Kamery odhalily v oceánských hlubinách největší koncentraci ryb. Stovka murén sežrala návnadu jako nic

Když mořští biologové studovali hlubokomořské oblasti mezi Havají a Mexikem, narazili v temné hlubině tisíc metrů pod hladinou na neobvyklou podívanou. V místě, kam už neproniká sluneční světlo, se před kamerami drona nečekaně objevilo obrovské hejno velkých murén.

Vědci tuto unikátní událost popsali ve studii. Spočítali, že na záběrech se v temnotě pohybovalo 115 tupohlavců – velkých mořských ryb, které patří mezi murény. Je to téměř dvojnásobek dosavadního rekordu v počtu hlubokomořských ryb na jednom místě v jednom hejnu.

Pro mořské biology jde o fascinující událost, v těchto místech je totiž extrémní nouze o zdroje – proto se zde vyskytují zvířata v hejnech jen výjimečně. Pozorování by proto mohlo ukázat svět v hlubinách v úplně jiných souvislostech.

Záhadná oblast oceánu

„Opravdu nás to překvapilo. Nikdy jsme neviděli zprávy o tak vysokém počtu ryb v těchto řídce osídlených oblastech, kde je nedostatek potravy,“ uvedla hlavní autorka studie Astrid Leitnerová.

Situace podle vědkyně ale nebyla zcela přirozená. Došlo k ní u hlubokomořské hory, která na svých svazích láká spoustu zvířat. Biologové tam spustili kilovou návnadu – koš plný makrel. Velmi rychle se tam objevilo hejno tupohlavců tichooceánských, kterým se v Americe říká muréna-hrdlořez.

O tomto tvorovi se téměř nic neví, žije totiž v těchto málo prostudovaných oblastech moří, v hloubce kolem kilometru až dvou pod hladinou. Vědci doposud mohli zkoumat jen desítku exemplářů tohoto tvora.

Mizející svět

Ani tato oblast ale není ušetřena lidského vlivu. Právě v tomto regionu nazývaném Clarion-Clipperton Zone operují těžaři, kteří zde pátrají po vzácných kovech – mědi, kobaltu, zinku a manganu.

Protože se o biodiverzitě v těchto místech ví jen velmi málo, varují oceánologové před možnými následky těžby na unikátní ekosystémy, které se tu mohou vyskytovat. Objev obřího hejna tupohlavců je dalším dokladem, že svět by tímto způsobem mohl přijít o hodně. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
včera v 11:35

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
včera v 10:17

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
včera v 07:30

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025
Načítání...