Velká mezinárodní studie odhalila, jak zásadní dopad má znečištěné ovzduší na lidské zdraví. Vědci studovali tento vliv ve více než tisíci evropských měst – a v první desítce těch, kde znečištění jemnými částicemi připravilo o život nejvíce lidí, se umístila rovnou tři města z Moravskoslezského kraje: Havířov, Karviná a Ostrava.
Studie zveřejněná v časopise The Lancet Planetary Health obsahuje žebříček evropských měst s nejvyšší mírou úmrtnosti, kterou lze přičíst jedné ze dvou zkoumaných látek znečišťujících ovzduší: jednak jsou to jemné částice (PM2,5) a také oxid dusičitý (NO2). Výzkumný projekt vedl barcelonský Institut pro globální zdraví (ISGlobal) ve spolupráci s výzkumnými pracovníky švýcarského Institutu pro tropické a veřejné zdraví a z Utrechtské univerzity.
Zbytečná úmrtí
Výsledky ukazují, že každý rok by se dalo zabránit 51 tisícům předčasných úmrtí (v případě částic PM2,5) a devíti stům předčasných úmrtí u NO2; stačilo by, aby zkoumaná města dosáhla úrovně doporučené Světovou zdravotnickou organizací (WHO).
Pokud by ale znečištění ve všech městech odpovídalo úrovni kvality ovzduší nejméně znečištěného města na seznamu, dalo by se předejít ještě většímu počtu úmrtí. Konkrétně: počet předčasných úmrtí, kterým by se dalo každoročně zabránit snížením koncentrace PM2,5 a NO2 na nejnižší naměřené hodnoty, je 125 tisíc, respektive 79 tisíc.
Žebříčky úmrtnosti
Autoři studie po odhadu předčasných úmrtí, kterým se dá předejít, seřadili města podle míry úmrtnosti u každé ze dvou zkoumaných znečišťujících látek. „Ve výsledcích jsme pozorovali velkou variabilitu,“ komentoval je hlavní autor studie Sasha Khomenko z ISGlobal.
Nejvyšší úmrtnost, kterou lze přičíst NO2 (čili toxickému plynu spojenému především s provozem motorových vozidel), vědci zjistili ve velkých městech Španělska, Belgie nebo Itálie.
„Pro PM 2,5 byla města s nejvyšší úmrtností v italském údolí řeky Pád, v jižním Polsku a východní části České republiky. Je tomu tak proto, že tyto částice jsou vypouštěné nejen motorovými vozidly, ale i jinými zdroji spalování, včetně průmyslu, vytápění domácností a spalování uhlí a dřeva,“ dodal Khomenko.
„Nejvyšší procento přirozené úmrtnosti, které by se dalo přisoudit jemným částicím, bylo patnáct procent, a to ve městě Brescia. Pokud jde o oxid dusičitý, nejvyšší procento – až sedm procent přirozené úmrtnosti – bylo zjištěno v metropolitní oblasti Madridu,“ vysvětlil Khomenko.
Na opačném konci žebříčku jsou města s nejnižší mírou úmrtnosti, kterou lze přičíst znečištění ovzduší. Nejlépe se v obou žebříčcích umístila severoevropská města.
„Jedná se o první studii, která odhaduje zátěž úmrtnosti způsobenou znečištěním ovzduší na úrovni měst v Evropě,“ poznamenal Mark Nieuwenhuijsen, hlavní autor studie a ředitel iniciativy pro městské plánování, životní prostředí a zdraví ISGlobal.
„Naše zjištění podporují důkazy, které naznačují, že neexistuje žádná bezpečná hranice, pod níž by znečištění ovzduší bylo zdraví škodlivé,“ podotýká dále. „Platná evropská legislativa nedělá pro ochranu zdraví lidí dost – a proto by měly být maximální úrovně NO2 a PM2,5 povolené zákonem revidovány. Doufáme, že místní orgány budou moci naše výsledky využít k lepšímu plánování rozvoje měst i dopravy tak, aby to zlepšilo veřejné zdraví.“
Výsledky jsou on-line
Tato studie je součástí rozsáhlého projektu a je první ze série analýz zdravotních dopadů různých environmentálních faktorů, které jsou spojené s životem ve městech. Patří k nim znečištění ovzduší, hluk, přístup k zeleným plochám, efekt tepelných ostrovů a další.
Internetová stránka http://www.isglobalranking.org byla vytvořena jako centrum pro hodnocení a podrobné údaje o jednotlivých městech a veřejnosti je dostupná rovnou v několika jazycích. Údaje z dalších analýz a hodnocení budou na tyto stránky přidávány, jakmile budou k dispozici.
Jak na to vědci přišli
Studie se řídila kvantitativní metodikou posuzování dopadů na zdraví, která porovnává současnou úroveň znečištění ovzduší ve městech se dvěma srovnávacími scénáři se zlepšenou kvalitou ovzduší.
Výzkumníci vycházeli z nejnovějších vědeckých důkazů o vztahu mezi úrovní znečištění ovzduší a úmrtností a vypočítali, jaký dopad budou mít oba scénáře snižování znečištění ovzduší na zátěž spojenou s úmrtností.
Pro stanovení průměrných úrovní jednotlivých znečišťujících látek v každém městě se kombinovaly tři matematické modely, přičemž jako výchozí hodnoty byly použity hodnoty z roku 2015, které pak vědci porovnávali s údaji z roku 2018.
Pro srovnání měst přidělili vědci každému městu skóre, které získali s pomocí algoritmu, který bral v úvahu míru úmrtnosti, procento předčasných ročních úmrtí, jimž lze předcházet, a počet let ztracených pro každou látku znečišťující ovzduší.
