Kamery odhalily v oceánských hlubinách největší koncentraci ryb. Stovka murén sežrala návnadu jako nic

Když mořští biologové studovali hlubokomořské oblasti mezi Havají a Mexikem, narazili v temné hlubině tisíc metrů pod hladinou na neobvyklou podívanou. V místě, kam už neproniká sluneční světlo, se před kamerami drona nečekaně objevilo obrovské hejno velkých murén.

Vědci tuto unikátní událost popsali ve studii. Spočítali, že na záběrech se v temnotě pohybovalo 115 tupohlavců – velkých mořských ryb, které patří mezi murény. Je to téměř dvojnásobek dosavadního rekordu v počtu hlubokomořských ryb na jednom místě v jednom hejnu.

Pro mořské biology jde o fascinující událost, v těchto místech je totiž extrémní nouze o zdroje – proto se zde vyskytují zvířata v hejnech jen výjimečně. Pozorování by proto mohlo ukázat svět v hlubinách v úplně jiných souvislostech.

Záhadná oblast oceánu

„Opravdu nás to překvapilo. Nikdy jsme neviděli zprávy o tak vysokém počtu ryb v těchto řídce osídlených oblastech, kde je nedostatek potravy,“ uvedla hlavní autorka studie Astrid Leitnerová.

Situace podle vědkyně ale nebyla zcela přirozená. Došlo k ní u hlubokomořské hory, která na svých svazích láká spoustu zvířat. Biologové tam spustili kilovou návnadu – koš plný makrel. Velmi rychle se tam objevilo hejno tupohlavců tichooceánských, kterým se v Americe říká muréna-hrdlořez.

O tomto tvorovi se téměř nic neví, žije totiž v těchto málo prostudovaných oblastech moří, v hloubce kolem kilometru až dvou pod hladinou. Vědci doposud mohli zkoumat jen desítku exemplářů tohoto tvora.

Mizející svět

Ani tato oblast ale není ušetřena lidského vlivu. Právě v tomto regionu nazývaném Clarion-Clipperton Zone operují těžaři, kteří zde pátrají po vzácných kovech – mědi, kobaltu, zinku a manganu.

Protože se o biodiverzitě v těchto místech ví jen velmi málo, varují oceánologové před možnými následky těžby na unikátní ekosystémy, které se tu mohou vyskytovat. Objev obřího hejna tupohlavců je dalším dokladem, že svět by tímto způsobem mohl přijít o hodně. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosatky a delfíni spolupracují. Stopař a lovec dohromady ušetří spoustu energie

Dva vrcholoví oceánští predátoři spojili síly, aby společně ulovili kořist, na kterou by žádný z nich sám nestačil. Podle mořských biologů, kteří situaci nafilmovali, nešlo o náhodu, ale zřejmě o vědomou spolupráci, kdy jeden druh využíval silných stránek jiného. Teorii bude ještě třeba ověřit.
před 50 mminutami

Tlak na klimatické zákazy se obrací proti původní myšlence, popsali vědci

Představy o tom, jak by se měl měnit svět k lepšímu, se u mnoha zájmových skupin zásadně liší. Některé propagují více svobodu, jiné bezpečnost, další bohatství. A zejména v posledních desetiletích je silný také proud, který se snaží změnit životní styl lidí tak, aby se chovali ohleduplněji k přírodě. Podle výzkumu, který vyšel v odborném časopise Nature Sustainability, ale tyto snahy mohou přinášet opačné výsledky. Zejména když vsadí na zákazy.
před 18 hhodinami

Obrazovky kojencům poškozují mozek. Výzkum ukázal jak

Trávení času s obrazovkou výrazně urychluje specializaci dětského mozku na obrazové vjemy. Podle rozsáhlé studie, která sledovala děti déle než deset let, to ale zároveň kazí jeho flexibilitu, odolnost a komplexní myšlení. Existují zároveň způsoby, jak přílišnou specializaci raného mozku kompenzovat.
před 22 hhodinami

SpaceX plánuje manévry na orbitu, změní dráhy tisíců družic

Americká společnost SpaceX, která provozuje tisíce satelitů pod značkou Starlink, nechá letos přesunout své družice na nižší oběžnou dráhu. Podle agentury Reuters to oznámil viceprezident společnosti Michael Nicolls s tím, že změna zajistí větší bezpečnost satelitů.
před 23 hhodinami

Simulace ukázaly, jak zabránit pandemii ptačí chřipky. Reakce by musela být blesková

Ptačí chřipka napadá miliony ptáků i dalších zvířat. Výjimečně se přenese i na člověka. Stále se ale nezměnila natolik, aby se dokázala přenášet mezi lidmi. A právě tato možnost vyvolává obavy epidemiologů, kteří se pokoušejí představit, jak by to vypadalo. Takový scénář přibližuje nový model indických vědců.
včera v 08:00

Novoroční půlnoc přinesla nejlepší kvalitu ovzduší za posledních několik desetiletí

Silvestrovská noc nabídla nejlepší ovzduší na přelomu roku minimálně za posledních 22 let, uvedl pro ČT vedoucí oddělení kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu Brno Jáchym Brzezina. Hodnoty koncentrací částic PM10 se podle něj pohybovaly výrazně níže, než je během období kolem novoroční půlnoci obvyklé.
1. 1. 2026

Za dlouhověkost zřejmě mohou geny pravěkých lovců

Italové se dožívají nadprůměrně vysokého věku, zejména stoletých a starších mají téměř nejvíc na světě. Podle nové analýzy by to mohlo být způsobené geny, které zdědili z doby ledové.
1. 1. 2026

Simulátor smrti mění pohled na život, ukázal experiment

Když lidé virtuálně zemřou, ztratí něco z obav z opravdové smrti. Prokázal to experiment vědců z Texaské univerzity A&M, ve kterém otestovali šedesát mladých lidí. Blížící se smrt u nich simulovali pomocí virtuální reality. Po jediné dvanáctiminutové relaci hlásili lidé 75procentní snížení strachu ze smrti.
31. 12. 2025
Načítání...