Archeologové studují Sixtinskou kapli doby ledové. Kolumbijské jeskyně skrývaly sto tisíc postav

Jedno z největších nalezišť prehistorických skalních maleb, které čítá odhadem na 100 tisíc postav, zkoumají kolumbijští a britští archeologové v amazonském pralese na jihu Kolumbie. V místě, kterému přezdívají Sixtinská kaple starověku, začali bádat před několika lety. Detaily představí o víkednu v britské televizi Channel 4.

Desítky tisíc maleb, jejichž stáří odhadují archeologové asi na 12 500 let, se nachází v národním parku Chiribiquete téměř na 13 kilometrech skal. Vědci doufají, že jim pomohou pochopit, jak žili první obyvatelé této oblasti. Malby zobrazují rostliny, zvířata, včetně dnes již vyhynulých, a také lidské postavy, například při zřejmě rituálním tanci.

Některé malby jsou ale tak vysoko, že se dají zkoumat jen pomocí dronů. Jak se je dávným lidem podařilo namalovat tak vysoko, se zatím neví. Vědci věří, že jim to pomůže objasnit zkoumání těchto červenooranžových obrazů. Jsou na nich namalovány i dřevěné věže a postavy, které jako by z nich skákaly bungee jumping.

Komiks z doby ledové

„Potrvá generace, než tolik maleb prozkoumáme,“ míní José Iriarte, profesor archeologie Exeterské univerzity, který expedici vedl. „Zobrazení jsou tak detailní, že například u koně z doby ledové vidíme divoký výraz i vykreslenou hřívu. Je to fascinující,“ popsal Iriarte nedělnímu vydání britského deníku The Guardian.

„Je také zajímavé, že mnohá z těchto zvířat jsou namalována velká a obklopená malými lidmi s rukama zdviženýma, skoro jako by se k těm zvířatům modlili,“ dodal Iriarte.

O nálezu v parku Chiribiquete informovali vědci letos v dubnu ve vědecké databázi Science Direct. „O existenci maleb se vědělo už od začátku 20. století, ale jejich bližší průzkum začal až teď. V posledních padesáti letech nebyl možný kvůli válce s (povstalci) FARC,“ řekl před dvěma lety místním médiím ředitel kolumbijského ústavu antropologie a historie Ernesto Montenegro.

Archeologie a povstalci

Právě podepsání mírové dohody s povstalci v roce 2016 pomohlo i k bližšímu zkoumání skalních maleb. Ani dnes ale není oblast úplně bezpečná, v okolí mezi sebou bojují nové gangy, v nichž jsou i povstalci z FARC, kteří odmítli složit zbraně.

Oblast s rozsáhlými skalními malbami, které se nachází v departementu Guaviare, je také těžko přístupná. Archeologové museli ujít čtyři hodiny pěšky a cesta džunglí navíc byla nebezpečná i kvůli krokodýlům nebo jedovatým hadům. Průzkum přerušila i pandemie covidu-19.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Povodně zabily desetinu ohrožených orangutanů na Sumatře, bojí se vědci

Ničivé povodně v Indonésii mohly podle vědců zahubit až desetinu populace orangutanů, kteří jsou na Sumatře na pokraji vyhynutí. Napsala to agentura AFP. Při záplavách, které od konce listopadu pustoší severozápad tohoto indonéského ostrova, přišlo o život téměř tisíc lidí a více než 220 dalších je nadále nezvěstných.
včera v 11:20

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
včera v 09:37

„Hobity“ nevyhubil Sauron, ale tisíce let trvající sucho

Záhada zmizení pravěkých příbuzných lidí z ostrova Flores je zřejmě vyřešená. Trpasličí lovce pralesních slonů pravděpodobně zničilo dlouhodobé sucho, na které se nedokázali adaptovat.
13. 12. 2025

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
12. 12. 2025
Načítání...