Kamery odhalily v oceánských hlubinách největší koncentraci ryb. Stovka murén sežrala návnadu jako nic

Když mořští biologové studovali hlubokomořské oblasti mezi Havají a Mexikem, narazili v temné hlubině tisíc metrů pod hladinou na neobvyklou podívanou. V místě, kam už neproniká sluneční světlo, se před kamerami drona nečekaně objevilo obrovské hejno velkých murén.

Vědci tuto unikátní událost popsali ve studii. Spočítali, že na záběrech se v temnotě pohybovalo 115 tupohlavců – velkých mořských ryb, které patří mezi murény. Je to téměř dvojnásobek dosavadního rekordu v počtu hlubokomořských ryb na jednom místě v jednom hejnu.

Pro mořské biology jde o fascinující událost, v těchto místech je totiž extrémní nouze o zdroje – proto se zde vyskytují zvířata v hejnech jen výjimečně. Pozorování by proto mohlo ukázat svět v hlubinách v úplně jiných souvislostech.

Záhadná oblast oceánu

„Opravdu nás to překvapilo. Nikdy jsme neviděli zprávy o tak vysokém počtu ryb v těchto řídce osídlených oblastech, kde je nedostatek potravy,“ uvedla hlavní autorka studie Astrid Leitnerová.

Situace podle vědkyně ale nebyla zcela přirozená. Došlo k ní u hlubokomořské hory, která na svých svazích láká spoustu zvířat. Biologové tam spustili kilovou návnadu – koš plný makrel. Velmi rychle se tam objevilo hejno tupohlavců tichooceánských, kterým se v Americe říká muréna-hrdlořez.

O tomto tvorovi se téměř nic neví, žije totiž v těchto málo prostudovaných oblastech moří, v hloubce kolem kilometru až dvou pod hladinou. Vědci doposud mohli zkoumat jen desítku exemplářů tohoto tvora.

Mizející svět

Ani tato oblast ale není ušetřena lidského vlivu. Právě v tomto regionu nazývaném Clarion-Clipperton Zone operují těžaři, kteří zde pátrají po vzácných kovech – mědi, kobaltu, zinku a manganu.

Protože se o biodiverzitě v těchto místech ví jen velmi málo, varují oceánologové před možnými následky těžby na unikátní ekosystémy, které se tu mohou vyskytovat. Objev obřího hejna tupohlavců je dalším dokladem, že svět by tímto způsobem mohl přijít o hodně. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025
Načítání...