Většina mikroplastů v Severním ledovém oceánu pochází z oblečení, tvrdí vědci

Oblast kolem Arktidy je zaplavena mikroplastovými vlákny. Ta s největší pravděpodobností pochází z umělohmotného oblečení, které lidé perou v Evropě a Severní Americe. Studii publikoval časopis Nature Communications.

Plasty v současnosti představují velký environmentální problém. Jejich mikročástice totiž pronikají do těl zvířat i lidí a zamořují také odlehlé ostrovy či oceány. Výjimkou nejsou ani polární oblasti.

Právě na mikroplasty ve vodách kolem severního pólu se nyní zaměřili vědci. V novém výzkumu analyzovali celkem 97 vzorků, které posbírali pod hladinou různých míst v této oblasti.

Ukázalo se, že v průměru se v Severním ledovém oceánu nachází přibližně 40 částic mikroplastů na metr krychlový vody. Z více než devadesáti procent se jednalo o vlákna, která většinou byla polyesterová. 

„Dominance polyesteru byla patrná. To potvrzuje všudypřítomné šíření syntetických vláken ve vodách Severního ledového oceánu,“ shrnuli autoři.

Oblečení jako příčina

Vědci se domnívají, že polyesterová vlákna se do východní části Severního ledového oceánu dostávají z Atlantiku. Jejich původcem jsou podle nich zřejmě oděvy, při jejich praní se z domácností totiž do odpadních vod dostávají polyesterová a jiná syntetická vlákna. Také je možné, že část těchto mikroplastů přivál do oblasti vítr z jihu, připouštějí vědci.

Do Severního ledového oceánu přitom proudí mnohem více vody právě z Atlantiku než z Pacifiku. V místech nedaleko Atlantiku byla podle autorů výzkumu koncentrace mikroplastů nejvyšší. Tato vlákna byla navíc mimo jiné také delší. 

„Polyesterovými vlákny jsme v podstatě vytvořili mrak ve světových oceánech,“ podotkl hlavní autor studie Peter Ross z kanadské Ocean Wise Conservation Association. „Kamkoliv se podíváme, najdeme mikroplasty… jsou všude,“ řekl také. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025
Načítání...