Americká biotechnologická společnost Moderna oznámila, že její vakcína proti covidu-19 podle laboratorních testů spouští odezvu imunitního systému i v případě infekce nakažlivějšími mutacemi koronaviru, které se poprvé objevily v Británii a v Jihoafrické republice. Firma však přesto zahájí dvě nové studie kvůli zjištění, že protilátky, které si naočkovaný jedinec po vakcinaci vytvoří, méně zabírají proti variantě SARS-CoV-2 objevené v JAR, napsal list The Washington Post.

Moderna proto začne v klinických testech zkoušet, jestli by lepší celkovou ochranu nezajistila ještě třetí dávka vakcíny. Vědci už totiž mají očkovací látku vytvořenou specificky proti jihoafrické variantě a nyní testují, jak by posílila imunitu, pokud by doplnila již schválené dvě dávky původní vakcíny. Výsledky by měly být známy za několik měsíců.

„Virus se neustále proměňuje a my se budeme posouvat, abychom se ujistili, že virus porazíme, ať se vydá kudykoli,“ řekl prezident firmy Stephen Hoge.

Vědci v testech zjistili, že vakcína Moderny je stejně účinná proti britské variantě, jako proti „normálnímu“ koronaviru. U varianty objevené v JAR byla však účinnost vytvořených protilátek šestkrát nižší, stále je ovšem podle nich možné vakcínu považovat za účinnou i proti této mutaci. Neznamená to, že by byla účinnost vakcíny šestkát nižší – pokles její účinnosti je zřejmě spíše v jednotkách procent. Společnost svoje zjištění ještě nepublikovala v recenzovaném vědeckém časopise, ale plánuje to. Zatím jsou výsledky na preprintovém serveru, kde vědci zveřejňují svá zjištění před standardním recenzním řízením.

Odborníci z Moderny zatím neměli příležitost otestovat účinky vakcíny na dalších dvou variantách, které byly nedávno objevené – a to kalifornské a jihoamerické.

Nebezpečné varianty

Obě varianty experti objevili ke konci loňského roku. Mutování virů je obvyklým jevem, podoba SARS-COV-2 objevená v Británii a v JAR však vyvolala znepokojení, protože se týkala změn v proteinech, na něž se zaměřují při boji s virem již schválené vakcíny. Mezi vědci proto začaly růst obavy, že by nové mutace mohly učinit očkovací látky zastaralými jen týdny po jejich schválení. Oznámení firmy Moderna podle The Washington Post tento strach do značné míry mírní.

Také konkurenční vakcína společností Pfizer/BioNTech už prokázala svou účinnost vůči variantě poprvé objevené v Anglii a protože je velmi podobná očkování od Moderny, očekává se i podobný účinek proti jihoafrické variantě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
před 2 hhodinami

Je tu GTA VI. Očekávají se stamiliardové tržby, unavené palce i kritika

Po třinácti letech vychází další díl videoherní série Grand Theft Auto (GTA). Těší se na něj desítky milionů hráčů po celém světě, ale na výsledky už čekají i ekonomové. Zisk hry by totiž měl překonat všechny filmy v dějinách. Ostatně globálním fenoménem se GTA VI stalo ještě před vydáním.
před 2 hhodinami

Jediná jaderná exploze na orbitě může zničit skoro všechny družice

Moderní civilizace se opírá o satelity. Předpovídají počasí, pomáhají bezpečnosti, přenášejí klíčová data, sledují každý metr zemského povrchu. V současné době je na nízké oběžné dráze asi třináct tisíc družic a každá z nich usnadňuje lidem život. Ale podle nové studie jsou nečekaně zranitelné. Pokud by někdo na nízké oběžné dráze odpálil jadernou zbraň, vyřadilo by to z provozu většinu satelitů, popsali vědci v nové, zatím nerecenzované studii.
před 6 hhodinami

Voyager 1 je nyní světelný den od Země

Americká sonda Voyager 1 dosáhla ve středu v 11:16 jako první lidský výtvor vzdálenosti 25,9 miliardy kilometrů od Země. Dokázala tím překročit hranici jednoho světelného dne od naší planety.
před 7 hhodinami

Spojené státy přišly o status země bez spalniček

Spojené státy po více než čtvrtstoletí ztratily status země bez výskytu spalniček. Rozhodla o tom Panamerická zdravotnická organizace (PAHO) kvůli tomu, že tato vysoce nakažlivá nemoc se po USA nepřerušeně šíří déle než rok.
před 10 hhodinami

Archeologové našli ostatky jednooké holčičky z doby před 1300 lety

Archeologové odhalili první důkaz o historické existenci člověka se vzácnou genetickou poruchou, která způsobuje jednookost.
včera v 09:00‌‌

Hlubokomořská těžba může vymazat ekosystémy staré miliony let

Pokud by se začalo těžit v hloubkách kolem čtyř až šesti tisíc metrů pod hladinou, zcela by to zničilo křehké ekosystémy, které tam existují ukryté přímo v materiálech, po nichž průmysl touží. Varuje před tím nová studie.
16. 11. 2026‌‌

Datová centra ve vesmíru by mohla znemožnit pozorování hvězd, varují vědci

Rozmístění rozsáhlých sítí datových center do vesmíru by mohlo lidem téměř znemožnit pozorování hvězd. S odkazem na novou studii o tom napsal zpravodajský server Axios. Většina obyvatel Spojených států datová centra v blízkosti svých domovů odmítá a vynesení této technologie do vesmíru vyvolává zase obavy vědců, včetně astronomů. Přesun desetitisíců počítačů pro umělou inteligenci (AI) na oběžnou dráhu totiž s sebou nese řadu nových a neprobádaných rizik.
16. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.