Archeologové studují Sixtinskou kapli doby ledové. Kolumbijské jeskyně skrývaly sto tisíc postav

Jedno z největších nalezišť prehistorických skalních maleb, které čítá odhadem na 100 tisíc postav, zkoumají kolumbijští a britští archeologové v amazonském pralese na jihu Kolumbie. V místě, kterému přezdívají Sixtinská kaple starověku, začali bádat před několika lety. Detaily představí o víkednu v britské televizi Channel 4.

Desítky tisíc maleb, jejichž stáří odhadují archeologové asi na 12 500 let, se nachází v národním parku Chiribiquete téměř na 13 kilometrech skal. Vědci doufají, že jim pomohou pochopit, jak žili první obyvatelé této oblasti. Malby zobrazují rostliny, zvířata, včetně dnes již vyhynulých, a také lidské postavy, například při zřejmě rituálním tanci.

Některé malby jsou ale tak vysoko, že se dají zkoumat jen pomocí dronů. Jak se je dávným lidem podařilo namalovat tak vysoko, se zatím neví. Vědci věří, že jim to pomůže objasnit zkoumání těchto červenooranžových obrazů. Jsou na nich namalovány i dřevěné věže a postavy, které jako by z nich skákaly bungee jumping.

Komiks z doby ledové

„Potrvá generace, než tolik maleb prozkoumáme,“ míní José Iriarte, profesor archeologie Exeterské univerzity, který expedici vedl. „Zobrazení jsou tak detailní, že například u koně z doby ledové vidíme divoký výraz i vykreslenou hřívu. Je to fascinující,“ popsal Iriarte nedělnímu vydání britského deníku The Guardian.

„Je také zajímavé, že mnohá z těchto zvířat jsou namalována velká a obklopená malými lidmi s rukama zdviženýma, skoro jako by se k těm zvířatům modlili,“ dodal Iriarte.

O nálezu v parku Chiribiquete informovali vědci letos v dubnu ve vědecké databázi Science Direct. „O existenci maleb se vědělo už od začátku 20. století, ale jejich bližší průzkum začal až teď. V posledních padesáti letech nebyl možný kvůli válce s (povstalci) FARC,“ řekl před dvěma lety místním médiím ředitel kolumbijského ústavu antropologie a historie Ernesto Montenegro.

Archeologie a povstalci

Právě podepsání mírové dohody s povstalci v roce 2016 pomohlo i k bližšímu zkoumání skalních maleb. Ani dnes ale není oblast úplně bezpečná, v okolí mezi sebou bojují nové gangy, v nichž jsou i povstalci z FARC, kteří odmítli složit zbraně.

Oblast s rozsáhlými skalními malbami, které se nachází v departementu Guaviare, je také těžko přístupná. Archeologové museli ujít čtyři hodiny pěšky a cesta džunglí navíc byla nebezpečná i kvůli krokodýlům nebo jedovatým hadům. Průzkum přerušila i pandemie covidu-19.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 8 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...