Covidová vakcína Moderny funguje podle testů i proti variantám, které se objevily v Anglii a Jižní Africe

Americká biotechnologická společnost Moderna oznámila, že její vakcína proti covidu-19 podle laboratorních testů spouští odezvu imunitního systému i v případě infekce nakažlivějšími mutacemi koronaviru, které se poprvé objevily v Británii a v Jihoafrické republice. Firma však přesto zahájí dvě nové studie kvůli zjištění, že protilátky, které si naočkovaný jedinec po vakcinaci vytvoří, méně zabírají proti variantě SARS-CoV-2 objevené v JAR, napsal list The Washington Post.

Moderna proto začne v klinických testech zkoušet, jestli by lepší celkovou ochranu nezajistila ještě třetí dávka vakcíny. Vědci už totiž mají očkovací látku vytvořenou specificky proti jihoafrické variantě a nyní testují, jak by posílila imunitu, pokud by doplnila již schválené dvě dávky původní vakcíny. Výsledky by měly být známy za několik měsíců.

„Virus se neustále proměňuje a my se budeme posouvat, abychom se ujistili, že virus porazíme, ať se vydá kudykoli,“ řekl prezident firmy Stephen Hoge.

Vědci v testech zjistili, že vakcína Moderny je stejně účinná proti britské variantě, jako proti „normálnímu“ koronaviru. U varianty objevené v JAR byla však účinnost vytvořených protilátek šestkrát nižší, stále je ovšem podle nich možné vakcínu považovat za účinnou i proti této mutaci. Neznamená to, že by byla účinnost vakcíny šestkát nižší – pokles její účinnosti je zřejmě spíše v jednotkách procent. Společnost svoje zjištění ještě nepublikovala v recenzovaném vědeckém časopise, ale plánuje to. Zatím jsou výsledky na preprintovém serveru, kde vědci zveřejňují svá zjištění před standardním recenzním řízením.

Odborníci z Moderny zatím neměli příležitost otestovat účinky vakcíny na dalších dvou variantách, které byly nedávno objevené – a to kalifornské a jihoamerické.

Nebezpečné varianty

Obě varianty experti objevili ke konci loňského roku. Mutování virů je obvyklým jevem, podoba SARS-COV-2 objevená v Británii a v JAR však vyvolala znepokojení, protože se týkala změn v proteinech, na něž se zaměřují při boji s virem již schválené vakcíny. Mezi vědci proto začaly růst obavy, že by nové mutace mohly učinit očkovací látky zastaralými jen týdny po jejich schválení. Oznámení firmy Moderna podle The Washington Post tento strach do značné míry mírní.

Také konkurenční vakcína společností Pfizer/BioNTech už prokázala svou účinnost vůči variantě poprvé objevené v Anglii a protože je velmi podobná očkování od Moderny, očekává se i podobný účinek proti jihoafrické variantě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
před 50 mminutami

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
před 18 hhodinami

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...